František Filip z Lambergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Filip hrabě Lamberg
Narození30. listopadu 1791
Mór
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí28. září 1848 (ve věku 56 let)
Budapešť
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povoláníautor a důstojník
Choť(1828) Karolína Hoyosová (1811–1875)
DětiFilip Karel z Lambergu[1]
Terezie z Lambergu[1]
Jindřich z Lambergu
František Emerich z Lambergu
Marie z Lambergu
RodičeFilip Josef z Lambergu[2] a Marie Barbora Luzénszky de Reglicze et Luzsna[2]
PříbuzníLadislava Maria Karolína z Lambergu[1] (vnučka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Filip hrabě z Lambergu (německy Franz Philipp Graf von Lamberg; 30. listopadu 1791 Mór28. září 1848 Budapešť, zavražděn) byl rakouský generál. V armádě sloužil od napoleonských válek, později působil jako dlouholetý velitel v Prešpurku a v roce 1843 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála. V revolučním roce 1848 byl vyslán do Uher jako mimořádný komisař s rozsáhlými pravomocemi. Hned po příjezdu do Budapešti byl rozvášněným davem lynčován a brutálně zavražděn.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vražedný útok na generála Lamberga v Budapešti

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Lambergů, patřil k linii, která v 18. století získala majetek v Uhrách. Narodil se jako nejstarší syn hraběte Filipa Josefa Lamberga (1748–1807) a jeho manželky Marie Barbory, rozené Luzsénské (1771–1843). Po otci zdědil panství se zámkem Mór (spolu s mladším bratrem Rudolfem), dále byl majitelem kmenového rodového panství Ottenstein v Dolním Rakousku. Od roku 1810 sloužil v rakouské armádě, zúčastnil se napoleonských válek a rychle postupoval v hodnostech (nadporučík 1813, rytmistr 1814). V letech 1814–1818 pobýval ve Francii se spojeneckou okupační armádou, později sloužil u různých vojenských posádek v Rakouském císařství, mimo jiné ve Štýrském Hradci. V roce 1834 byl povýšen na generálmajora a delší dobu setrval v Prešpurku, kde byl až do roku 1848 velitelem divize. V roce 1843 dosáhl hodnosti polního podmaršála.[3] Byl též c. k. komořím a díky vlastnictví statků v Uhrách byl členem Sněmovny magnátů.

Díky znalosti maďarských poměrů byl během revoluce v Uhrách 25. září 1848 vyslán do Budapešti, kde měl převzít vrchní velení i správu úřadu palatina.[4] Uherští povstalci však toto jmenování neuznali a po vstupu do města byl Lamberg brutálně zavražděn na mostě přes Dunaj mezi Budínem a Peští.[5]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Zámek Mór v Uhrách, rodiště a sídlo hraběte Františka Filipa Lamberga

V roce 1828 se oženil s hraběnkou Karolínou Hoyosovou (1811–1875), dcerou generála a císařského nejvyššího lovčího Jana Arnošta Hoyose. Karolína se později stala dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou. Z jejich manželství pocházelo sedm dětí.[6]

  • 1. Ernestina (1829–1874), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ Antal hrabě Szécsen z Temerinu (1819-1896), c. k. tajný rada, komoří, nejvyšší maršálek císařského dvora, rakouský ministr bez portfeje, dědičný člen Sněmovny magnátů, rytíř Řádu zlatého rouna
  • 2. Karolína (1830–1883), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1860 Alfons hrabě Wimpffen (1828–1866), c. k. plukovník, padl v bitvě u Náchoda
  • 3. František Emerich (1832–1901), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, ∞ 1861 Anna Marie hraběnka z Lambergu (1837–1897)
  • 4. Marie (1833–1876), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1862 Alfons Bedřich hrabě Mensdorff-Pouilly (1810–1894), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, poslanec moravského zemského sněmu, starosta v Boskovicích
  • 5. Terezie (1836–1913), c. k. palácová dáma, ∞ 1862 František Ludvík hrabě z Meranu (1839–1891), c.k. tajný rada, dědičný člen rakouské panské sněmovny, morganatický syn arcivévody Jana
  • 6. Filip Karel (1838–1874), c. k. komoří, major, ∞ 1869 Marie svobodná paní von Wenckheim (1848–1900)
  • 7. Jindřich (1841–1929), c. k. generál jezdectva, tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské panské sněmovny, ∞ 1883 Eleonora princezna ze Schwarzenbergu (1858–1938), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. Služební postup Františka Filipa Lamberga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Vídeň, 2007; s. 99 dostupné online
  4. Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 285
  5. Heslo z Lamberka in: Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 580 ISBN 80-7185-226-0
  6. Rodina Františka Filipa Lamberga in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1847; s. 365–366 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]