Louisa Kannengiesser-Piepenhagen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Louisa Kannengiesser-Piepenhagen
Louisa Piepenhagenová na dobovém portrétu
Louisa Piepenhagenová na dobovém portrétu
Narození11. května 1825
Praha-Staré Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. listopadu 1893 (ve věku 68 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánímalířka, výtvarnice a kreslířka
RodičeAugust Bedřich Piepenhagen
PříbuzníCharlotte Weyrother-Mohr Piepenhagen (sourozenec)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louisa Kannengiesser-Piepenhagen též Aloisie Kannengießer (11. května 1825 Praha-Staré Město [1] - 4. listopadu 1893 Praha), byla česká resp. českoněmecká malířka krajin a žánrových obrazů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Louisa Piepenhagenová se narodila na Starém Městě pražském jako nejmladší ze čtyř dětí malíře Augusta Piepenhagena. Provdala se za Hermanna Kannengiessera[2] do pruského města Prenzlau. V letech 1866-1869 policejnímu ředitelství v Praze ohlásila, že se provdala a žije v pruském Prenzlau nebo Breslau (ve Vratislavi)[3]. Po svém ovdovění se roku 1876 vrátila zpět do Čech, ale již 11. května 1876 dostala povolení k vycestování na dva roky[4]. O profesi jejího manžela není nic známo, Georg Kannengiesser (1814-1900) byl pruský malíř a pedagog. Používala obě příjmení Kannengiesser-Piepenhagen (resp. Kannengiesser, née - rozená Piepenhagen).

Od roku 1876 žila střídavě v Praze na Starém Městě na nároží dnešního Smetanova nábřeží a ulice Karolíny Světlé v dvojdomě čp. 325/I-326/I, na Lochotíně u Plzně, předtím ve Vídni. Stejně jako její sestru Charlotta ji v krajinomalbě pravděpodobně vyškolil její otec August Piepenhagen. V letech 1851-1854 procestovala s otcem a sestrou Charlottou Německo, Francii, Belgii a Švýcarsko. Od roku 1866 vystavovala Louisa pravidelně na výstavách Krasoumné jednoty (tehdy německy zvané Kunstverein für Böhmen) v Praze. V roce 1866 podnikla další z cest po Německu. Kolem roku 1869 pobývala na Lochotíně u Plzně. V letech 1871-1875 obesílala pražské a vídeňské výstavy z Vídně, kde v té době žila. V roce 1876 pravidelně obesílala výstavy ve Vídni. V roce 1884 navštívila společně se sestrou Charlottou Itálii.

Roku 1893 zemřela bezdětná v Praze. Pohřbena byla do rodinné hrobky Piepenhagenů na evangelickém hřbitově v Karlíně, přenesené později na Olšanské hřbitovy[5].

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Věnovala se především krajinomalbě, olejem či kvašem malovala idealizované kompozice v romantickém stylu s umělým ateliérovým osvětlením, ale také žánrové figurální scény. V kresbách z rodinného života dospěla k realismu[6].

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • Náhrobní sochu anděla smrti či truchlící múzy z rodinné hrobky Piepenhagenů vytesal Tomáš Seidan a použila ji roku 2019 Správa pražských hřbitovů na své novoročence.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
  2. Pobytová přihláška pražského magistrátu ji označuje jako vdovu[1]
  3. První pobytová přihláška pražského policejního ředitelství [2]
  4. Druhá pobytová přihláška pražského policejního ředitelství [3]
  5. Archivovaná kopie. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2016-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. NBH, 1998, s. 612

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NBH (Naděžda Blažíčková-Horová): heslo Louisa Piepenhagenová, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění II. (N-Ž), editorka Anděla Horová. Praha 1998, s. 612
  • Naděžda Blažíčková-Horová: Česká krajinomalba a veduta v období klasicismu a preromantismu, in: Dějiny českého výtvarného umění III/1, Academia Praha 2001, s. 396-397.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]