1791
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
◄ 17. st. • 18. století • 19. st. ►
◄◄ ◄ 1787 • 1788 • 1789 • 1790 • 1791 • 1792 • 1793 • 1794 • 1795 ► ►►
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1787 • 1788 • 1789 • 1790 • 1791 • 1792 • 1793 • 1794 • 1795 ► ►►
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události[editovat | editovat zdroj]
- 4. března – Zanikla Vermontská republika a z Vermontu se stal 14. stát USA.
- 3. května – V Polsku byla vyhlášena ústava, patrně druhá nejstarší po ústavě USA.
- 21. června – Francouzská královská rodina byla chycena u obce Varennes na útěku z Paříže a dopravena zpět.
- 4. srpna – Svištovským mírem byla po 4 letech ukončena poslední rakousko-turecká válka.
- 21. srpna – Pod vedením černošského vojevůdce Toussainta Louverturea začala revoluce na Haiti.
- 21. srpna – 14. září – V pražském Klementinu proběhla První průmyslová výstava.
- 27. srpna – Císař Leopold II. a pruský král Fridrich Vilém II. na zámku Pillnitz vyhlásili tzv. Pilnickou deklaraci o vojenské intervenci proti revoluční Francii a o zachování monarchie ve Francii.
- 6. září – Pražský arcibiskup Antonín Příchovský korunoval Leopolda II. za českého krále v chrámu sv. Víta.
- 4. listopadu – V bitvě u řeky Wabash, zvané také St. Clairova porážka, porazili indiáni americkou armádu.
- 15. prosince – V USA vešla v platnost Listina práv, prvních deset dodatků k Ústavě Spojených států. (Právo svobody, osobního vlastnictví, svobody vyznání a slova, svobodného tisku, shromažďování, aj.).
Probíhající události[editovat | editovat zdroj]
- 1787–1792 – Rusko-turecká válka
- 1788–1791 – Rakousko-turecká válka
- 1789–1799 – Velká francouzská revoluce
- 1791–1804 – Haitská revoluce
Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]
- březen – Anglický filozof a revolucionář Thomas Paine vydal první díl knihy Práva člověka (Rights of Man).
- Britský mineralog William Gregor objevil chemický prvek titan.
- 6. září – V pražském Nosticově divadle měla premiéru Mozartova opera Velkorysost Titova.
- 30. září – Ve vídeňském Divadle ve Freihausu měla premiéru Mozartova opera Kouzelná flétna.
- 20. listopadu – Wolfgang Amadeus Mozart po návratu z Prahy do Vídně vážně onemocněl
- Wolfgang Amadeus Mozart zkomponoval část svého Requiem, jež po jeho smrti v následujících letech dokončili jeho žáci.
- Vyšlo první vydání románu Sen v červeném domě čínského spisovatele Cchao Süe-čchina.
Narození[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]

Václav Hanka (* 10. června)
- 15. ledna – Franz Xaver Maxmilian Zippe, mineralog a geolog († 22. února 1863)
- 11. května – Jan Václav Hugo Voříšek, hudební skladatel, klavírista a varhaník († 19. listopadu 1825)
- 28. května – Jan Jodl, národní buditel a jazykovědec († 28. ledna 1869)
- 7. června – Bedřich Schnirch, inženýr, projektant a inspektor c. a k. státní dráhy († 25. listopadu 1868)
- 10. června – Václav Hanka, spisovatel, jazykovědec a knihovník († 12. ledna 1861)
- 13. června – Antonín Langweil, tvůrce modelu Prahy († 11. června 1837)
- 4. září – Jan Svatopluk Presl, přírodovědec († 6. dubna 1849)
- 28. října – Josef Helfert, právník, průkopník památkové péče († 9. září 1845)
- 3. prosince – Tomáš Christ, kněz a pedagog († 2. prosince 1870)
- 8. prosince – Václav Alois Svoboda, básník a překladatel († 8. ledna 1849)
- neznámé datum – Jan Michalička, kantor a skladatel († 23. prosince 1867)
Svět[editovat | editovat zdroj]

Michael Faraday (* 22. září)

Charles Babbage (* 26. prosince)
- 15. ledna – Franz Grillparzer, rakouský spisovatel a dramatik († 21. ledna 1872)
- 21. ledna – Carl Czerny, rakouský klavírista a skladatel († 15. července 1857)
- 9. února – Jean Cruveilhier, francouzský anatom († 10. března 1874)
- 10. února – Francesco Hayez, milánský malíř († 21. prosince 1882)
- 11. února – Louis Visconti, francouzský architekt († 1. prosince 1853)
- 10. března – Ángel de Saavedra, španělský básník, dramatik a politik († 22. června 1865)
- 9. dubna – George Peacock, anglický matematik († 8. listopadu 1858)
- 23. dubna – James Buchanan, americký prezident († 1. června 1868)
- 27. dubna – Samuel F. B. Morse, americký vynálezce Morseovy abecedy († 2. dubna 1872)
- 18. května – August Breithaupt, německý mineralog († 22. září 1873)
- 26. července – Franz Xaver Wolfgang Mozart, rakouský skladatel, syn W. A. Mozarta († 29. července 1844)
- 2. srpna – August Bedřich Piepenhagen, německý malíř žijící v Praze († 27. září 1868)
- 5. září – Giacomo Meyerbeer, německý skladatel († 2. května 1864)
- 14. září – Franz Bopp, německý jazykovědec († 23. října 1867)
- 21. září – István Széchenyi, maďarský šlechtic, politik a národní hrdina († 8. dubna 1860)
- 22. září – Michael Faraday, fyzik a vynálezce, († 25. srpna 1867)
- 23. září – Theodor Körner, německý básník a voják († 26. srpna 1813)
- 26. září – Théodore Géricault, francouzský malíř a grafik († 26. ledna 1824)
- 3. října – Sima Milutinović Sarajlija, srbský básník a spisovatel († 30. prosince 1847)
- 28. října – Ján Chalupka, slovenský dramatik, publicista a spisovatel († 15. července 1871)
- 12. prosince – Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, francouzská císařovna, manželka Napoleona Bonaparta († 17. prosince 1847)
- 14. prosince – Charles Wolfe, irský badatel a dějepisec. († 21. února 1823)
- 24. prosince – Eugène Scribe, francouzský dramatik a operní libretista († 20. února 1861)
- 26. prosince – Charles Babbage, anglický matematik, filosof a informatik († 18. října 1871)
- neznámé datum – Isataj Tajmanuly, kazašský vůdce povstání († 12. července 1838)
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 2. února – František Kočvara, skladatel (* 1750)
- 28. května – Anton Bernard Gürtler, katolický biskup (* 13. května 1726)
- 30. prosince – Jiří Ignác Linek, kantor a hudební skladatel (* 21. ledna 1725)
Svět[editovat | editovat zdroj]

Wolfgang Amadeus Mozart († 5. prosince)
- 2. března – John Wesley, anglický teolog (* 17. června 1703)
- 2. dubna – Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau, francouzský politik, spisovatel a novinář, vůdčí osobnost rané fáze Velké francouzské revoluce (* 1749)
- 14. dubna – Johann Salomo Semler, německý církevní historik (* 18. prosince 1725)
- 14. července – Joseph Gärtner, německý lékař a botanik (* 12. března 1732)
- 24. července – Ignác Antonín Born, rakouský osvícenec, mineralog, geolog, montanista a svobodný zednář (* 1742)
- 16. října – Grigorij Alexandrovič Potěmkin, ruský voják, diplomat a politik (* 24. září 1739)
- 5. prosince – Wolfgang Amadeus Mozart, hudební skladatel (* 1756)
Hlavy států[editovat | editovat zdroj]
- Francie – Ludvík XVI. (1774–1792)
- Habsburská monarchie – Leopold II. (1790–1792)
- Osmanská říše – Selim III. (1789–1807)
- Polsko – Stanislav II. August Poniatowski (1764–1795)
- Prusko – Fridrich Vilém II. (1786–1797)
- Rusko – Kateřina II. Veliká (1762–1796)
- Španělsko – Karel IV. (1788–1808)
- Švédsko – Gustav III. (1771–1792)
- USA – George Washington (1789–1797)
- Velká Británie – Jiří III. (1760–1820)
- Papež – Pius VI. (1774–1799)
- Japonsko – Kókaku (1780–1817)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1791 na Wikimedia Commons
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1791: