Přeskočit na obsah

Charlotte Weyrother-Mohr Piepenhagen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charlotte Weyrother-Mohr Piepenhagen
portrét Charlotty Piepenhagenové
portrét Charlotty Piepenhagenové
Narození19. října 1821
Praha-Staré Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. ledna 1902 (ve věku 80 let)
Praha-Malá Strana
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánímalířka
RodičeAugust Bedřich Piepenhagen
Manžel(ka)Clemens Ritter von Weyrother
PříbuzníLouisa Kannengiesser-Piepenhagen (sestra)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charlotte Weyrother-Mohr Piepenhagen (19. října 1821, Praha-Staré Město – 3. ledna 1902, Praha-Malá Strana[1]) byla česká resp. českoněmecká malířka a významná mecenáška.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Charlotta a její mladší sestra Louisa Kannengiesser-Piepenhagen studovaly soukromě malířství u svého otce Augusta Friedricha Piepenhagena, protože v jejich době školy nepřijímaly studenty ženského pohlaví.

Poprvé se provdala roku 1852 za pražského literáta a malostranského učitele Klementa rytíře Weyrothera (1. 2. 1809 Praha-10. 6. 1876 Karlovy Vary), který psal v romantickém stylu psal o českých, zvláště pražských pověstech (kniha Prager Sagen 1863, časopisecké stati), přispíval do Prager Zeitung a ve snaze proniknout do politiky založil list Staats-Bürgerzeitung[2]. V následujících dvou letech Charlotta procestovala s otcem a sestrou Louisou Německo, Francii a Belgii, v roce 1866 cestovala s otcem a sestrou do Německa.

Roku 1872 žila ve Vídni. Po smrti prvního manžela se roku 1879 znovu provdala za plukovníka Karla Mohra, svobodného pána z Ehrenfeldu (1812-1885), s nímž bydlela v Praze. V letech 1881 a 1884 navštívila Itálii. Roku 1885 znovu ovdověla, obě její manželství zůstala bezdětná.

V roce 1888 koupila v Praze dům, kde zřídila soukromou výtvarnou školu pro dívky. Svůj majetek 56 tisíc zlatých odkázala Nadaci pro podporu mladých krajinářů. Díky Nadaci mohl roku 1907 vycestovat do Paříže Antonín Slavíček.[3]

Od roku 1838 vystavovala s Krasoumnou jednotou (německy Künstlerverein für Böhmen, členkou byla 1878–1890) v Praze a v letech 1872–1886 ve Vídeňském domě umělců (Wiener Künstlerhaus). V roce 1879 se zúčastnila Mezinárodní umělecké výstavy v Mnichově.

Zemřela roku 1902 a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Charlotte Piepenhagenová po většinu svého uměleckého života malovala romantické krajiny ve stylu svého otce Scény s horskými krajinami, jezery a vodopády nebo intimní lesní zákoutí. Malovala oblíbená nokturna, krajiny oživovala figurální stafáží a při aranžování krajin s horskými říčkami občas používala zrcadlově obrácený záběr. Po smrti jejího otce jako předlohu využívala i jeho vzorníky, které dříve August Piepenhagen zasílal zákazníkům (např. obrazy Mokřiny po bouři a Krajina s lávkou při svitu měsíce). Její obraz Motiv z Tyrol (Vodopád) z výstavy Krasoumné jednoty byl prodán za úctyhodných 2 000 zlatých. Koncem 19. století postupně opouštela romantismus a postupně směřovala k modernějšímu krajinářskému realismu.[4] V neromantické Krajině s jezerem s výhledem na úpatí hor autorka pracuje s odpoledním světlem pozdního léta odkazující se na barbizonské mistry.

Zabývala se také litografií.

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]
  • Národní galerie v Praze
  • Galerie hlavního města Prahy
  • Kancelář prezidenta České republiky, Praha
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 2004 45. Výtvarné Hlinecko 2004. August Bedřich, Charlotta a Louisa Piepenhagagenovi, Městské muzeum a galerie v Hlinsku
  • 2009/2010 August Bedřich, Charlotta a Louisa Piepenhagenovi, Klášter sv. Jiří, Národní galerie v Praze

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
  2. ↑ Müller, Rudolf, "Weyrother, Clemens von" in: Allgemeine Deutsche Biographie, roč. 42 (1897), s. 286-287, online: https://www.deutsche-biographie.de/sfz85313.html
  3. ↑ Leubnerová Š, 2016, s. 146
  4. ↑ Galerie Kroupa, Piepenhagen Charlotta (1821–1902)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Naděžda Blažíčková-Horová, Šárka Leubnerová: August Bedřich, Charlotta a Louisa Piepenhagenovi. NG v Praze, 2009, 316 s.
  • Nekrolog in: Politik č. 11, 12. ledna 1902, s. 9
  • Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia (1790–1910), Painting, Sculpture, decorative arts, National gallery in Prague, 2009, ISBN 978-80-7035-426-1
  • Blažíčková-Horová Naděžda, August Bedřich, Charlotta a Louisa Piepenhagenovi, katalog výstavy, 316 s., Národní Galerie v Praze, ISBN 9788070354315
  • Moravcová J, 45. Výtvarné Hlinecko 2004. August Bedřich, Charlotta a Louisa Piepenhagagenovi, Národní galerie a Městské muzeum a galerie v Hlinsku 2004.
  • Vondráček Radim, Wittlichová Jana : Litografie. Kamenopis aneb počátky české litografie 1819 - 1850, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Praha 1996, ISBN 80-7101-035-9
  • Šárka Leubnerová (ed.), Umění 19. století, s. 146, Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-598-5

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Charlotte_Weyrother-Mohr_Piepenhagen&oldid=25852669“