Mrakodrap

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hongkongské mrakodrapy v noci.
Mrakodrapy v Chicagu
Pražské mrakodrapy na Pankráci

Mrakodrap je výraz používaný k označení výškové budovy, která je souvisle obyvatelná. Někdy se[kdo?] jako kritérium uvádí i výška budovy (100[1] či 150 metrů[2]). Za mrakodrap se nepovažuje vyhlídková věž či vysílač. Anglická podoba výrazu (skyscraper) vznikla ve Spojených státech amerických, kde byly také první mrakodrapy postaveny. Později se rozšířily do velkých měst celého světa. Nejvyšším současným mrakodrapem a zároveň nejvyšší stavbou světa je Burdž Chalífa ve Spojených arabských emirátech, který je vysoký 828 m a který byl otevřen dne 4. ledna 2010.

Zatímco u starších výškových budov je jejich výška motivována praktickými (např. majáky), nebo ideovými (kostelní věž) důvody, ke stavbě mrakodrapů vedly důvody komerční. S růstem městské populace v druhé polovině 19. století se zvyšovaly nároky na výstavbu, což vedlo k výraznému zvýšení cen stavebních pozemků. V Chicagu byl pak přímým impulzem k výstavbě mrakodrapů velký požár v roce 1871. Důležitou roli sehrál také začátek průmyslové výroby oceli a vývoj výtahů. Výtahy najednou zatraktivnily horní patra, kde nebyl hluk z ulice a byl z nich výhled na okolí.

Mrakodrapy vznikly v USA ve druhé polovině 19. století. Mnohé z prvních mrakodrapů vyrostly v Chicagu během programu jeho zásadní přestavby po katastrofálním požáru roku 1871.

Jakmile litina a ocel nahradila cihly jako základní materiál, mohly se budovat vysoké budovy, které byly vybaveny výtahy.

Mrakodrapy jsou však často kritizovány z mnoha důvodů. Snad největší problém je požár, kdy evakuace a záchranné práce jsou velmi složité. Dalšími nežádoucími jevy bylo zemětřesení a extrémní meteorologické zatížení (vítr, prudký a vytrvalý déšť, vysoké nebo nízké venkovní teploty) a další faktory.

Nejvyšší mrakodrap na světě je Burdž Chalífa v Dubaji ve Spojených arabských emirátech, v Evropě je to komplex City of Capitals v Moskvě a nejvyšší v celé Americe je One World Trade Center.

Mrakodrapy v Česku[editovat | editovat zdroj]

Baťův mrakodrap ve Zlíně, po dokončení jedna z nejvyšších budov v Evropě
Související informace naleznete také v článku Seznam nejvyšších budov v Česku.

V roce 1930 se stala nejvyšší budovou ČSR nová správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem od drážďanské architektonické kanceláře Lossow a Kühne (10 podlaží, 43 metrů).[3] Prvním pražským mrakodrapem je funkcionalistický palác bývalého Všeobecného penzijního ústavu, dnes Dům odborových svazů (1934: Josef Havlíček a Karel Honzík) na Žižkově. V roce 1938 byl dostavěn tzv. Baťův mrakodrap ve Zlíně, ve své době druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.[zdroj?] Nejvíce výškových domů se nachází v Praze a v Brně.

AZ Tower Nejvyšší mrakodrap v ČR je brněnský mrakodrap AZ Tower v Jižním centru se 111 metry. Mrakodrap AZ Tower překonal nejvyšší stavbu v Brně VUT-FSI. Stavba, která byla zahájena v dubnu 2011 AZ Toweru, hrubá stavba byla dokončena v lednu 2013 a stala se tak nejvyšší stavbou v České republice.

City Tower Druhá největší budova v Česku stojí v Praze na Pankráci, měří 109 metrů, nazývá se City Tower (původně sídlo Československého rozhlasu). Stavba byla zahájena v roce 1983, později byla zrekonstruována. Je využívána hlavně jako kanceláře.[4]

City Empiria Třetí nejvyšší mrakodrap v Praze se nachází také na Pakráci, jmenuje se City Empiria. Byla postavavena jako sídlo firmy PZO Motokov. Později byla zrekonstruována. V součastnosti je využívána především jako administrativní budova.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Faszination Wolkenkratzer – Versuch einer Definition, wolkenkratzer24.de
  2. Huge New Rogers Skyscraper Proposed (2007)
  3. Revoluční 86 | Ústí nad Labem - centrum 1930, Architektura na severu Čech
  4. ČTK. Nejvyšší budova se otevírá. Ze dvou třetin je obsazená. Aktuálně-centrum.cz [online]. 2012-06-26 [cit. 2012-06-26]. Dostupné online.  
  5. CPM. Praha - City Empiria - administrativní budova. Czech Property Market [online]. . Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]