Mrakodrap

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Burdž Chalífa, nejvyšší mrakodrap světa

Mrakodrap je výraz používaný k označení výškové budovy, která je souvisle obyvatelná a její výška přesahuje minimálně 100 m,[1] podle jiné klasifikace 150 m.[2] Za mrakodrap se nepovažuje vyhlídková věž či vysílač. Anglická podoba výrazu (skyscraper) vznikla ve Spojených státech amerických, kde byly také první mrakodrapy postaveny. Později se rozšířily do velkých měst celého světa.

Město s nejvíce mrakodrapy na světě je Hongkong, následované New Yorkem, Dubají a Tokiem.[3] Nejvyšším současným mrakodrapem a stavbou světa je Burdž Chalífa v Dubaji, který je vysoký 828 m a byl otevřen dne 4. ledna 2010.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Mrakodrapy v Chicagu

Zatímco u starších výškových budov je jejich výška motivována praktickými (např. majáky), nebo ideovými (kostelní věž) důvody, ke stavbě mrakodrapů vedly důvody komerční. S růstem městské populace v druhé polovině 19. století se zvyšovaly nároky na výstavbu, což vedlo k výraznému zvýšení cen stavebních pozemků. V Chicagu byl pak přímým impulzem k výstavbě mrakodrapů velký požár v roce 1871. Důležitou roli sehrál také začátek průmyslové výroby oceli a vývoj výtahů. Výtahy najednou zatraktivnily horní patra, kde nebyl hluk z ulice a byl z nich výhled na okolí.

Mrakodrapy jsou však často kritizovány z mnoha důvodů. Snad největší problém je požár, kdy evakuace a záchranné práce jsou velmi složité. Dalšími nežádoucími jevy bylo zemětřesení a extrémní meteorologické zatížení (vítr, prudký a vytrvalý déšť, vysoké nebo nízké venkovní teploty) a další faktory.

Panorama čtvrti Pchu-tungčínské Šanghaji

Historie[editovat | editovat zdroj]

Empire State Building, Chrysler Building a další mrakodrapy v New Yorku

Nejvyšší stavbou ve starověku byla Chufuova pyramida s výškou 146 m z 26. století před naším letopočtem. Tu překonávala 160 metrů vysoká Lincolnská katedrála od roku 1311 do roku 1549, kdy se centrální věž zhroutila. Překonána byla znovu až v roce 1884 Washingtonovým monumentem s výškou 169 metrů. Protože však tyto stavby nebyly trvale obyvatelné, neodpovídají moderní definici mrakodrapu.

První výškové budovy vyrůstaly v klasickém starověku, starověké římské budovy v císařských městech dosahovaly deseti a více pater.

Termín mrakodrap se poprvé aplikoval na ocelové stavby s nejméně deseti podlažími v USA ve druhé polovině 19. století. Jakmile litina a ocel nahradila cihly jako základní materiál a budovy byly vybaveny výtahy, rozvoj výškových budov se dále urychlil. Mnohé z prvních mrakodrapů vyrostly v Chicagu během programu jeho zásadní přestavby po katastrofálním požáru roku 1871, další ve velkých městech jako jsou New York, Filadelfie, Detroit a St. Louis.

Od třicátých let 20. století se začaly objevovat mrakodrapy po celém světě, například v Latinské Americe a v Asii.

V Evropě v první polovině dvacátého století brzdily rozvoj mrakodrapů obavy z estetiky a požární bezpečnosti. Některé významnější výjimky byly např. 90 m vysoký Royal Liver Building v Liverpoolu z roku 1911; 57 m vysoký Wilhelm Marx House v Düsseldorfu z roku 1924; 61 m vysoké Kungstornen ve Stockholmu z roku 1925; 89 m vysoká budova Edificio Telefónica v Madridu z roku 1929; 87,5 m vysoký Boerentoren v Antverpách z roku 1932; 66 m vysoký Prudential ve Varšavě z roku 1934 a 108 m vysoký Torre Piacentini v Janově z roku 1940. Budova Moskevské státní univerzity byla nejvyšší budovou v Evropě v letech 1953–1990.

Chicago a New York spolu soutěžily o nejvyšší budovu světa; New York se ujal vedení roku 1895 dokončením 103 metrů vysoké stavby American Surety Building. New York dále držel toto prvenství se 282 m vysokou Chrysler Building z roku 1930 a poté s 381 m vysokým mrakodrapem Empire State Building, který byl nejvyšší stavbou světa mezi lety 1931–1972. Světové obchodní centrum se stalo poté nejvyšší budovou světa (417 m), bylo však zničeno teroristickým útokem v roce 2001. Již v roce 1974 bylo překonáno stavbou Sears Tower v Chicagu (současný název je Willis Tower, 442 m). Až po 24 letech byla tato budova překonána 452 m vysokými „dvojčaty“ Petronas Twin Towersmalajsijském Kuala Lumpuru, které držely titul nejvyšší budovy světa po dobu šesti let.

V současnoti je nejvyšším mrakodrapem na světě Burdž Chalífa (830 m) v Dubaji. V Evropě je to správní centrum plynařské společnosti Gazprom Lakhta Towerruském Petrohradu. Tato ultramoderní věž je od ledna 2018 vysoká 462 metrů, s 87 podlažími a nástavbou. Druhou nejvyšší stavbou Evropy je Věž Federace (374 m) v Moskvě. Nejvyšší budovou v Severní Americe je One World Trade CenterNew Yorku (417 m).

Mrakodrapy v Česku[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší mrakodrap v ČR, AZ Tower
Související informace naleznete také v článku Seznam nejvyšších budov v Česku.

Po vzniku Československa byla v Plzni postavena osmipodlažní činžovní budova, která byla na|zvána „Mrakodrap“. V roce 1930 se stala nejvyšší budovou první republiky nová správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem od drážďanské architektonické kanceláře Lossow a Kühne (10 podlaží, 43 metrů).[4] Prvním pražským mrakodrapem byl 52 m vysoký funkcionalistický palác bývalého Všeobecného penzijního ústavu, dnes Dům odborových svazů (1934, architekti: Josef Havlíček a Karel Honzík) na Žižkově. V roce 1938 byl dostavěn tzv. Baťův mrakodrap ve Zlíně, který byl s výškou 77,5 m ve své době druhým nejvyšším mrakodrapem v Evropě,[5] po mrakodrapu BoerentorenAntverpách. V současnosti se nejvíce výškových domů v Česku nachází v Praze a v Brně.

Nejvyšším současným mrakodrapem v Česku je brněnská věž AZ Tower v Jižním centru se 111 metry. Její stavba probíhala v letech 2011–2013. Mrakodrap AZ Tower překonal do té doby nejvyšší stavbu v Brně – budovu FSI VUT. Druhá největší budova v Česku stojí v Praze na Pankráci, měří 109 metrů a nazývá se City Tower (původně to bylo dlouho nedostavěné sídlo Československého rozhlasu). Stavba byla zahájena v roce 1983, později byla zrekonstruována. Je využívána hlavně jako kanceláře.[6] Třetí nejvyšší budova se nachází také v Praze na Pankráci, jmenuje se City Empiria. Byla postavena jako sídlo firmy PZO Motokov; později byla zrekonstruována. V současnosti je využívána především jako administrativní budova.[7]

Výškové budovy v Hongkongu, pohled z pahorku Victoria Peak

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Melbourne’s skyline to become tallest in the nation
  2. Huge New Rogers Skyscraper Proposed (2007)
  3. The 15 cities with the most skyscrapers. The Telegraph [online]. [cit. 2018-04-30]. Dostupné online. 
  4. Revoluční 86 | Ústí nad Labem - centrum 1930, Architektura na severu Čech
  5. Jednadvacítka. [s.l.]: Mrakodrapy Dostupné online. 
  6. ČTK. Nejvyšší budova se otevírá. Ze dvou třetin je obsazená. Aktuálně-centrum.cz [online]. 2012-06-26 [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. 
  7. CPM. Praha - City Empiria - administrativní budova. Czech Property Market [online]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]