Přeskočit na obsah

Julius Theodor Gruss

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julius Theodor Gruss
Narození22. září 1825
Varnsdorf
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. května 1865 (ve věku 39 let)
Liberec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Theodor Gruss, také Julius Theodor Gruß (22. září 1825 Varnsdorf[1]12. května 1865 Liberec[2]) byl český malíř německého původu, žák profesora Maxe Haushofera.

Pocházel z malířské rodiny Grussů a malbě se učil u svého otce Johanna Grusse (1790-1855), který se věnoval nejenom malbě ale i restaurování oltářních obrazů a kopírování obrazů starých mistrů. Maloval i jeho strýc Antonín (1803–1872), který byl žákem Františka Tkadlíka, a starší bratr Jan (1820–1901), konzervátor Centrální komise pro zachování uměleckých a historických památek ve Vídni a ředitel Muzea průmyslového spolku v Litoměřicích. Julius Gruss nejdříve studoval soukromě u Augustina Piepenhagena a následně v letech 1845 až 1848 na pražské Akademii v krajinářské speciálce Maxe Haushofera. Právě Haushoferovo pedagogické působení v Grussovi probudilo cit pro velejemný způsob malby s propracovanými detaily stromoví, architektury a stafáže. Po většinu života žil v Teplicích. V závěru života v letech 1864-1865 v Liberci. V tomto období připojoval ke své signatuře německý název Liberce "Reichenberg". [3]

Julius Gruss ve svém díle zobrazil České středohoří, rozmanitou a kopcovitou krajinu sopečného původu na Litoměřicku. Také maloval pohledy na Teplice a blízké okolí, rovněž výtvarně ztvárnil malebné Českosaské Švýcarsko, přes které již jako malý chlapec jezdil s otcem vystavovat do nedalekých Drážďan. Maloval krajiny se zříceninami hradů (např. Krajina s hradem), romantická zákoutí se stromy a lesní zvěří (např. Krajina s jelenem), pohledy na jezerní krajinu, kopce a hory (např. Pohled ke skále s kaplí a Horská krajina). Grussovy severočeské krajiny nejsou jenom romantické povahy, ale i klidné krajiny spadající do období biedermeieru. Do této skupiny obrazů patří noblesní a uklidňujícím dojmem působící Pohled na Litoměřice z. r. 1847, tedy ještě z doby studia na pražské Akademii.

S Krasoumnou jednotou v Praze vystavuje poprvé v r. 1856 (obraz Teplice - Partie na Labi). Postupně vystavoval v letech 1856 až 1863 (celkem 9 obrazů). Je zastoupen na Jubilejní zemské výstavě v roce 1891 obrazem Pohled na Liberec. Dle Katalogu obrazárny domu umělců Rudolfinum z roku 1912 se ve stálé expozici vystavoval obraz Údolí Traun mezi Lambachem a Gmundenem. Na výstavě kreseb v Krasoumné jednotě v Praze r. 1923 byly vystaveny jeho obrazy: Partie u Gmundenu, Letní krajina a Most s věží.

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]
  • Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem[4]
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Památník národního písemnictví

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Prager Zeitung, číslo 225, str. 3, 23. 9. 1885.
  • Leubnerová Šarka, Maxmilian Haushofer a jeho žáci, katalog, Muzeum a galerie Hlinsko, Hlinsko 2014.
  • Dospěl Milan, Haushoferova krajinářská škola, katalog, Galerie Kroupa, Litomyšl 2016.
  • Milan Podobský, Zachytil pro nás krásu severočeské krajiny. Nejmladší z rodu Grussů. Náš region, 12. 5. 2020.
  • Klasikové 19. století: Obrazy ze sbírky Karlštejnské a.s., Koníček F, Prahl R, Zachař M, Spolek výtvarných umělců Mánes, Praha 2012
  • Hugo Toman Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců: I. díl; A – K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1
  • Vlčková Lucie, Krajinomalba v Praze 1840-1890, disertační práce, FF UK, UDU Praha 2011.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]