Haiti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Repiblik d Ayiti
République d'Haïti
Vlajka Haiti
vlajka
Znak Haiti
znak
Hymna: La Dessalinienne
Geografie

Poloha Haiti

Hlavní město: Port-au-Prince
Rozloha: 27 750 km² (147. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Pic la Selle (2680 m n. m.)
Časové pásmo: -5
Poloha: 19° 6′ s. š., 72° 20′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 8 308 504 (89. na světě, odhad 2006)
Hustota zalidnění: 293 ob. / km² (43. na světě)
HDI: 0,521 (střední) (148. na světě, 2007)
Jazyk: haitská kreolština (úřední), francouzština (úřední)
Náboženství římští katolíci 80 %, protestanti 16 % (baptisté 10 %, svatodušní (Pentecostal) 4 %, adventisté 1 %, jiní 1 %), ateisté 1 %, jiní 3 % (1982)
Státní útvar
Státní zřízení poloprezidentská republika
Vznik 1. ledna 1804 (nezávislost na Francii)
Prezident Michel Martelly
Předseda vlády Laurent Lamothe
Měna haitský gourde (HTG)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 332 HTI HT
MPZ RH
Telefonní předvolba +509
Národní TLD .ht

Haiti (Republika Haiti, francouzsky République d'Haïti, haitsky Repiblik Ayiti) je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Ayiti (země vysokých hor) bylo jméno původních obyvatel pro hornatou západní část ostrova. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyvatel). Úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština.

Haiti je z etnologicko-lingvistického hlediska unikátem. Je prvním nezávislým národem v Latinské Americe, prvním postkoloniálními černochy vedeným státem a jediným národem, který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků. Haiti je jediným nezávislým frankofonním národem na západní polokouli.

Haiti je také nejchudší zemí amerického kontinentu podle Indexu lidského rozvoje. Dějiny Haiti byly poznamenány politickým násilím. V nedávné době, v dubnu 2004, byl po armádní vzpouře prezident Jean-Bertrand Aristide donucen k odchodu do exilu a dočasnou kontrolu nad zemí převzala stabilizační mise OSN. V roce 2011 byl novým prezidentem Haiti zvolen Michel Martelly.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pohled do údolí města Milot.

Haiti leží v západní části ostrova Hispaniola, který je druhý největší ve Velkých Antilách. Jedná se o třetí největší stát v Karibiku mezi Kubou a Dominikánskou republikou, s níž sdílí 360 km dlouhou hranici. Území je většinou hornaté s malými rovinami u pobřeží a s říčními údolími. Nejvyšší hora Chaine de la Sellevýšku 2 680 metrů. K haitské republice patří i menší ostrovy La Gonâve, La Tortue (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona a La Grande Caye. Ostrov má vlhké tropické podnebí.

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

V roce 1925 pokrývaly původní lesy 60% země v horské oblasti. Od té doby bylo obyvateli ostrova vykáceno 98% lesů jako palivo. Odlesnění způsobuje erozi zemědělské půdy a dezertifikaci. Kromě toho znásobuje účinky povodní způsobených častými hurikány.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Haiti.
MINUSTAH (foto: Patrick-André Perron)

Pro Evropany ostrov objevil Kryštof Kolumbus při své první plavbě 5. prosince 1492, kdy zde jeho loď Santa Maria najela na mělčinu. Nazval jej „La Espaňola“ (Malé Španělsko, latinsky Hispaniola) a založil zde první španělskou osadu v Americe – La Navidad (Vánoce), ovšem o rok později byla zničena domorodci. Kolumbův bratr Bartoloměj na území dnešní Dominikánské republiky založil nové hlavní město Santo Domingo, ostrov se stal španělskou kolonií a původní indiánské obyvatelstvo bylo do roku 1533 vyvražděno. K práci na plantážích se začali přivážet černošští otroci z Afriky. V 17. století se na severozápadě ostrova (na území dnešního státu Haiti) a na blízkém ostrově Tortuga začali usazovat piráti, především francouzští a v roce 1697 bylo území prohlášeno francouzskou kolonií Saint-Domingue.

Zatímco východní španělská strana ostrova byla poměrně zanedbána, francouzská strana prosperovala a stala se nejbohatší kolonií v celé Americe, odkud se vyváželo velké množství cukru a kávy. Po Velké francouzské revoluci došlo k obrovskému povstání černochů a mulatů. Otrok Toussaint Louverture jako vůdce povstalců ovládl roku 1791 francouzskou i východní španělskou část ostrova a vládl zde jako guvernér. V roce 1802 byl zajat Francouzi. Další povstání vedené černochem Dessalinesem vyhnalo Francouze ze země a 1. ledna 1804 byla vyhlášena nezávislost, po USA druhá na americkém kontinentu. Dessalines se prohlásil císařem, v roce 1806 byl zavražděn. Jeho nástupce král Henri I. vládl do roku 1820. Právě Henri I. byl mimojiné iniciátorem výstavby citadely Laferrière a paláce Sans Souci na severu země - jediných haitských památek zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V letech 18221844 bylo Haiti republikou v čele s prezidentem Boyerem. V roce 1844 východní část ostrova vyhlásila samostatnou Dominikánskou republiku. V letech 19151934 bylo Haiti okupováno USA.

Zemětřesení 12. ledna 2010.

V roce 1957 se po zmanipulovaných volbách dostal k moci François Duvalier známý také jako Papa Doc a nastolil diktaturu. USA si od jeho podpory slibovaly zastavení šíření komunismu v oblasti Karibiku. Výsledkem ale byla nejkrvavější diktatura na západní polokouli, totální rozpad hospodářství a absolutní nedodržování lidských práv. Po smrti Duvaliera v roce 1971 přešla prezidentská funkce na jeho devatenáctiletého syna Jean-Claude Duvaliera, zvaného Baby Doc, který provedl jisté reformy, ale nezabránil dalšímu růstu korupce. V roce 1986 byl donucen utéci do exilu a sebou odnesl i velkou část z haitského státního pokladu. V roce 1994 vyvrcholila nestabilita v zemi další intervencí Spojených států, která opět nastolila vládu Jean-Bertranda Aristidea. Další nepokoje v zemi proběhly v roce 2004. Od roku 2004 na Haiti působí stabilizační mise OSN.

12. ledna 2010 v 16:53 hodin místního času postihlo Haiti nejsilnější zemětřesení za posledních 200 let o síle 7,0 Richterovy stupnice. Hlavní město Port-au-Prince, jež se nacházelo v bezprostřední blízkosti epicentra (cca 15 km), bylo zemětřesením z velké části zničeno.[1] Počet obětí zemětřesení vystoupal na 212 000 potvrzených mrtvých.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Haiti je poloprezidentská republika, prezident je volen v přímé volbě. Premiér země je jmenován prezidentem a vybírán stranou, která má většinu v Národním shromáždění. Výkonná moc je rozdělena mezi prezidenta a premiéra, kteří dohromady jmenují vládu.

Moc zákonodárnou má jak vláda tak obě komory parlamentu. Haiti je unitární stát, v němž centrální vláda deleguje na jednotlivé departmenty, bez nutnosti ústavních změn. Současný politický systém je založený na ústavě z roku 1987. Současný prezidentem je Michel Martelly.

Právní řád Haiti je odvozen z Napoleonova zákoníku. V roce 2010 Haitská národní policie měla 7000 členů.

Politické dějiny[editovat | editovat zdroj]

Haiti je jedinou zemí na západní polokouli vytvořenou po vítězné revoluci otroků, avšak s dlouhou historii vlády diktátorů. Ve své dvěstěleté historii prodělala Haitská politika 32 převratů a také intervence mocnosti ať už Francie nebo Spojených států.

Podle Indexu vnímání korupce z roku 2006, existuje silná korelace mezi korupcí a chudobou a v tomto měření mělo Haiti nejvyšší úroveň vnímané korupce ze zkoumaných zemí. Podle Mezinárodního červeného kříže sedm z deseti Haiťanů žije za méně než 2 dolary za den.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Departementy Haiti

Haiti je unitární stát, který se dělí do 10 departementů.

Departementy Haiti

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam měst na Haiti.

Hustota zalidnění na Haiti se pohybuje okolo 360 lidí na kilometr čtverečný. Obyvatelstvo je soustředěno především ve velkých městech, podél pobřeží a údolích. Hornaté vnitrozemí je osídleno málo. Počet obyvatel pravděpodobně překročil 10 milionů a celou polovinu populace tvoří lidé mladší dvaceti let. Při prvním formálním sčítání v roce 1950 byl počet obyvatel 3 miliony. Haiťanky jsou tak nejplodnější ženy západní polokoule. 90% - 95% obyvatel Haiti je afrického původu; zbývajících 10% - 5% jsou mulati. Malá část nečernošského obyvatelstva je tvořena převážně Araby a západoevropany (Francouzi, Němci, Španěly a Portugalci). Ačkoli jsou mulati jen malou menšinou, zemi dominují politicky i ekonomicky.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Oficiálními jazyky jsou francouzština a haitská kreolština. Francouzština je vyučována ve školách, používají jí úřady a podnikatelský sektor. Většina Haiťanů však mluví haitskou kreolštinou, která vznikla smíšením francouzštiny s africkými jazyky a španělštinou. Španělštinu ovládá velká část populace.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Haiti je křesťanská země, k římskokatolické církvi se hlásí 80 % obyvatel. K protestantským denominacím se hlásí 16 % populace. Asi polovina Haiťanů praktikuje synkretické woodoo, které vzniklo smíšením původních afrických tradic s katolicismem a s prvky náboženství původních domorodců.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika Haiti se stále zotavuje z ničivého zemětřesení v lednu 2010. Hrubý domácí produkt v roce 2010 spadl o 8 procent (z 12,15$ miliard to 11,18$ miliard) a HDP v přepočtu na obyvatele zůstalo nezměněné 12 000$. Porovnání socio-ekonomických indikátorů ukazuje že Haiti zaostává jinými rozvojovými zeměmi (zejména na západní polokouli), od roku 1980. V indexu lidského rozvoje Organizace spojených národů je Haiti zařazeno na 161. místě ze 186 zemí.

CIA World Factbook hlásí nedostatek pracovních sil, rozsáhlou nezaměstnanost, „dvě třetiny pracovní sil nemají formální práci“, dále popisuje Haiti před zemětřesením jako „nejchudší zemi západní polokoule s 80% žijícími pod hranicí chudoby“. Většina Haiťanů žije za 2$ nebo méně za den.

Míra gramotnosti v dospělé populaci je podle odhadu OSN 65,3% a Světová banka odhadla, že v roce 2004 80% vysokoškolských absolventů žilo v cizině a peníze poslané jimi domů představují 52,7% HDP země. Cité Soleil je považováno za nejhorší slum v Americe a většina z jeho 500 000 žije v extrémní chudobě. Více než 250 000 dětí je kvůli chudobě nuceno pracovat jako neplacení služebníci v domácnostech; Spojené národy to považují za formu moderního otroctví.

66% všech Haiťanů pracuje v zemědělském sektoru, které se skládá převážně z malých samoživitelských hospodářství, ale tato aktivita tvoří jen 30% HDP. Během uplynulého desetiletí nebylo v zemi vytvořeno mnoho oficiálních pracovních míst, nicméně neformální ekonomika roste. Nejvýznamnějšími vývozními artikly jsou mango a káva.

Zahraniční pomoc tvoří 30–40% národního rozpočtu. Největšími dárci jsou Spojené státy, Kanda a Evropská unie. Od roku 1990 do roku 2003 Haiti obdrželo více než 4$ miliardy zahraniční pomoci. Spojené státy poskytly Haiti 1,5 miliardy pomoci. Venezuela a Kuba také poskytly různé příspěvky do ekonomiky Haiti. V lednu 2010 Čína přislíbila 4,2$ milionů na pomoc zemětřesením zasaženému ostrovu, pomoc v hodnotě 1,15$ miliard přislíbil americký prezident Obama, Evropská unie přislíbila příspěvek v hodnotě 400 milionů euro na pomoc a rekonstrukci země. Na místě působily i české humanitární organizace ADRA, Charita ČR a Člověk v tísni, který za dva a půl roku svého působení pomoh celkem 130 tisícům Haiťanů.[2]

V roce 2005 podle dosahoval celkový zahraniční dluh Haiti 1,3 miliard dolarů, což odpovídá 169 dolarům na osobu. V září 2009 Haiti splnilo podmínky stanovené MMF a Světovou bankou pro zrušení jeho zahraničního dluhu.

Zdraví[editovat | editovat zdroj]

Polovina dětí na Haiti není očkována. Jen 40% obyvatelstva mělo přístup k základní zdravotní péči. Ještě před zemětřesením v roce 2010 byla skoro polovina všech úmrtí připisována HIV/AIDS, dýchací infekci, meningitidě a průjmovým onemocněním včetně cholery a tyfu, podle Světové zdravotnické organizace. Devadesát procent dětí na Haiti trpí nemocemi přenášenými vodou a střevních parazitů. Přibližně 5% dospělé populace na Haiti je nakažena virem HIV. Výskyt z tuberkulózy (TBC), na Haiti je více než desetkrát vyšší než v jiných zemích Latinské Ameriky. 30.000 lidí každý rok onemocní malárii.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Haitská kultura je směsicí evropské, především francouzské kultury, afrických vlivů a kultury původních Taíno, přičemž převažují africké a evropské prvky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tomáš Kunc. Zemětřesení na Haiti (infografika) [online]. aktuálně.cz, [cit. 2010-01-21]. Dostupné online.  
  2. http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/haiti

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu