Adalbert Stifter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adalbert Stifter
Székely Portrait of Adalbert Stifter 1863.jpg
Narození 23. října 1805
Horní Planá
Úmrtí 28. ledna 1868 (ve věku 62 let)
Linec
Příčina úmrtí vykrvácení
Místo pohřbení Linec
Povolání spisovatel, malíř, básník a učitel
Národnost Sudetští Němci
Alma mater Vídeňská univerzita
Významná díla Horský křišťál
Pozdní léto
Vítek
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter (23. října 1805, Horní Planá[1]28. ledna 1868, Linec) byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům biedermeieru. Je dodnes aktuální svou kritikou vyhrocených vztahů mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě. Používal také pseudonym Ostade.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům Adalberta Stiftera v Horní Plané

Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny v Horní Plané nad Vltavou (Šumava), původně se jménem Albert. Poté, co otec zahynul při nehodě v roce 1817, vychovávala jej matka. Prací na hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček Franz Friepes (z matčiny strany) proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka vdala za pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal neštovice.

Až do roku 1826 navštěvoval Stifter latinskou školu benediktinů v Kremsmünsteru. V tomto období, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se v něm rodí cit pro přírodu, literaturu i umění. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: "Adalbert Stifter Čech Hornoplanský". Školu ukončil s vynikajícími výsledky. Pokračoval na Vídeňské univerzitě studiem práv. Zajímal se o fyziku, jazyky a filosofii. Studium si financoval jako soukromý učitel (měl výrazné pedagogické nadání, avšak nikdy nenalezl stálé učitelské místo). Díky této práci také poznal svou první lásku, Fanny Greipelovou. Její rodiče však vztah ukončili na základě vrozené Stifterovy letargie a neschopnosti nalézt si pevné místo. Nešťastný vztah se projevil i na jeho studijních výsledcích, a tak v roce 1830 ukončil studia ve Vídni.[2]

V roce 1832 potkal Amalii Mohauptovou, dceru důstojníka z Kyjova na Moravě. V letech 18331848 se živil částečně jako malíř, částečně jako spisovatel. Vznikly tehdy jeho první povídky. Po svatbě s Amalií (která byla modistkou) v roce 1837 zůstal pár dlouho bezdětný, což Stifter těžce nesl. Oba se ujali péče o Amaliinu neteř Julianu. S rodinou Stifter cestoval do své rodné vsi, také do Mnichova či Lince. Vyšel mu román Pozdní léto (Der Nachsommer). Od roku 1841 opět působil jako domácí učitel. V letech 18431846 například na zámku Kynžvart učil Richarda, syna rakouského kancléře Klemense Václava Metternicha.

Revoluční rok 1848 silně zasáhl Stiftera svými myšlenkami. Později však byl zklamán, stáhl se do ústraní a do konce života zůstal konzervativní. V jeho díle se objevují přírodní motivy. V roce 1850 se stal hornorakouským školním inspektorem s titulem c. a k. školní rada a s ročním příjmem 1500 zlatých. V té době působil též jako konzervátor Centrální komise pro výzkum a zachování kulturních památek pro Horní Rakousko.

V roce 1858 zemřela Stifterova matka.

Stifter pracoval na historickém románu Vítek (Witiko), jehož tři díly postupně vyšly během šedesátých let 19. století. Během práce se u něj objevily zdravotní problémy. 26. ledna 1868 se zřejmě kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu pokusil o sebevraždu. V kómatu ležel až do 28. ledna, kdy zemřel.

Literární díla[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Adalberta Stiftera v Frymburku
Pamětní deska Adalberta Stiftera ve Vídni

Poznámka: výběr Stifterových děl dostupných v českém překladu (rok v závorce = první vydání originálu)

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Díky jeho příkladným postojům ve vztazích mezi českým a německým obyvatelstvem zemí Koruny české, po něm bylo pojmenováno sdružení Adalberta Stiftera, které se zabývá podporou česko-německého porozumění.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Moriz Enzinger: Adalbert Stifters Studienjahre (1818–1830). Innsbruck 1950.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WATZLIK, Hans. Adalbert Stifter. Praha: A. Haase, 1918. 12 s. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]