August Bedřich Piepenhagen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
August Bedřich Piepenhagen
Narození 2. srpna 1791
Prusko
Úmrtí 27. září 1868 (ve věku 77 let)
Praha
Povolání malíř
Témata Krajinomalba
Děti Charlotte Weyrother-Mohr Piepenhagen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
August Bedřich Piepenhagen - Chatrč u zamrzlého jezera

August Friedrich Piepenhagen (2. srpna 1791, Soldin u Frankfurtu nad Odrou v Západním Prusku (dnes Myślibórz v jihozápadním Polsku27. září 1868, Praha), byl německý malíř-krajinář, žijící a tvořící v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

August Bedřich Piepenhagen byl malířským samoukem. Pocházel ze skromných poměrů, vyučil se u svého otce knoflíkářem a prýmkařem. Při tovaryšském vandrování po Evropě se dostal do Švýcarska, jehož krajinné scenérie na něho zapůsobily mocným dojmem a přivedly ho k autodidaktickým malířským pokusům. Pobýval v Curychu jen krátce u krajináře Johanna Heinricha Wuesta. V roce 1811 ho vandrování zavedlo do Prahy, kde již zůstal natrvalo – pracoval zde na Starém Městě jako tovaryš prýmkaře a knoflíkáře Jana Risbittera a po jeho smrti se oženil s jeho vdovou, s níž přejal i knoflíkářskou dílnu v domě U železných vrat. S pražským prostředím záhy srostl a stal se oblíbeným a vyhledávaným výrobcem knoflíků, začal zde však také ve větším měřítku s malováním a brzy se stal i uznávaným malířem. Zde uskutečnil své první výstavy, zde se i oženil. Celý život měl co dělat, aby uživil svou rodinu (je známý jeho výrok "umění jde za chlebem, ale řemeslo ho nalézá", který vysvětluje jeho dvě souběžné činnosti), třebaže byl velmi prodávaným malířem a jeho krajiny, jichž za celý život namaloval velké množství, byly velmi oblíbené a kupované. Stýkal se s malířem Josefem Navrátilem a rakouským spisovatelem Adalbertem Stifterem, s nimiž ho pojilo romantické vidění přírody.

Měl čtyři dcery, dvě z nich – Charlotta (1821–1902) a Louisa (1825–1893) – zdědily jeho malířský talent a byly rovněž malířkami-krajinářkami, pokračovatelkami jeho stylu.

Zemřel na statku Jenerálka u Prahy. Byl pochován na evangelickém hřbitově v Karlíně, jeho náhrobek vytvořil sochař Tomáš Seidan. V současné době je hrob Augusta Piepenhagena i jeho dcer na pražských Olšanech.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zaměřením byl čistý malíř-krajinář, který se ke svému umění dopracoval jako autodidakt. Jeho krajiny, romantické a náladové, byly u pražského publika velmi žádané. Jeho obrazy nebyly ovšem příliš drahé, staly se (a dodnes zůstaly) oblíbeným sběratelským artiklem. Adalbert Stifter, sám rovněž malíř krajin, jej ocenil jako výjimečného malíře a považoval ho "za nejpověstnějšího krajináře, jakého znám".

Jeho krajinářské dílo i dílo jeho dcer vznikalo v době romantismu. Význam spočívá především v malířsky atraktivní, výjimečně početné a bohaté tvorbě otcově, dcery pak již jen pokračovaly v otcově odkazu. Nostalgie, citovost a nálada, obliba zřícenin a pitoreskních přírodních scenérií s roklemi, vodopády, zasazených často do soumraku či podvečerů, nokturna, krajiny před bouří s osamělými poutníky, to jsou charakteristické motivy a rysy jeho děl, v naprosté většině nemalovaných podle reálu; z empirického věcného popisu vycházel na počátku své tvorby.

Byl nejen velmi výkonný umělec, ale i zdatný obchodník. Specifikem jeho obchodní nabídky, svědčící o jeho podnikavosti, byly drobné studie obrazu, sestavené na panelech (archy se počtem od čtyř-pěti do patnácti-dvaceti návrhů, rozměrů od tří do dvaceti centimetrů), které (podobně jako vzorníky knoflíků) předkládal svým zákazníkům (nejen v Praze – rozesílal je i do jiných měst); ti si pak podle nich mohli vybrat motiv a velikost budoucího obrazu.

Výstava[editovat | editovat zdroj]

Od 6. listopadu 2009 do 30. dubna 2010 bylo dílo Augusta Bedřicha Piepenhagena a jeho dcer Louisy a Charlotty prezentováno soubornou výstavou v Jiřském klášteře na Pražském hradě. V současné době (2016) vystavuje Národní galerie díla Augusta Piepenhagena v pražském Salmovském paláci, v rámci expozice Umění 19. století od klasicismu k romantismu.[2]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Po sňatku se vdovou Risbitterovou se rodina Augusta Bedřicha Piepenhagena značně rozrůstala. Jak dokladuje policejní přihláška, spolu s manželi Augustem a Katharinou Piepenhagenovými žily ve společné domácnosti dvě děti Kathariny Piepenhagenové z prvního manželství (Anna a Johann - "Stieftochter" a "Stiefsohn") a čtyři společné dcery (mezi nimi výše uvedené Charlotta a Louisa). S nimi byly v různých obdobích zapsány čtyři další osoby, bez příbuzenského vztahu (pomocnice v domácnosti).[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Život po životě: hrob rodiny Piepenhagenovy
  2. Národní galerie: Salmovský palác
  3. Policejní přihlášky, Praha, rodina Augusta Piepenhagena

V tomto článku byl použit překlad textu z článku August Piepenhagen na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Macková O., August Piepenhagen, NG Praha 1960
  • Macková O., August Piepenhagen, Umění 10, 1962, s. 135-153

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]