Chichén Itzá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chichén Itzá
Světové dědictví
Chichen-Itza-Castillo-Seen-From-East.JPG
Smluvní stát Mexiko Mexiko
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iii
Odkaz 483 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1988 (12. zasedání)
Chichén Itzá
Red pog.png
Chichén Itzá
Chichén Itzá

Chichén Itzá je zřícenina mayského města na mexickém poloostrově Yucatán na území stejnojmenného spolkového státu Yucatán. Pochází z pozdně klasického až pozdně postklasického období (cca 600-1500 n. l.). Název Chichen Itzá pochází z mayského Chich'en Itza, což znamená V ústech studny Itza[zdroj?]. Itza byl název skupiny ekonomů a politiků. Itza je složenina dvou slov - itz - magický, kouzelný a ha - voda. V červenci roku 2007 byla zařazena do novodobého seznamu sedmi divů světa.

Oběti[editovat | editovat zdroj]

Ve městě jsou dvě tzv.cenote mayské studny, které jsou velice důležité, jako zásobárna pitné vody. Na poloostrově Yucatán se totiž nevyskytuje žádná povrchová voda, takže si Mayové hloubili studny, protože podzemní vody je tam dostatek. Známější ze dvou cenote se jmenuje Studna Obětí, kde byly prováděny lidské oběti. Lidé si myslí, že byly obětovány pouze panny. To není pravda. Tuto pověru rozšířili Španělé, když se zúčastnili obětí a viděli, že obětovány jsou děti bohatě nazdobené a se spoustou šperků. Rozbory koster vyzdvižených z cenote však prokázaly, že obvykle byli obětováni malí chlapci, ale ani oběť dospělého nebyla výjimkou. Pozn.: Cenotes jsou přírodního původu a kopány byly spíše výjimečně, jedná se prakticky o místa, kde se propadla, většinou vlivem eroze, svrchní vrstva vápence a tím vznikla cenote. Cenotes jsou mnohdy vzajemně propojené podzemními řekami. Některé byly naplněny podzemní vodou, v jiných zůstávala napršená voda.

Kukulkánova pyramida[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější stavbou v Chichen Itzá je Kukulkánova pyramida. Kukulkán (Quetzalcoatl) je hlavní mayský bůh, je bohem slunce a nebes. Pyramida má čtvercový půdorys a na vrchol vede z každé strany 91 schodů. Je postavena tak, že při jarní rovnodennosti, když zapadá slunce, ozáří pyramidu a jak postupně zapadá, vypadá to, že se po boku pyramidy plazí had a postupně mizí. (Had byl znakem boha Kukulkána.)

Hřiště na Pelotu[editovat | editovat zdroj]

Další stavbou je tu velké hřiště na Pelotu. Pelota je mayská hra na uctění slunce. Cílem bylo dopravit míč skrz jednu obruč na hřišti. Jedno družstvo bylo po hře popraveno, ale neví se které. Někdo říká, že prohrávající za trest, jiní zas, že vyhrávající, protože být obětován byla pocta. Stěny hřiště zdobí reliéfy zobrazující různé výjevy ze hry.

Observatoř[editovat | editovat zdroj]

Další ze známých staveb je tzv. observatoř. Je to stavba, jejíž střecha má tvar kopule, ale na vrcholu není uzavřená. Mayové odtud pozorovali hvězdy.[zdroj?] Neměli žádné čočky ani nic podobného, veškeré pozorování probíhalo pouhým okem.[zdroj?]

Dle jedné z teorií nemá její název s její funkcí nic společného a své názvy obdržela až po objevení, kde její název byl přidělen na základě podobností s v Evropě známou hvězdárnou.[zdroj?]

Chrám válečníků[editovat | editovat zdroj]

'Chrám Válečníků tvoří jedna menší pyramida a kolem se nachází množství sloupů. Sloupy údajně držely strop. Není moc jasné, co v této budově probíhalo.

Mayský kalendář[editovat | editovat zdroj]

Mayové měli mnoho druhů kalendáře, ale nejznámější je sluneční kalendář. Měl 18 měsíců a každý z měsíců měl 20 dnů (360 dnů) a ještě na konci roku měli 5 dnů navíc. Pro každý měsíc měli svůj název a údajně měli názvy i pro každý den v měsíci. To, jak pro ně byl kalendář důležitý, lze krásně pozorovat na Kukulkánově pyramidě. Nahoru totiž vede z každé strany 91 schodů 91 krát 4 je 364 a jako 365. den se počítala stavba nahoře na pyramidě. Druhým nejznámějším kalendářem je měsíční kalendář, který má 13 měsíců po 20 dnech. Tyto dva kalendáře se potkají jednou za 52 let. 52 let byl pro Maye posvátný cyklus.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu