Pius VI.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Svatost
Pius VI.
250. papež
Portrét z roku 1775
Portrét z roku 1775
Církevřímskokatolická
Zvolení15. února 1775
Uveden do úřadu22. února 1775 (intronizace)
Pontifikát skončil29. srpna 1799
PředchůdceKlement XIV.
NástupcePius VII.
Titulární kostelSant'Onofrio al Gianicolo
HesloFloret in domo domini
Kvete v domě Páně
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1755
Biskupské svěcení22. února 1775
světitel Giovanni Francesco Albani
1. spolusvětitel Henry Benedict Stuart
2. spolusvětitel Carlo Rezzonico
Kardinálská kreace26. dubna 1773
kreoval Klement XIV.
Titulkardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kardinál-kněz v Sant'Onofrio al Gianicolo (1773–1775)
Osobní údaje
Rodné jménoGiovanni Angelo Braschi
Datum narození25. prosince 1717
Místo narozeníCesena, Papežský stát Papežský stát
Datum úmrtí29. srpna 1799
(ve věku 81 let)
Místo úmrtíValence, Francie
Místo pohřbenípapežská jeskyně pod bazilikou sv. Petra
Alma materFerrarská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pius VI., vlastním jménem Giovanni Angelico Braschi (25. prosince 1717 Cesena29. srpna 1799 Valence),[1] byl katolický duchovní, který byl papežem od 15. února 1775 až do své smrti.

Narodil se v italském městě Cesena. Po dokončení studií na jezuitské koleji v rodném městě a složením zkoušek z práva (1734) pokračoval ve studiích na univerzitě ve městě Ferrara. V roce 1753 si ho jako jednoho ze svých sekretářů vybral papež Klement XIV.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení studia na jezuitské koleji získal v roce 1734 titul doktor práv. Pokračoval ve studiích na Ferrarské univerzitě, kde se stal osobním tajemníkem Tommase Ruffoa, papežského nuncia. V jeho biskupství Ostie a Velletrie zastával funkci auditora až do roku 1753. Díky zkušenostem ve vedení mise u soudu v Neapoli získal respekt u papeže Klementa XIV., který jej jmenoval jedním ze svých tajemníků 1753 a knězem u svatého Petra. Zřejmě roku 1758 byl vysvěcen na kněze a roku 1766 se stal papežským pokladníkem. Tento úřad vykonával v letech 17581769. Ti, kteří trpěli pod jeho svědomitým hospodařením přesvědčili papeže Klementa XIV., aby jej 26. dubna 1773 jmenoval kardinálem ze Sant'Onofria a toto povýšení ho dočasně zbavilo vlivu. Po čtyřměsíčním konkláve, které následovalo po smrti Klementa XIV., přestaly Španělsko, Francie a Portugalsko mít námitky proti jmenování. Nakonec se však stal oponentem antijezuitské politiky předchozího papeže. Díky tomu byl 15. února 1775 zvolen papežem a vybral si jméno Pius VI. Teprve po svém zvolení byl 22. února 1775 vysvěcen na biskupa.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Pope Pius VI (Giovanni Angelico Braschi) [Catholic-Hierarchy]. catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Papež
Předchůdce:
Klement XIV.
17751799
Pius VI.
Nástupce:
Pius VII.