Urban VIII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Svatost
Urban VIII.
235. papež
Církev římskokatolická
Zvolení 6. srpna 1623
Uveden do úřadu 29. září 1623 (intronizace)
Pontifikát skončil 29. července 1644
Předchůdce Řehoř XV.
Nástupce Inocenc X.
Znak Znak
Svěcení
Biskupské svěcení 28. října 1604
světitel Fabius Blondus de Montealto
Kardinálská kreace 11. září 1606
Titul kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • titulární arcibiskup nazaretský (1604)
  • apoštolský nuncius ve Francii (1604-1606)
  • úředník římské kurie (1606-1610)
  • kardinál-kněz u San Pietro in Montorio (1607-1610)
  • biskup ve Spoletu (1608-1617)
  • prefekt Apoštolské signatury (1610-1623)
  • kardinál-kněz u Sant'Onofrio al Gianicolo
Zúčastnil se
  • papežská konzistoř 1606 (kreován kardinálem); konkláve 1621, 1623 (zvolen papežem); papežská konzistoř: 1623, 1624, 1626, 1627, 1628, 1629, 1630, 1632, 1633, 1637, 1641, červenec a prosinec 1643
Osobní údaje
Rodné jméno Maffeo Barberini
Datum narození 5. dubna 1568
Místo narození Florencie, Florentské vévodství
Datum úmrtí 29. července 1644
(ve věku 76 let)
Místo úmrtí Řím, Papežský stát Papežský stát
Místo odpočinku Pope Urban VIII
Rodiče Antonio Barberini
Camilla Barbadoro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urban VIII., rozený Maffeo Barberini (křtěn 5. dubna 156829. července 1644) byl papežem od roku 1623 do roku 1644. Byl poslední papež, který rozšiřoval území státu vojenskou silou a významný patron umění. Obrovské dluhy, vzniklé během jeho pontifikátu, značně oslabily jeho nástupce, kteří byli neschopni udržet politický nebo vojenský vliv v Evropě. Účastnil se také sporu s Galileem a jeho teorií heliocentrismu. Během jeho pontifikátu byl potlačen jansenismus.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Maffeo Barberini se narodil ve významné florentské rodině. Byl vzděláván jesuity a obdržel právnický doktorát na univerzitě v Pise roku 1589. Roku 1601 Maffeo využil vlivu svého strýce u Klementa VIII. a stal se papežským legátem na dvoře Jindřicha IV. Navarrského. Roku 1604 jej papež jmenoval arcibiskupem v Nazarethu a stal se pronotářem a papežským nunciem na francouzském dvoře. Pavel V. jej jmenoval kardinálem a papežským legátem v Bologni. 6. srpna roku 1623 se stal nástupcem Řehoře XV. a přijal jméno Urban VIII..

Pontifikát[editovat | editovat zdroj]

V době Urbanova pontifikátu proběhlo 21 let třicetileté války a sám pontifikát byl nabitý událostmi. Kanonizoval Alžbětu Portugalskou a Andrea Corsiniho a vydal papežskou bulu, která předznamenala kanonizaci Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského jeho nástupcem na papežském stolci. V roce 1626, po smrti posledního člena vévodského rodu della Rovere, se prohlásil z titulu lenního pána dědicem urbinského panství a připojil Urbino k papežskému státu.

Přestože byl jako kardinál velmi otevřený a tolerantní k novým vědeckým poznatkům (především v astronomii a ve fyzice), jako papež zastával striktně ortodoxní stanovisko. Ani vzájemné přátelství s Galileem a počáteční podpora jeho myšlenek nezabránila Urbanu VIII. povolat astronoma roku 1633 do Říma, kde se musel veřejně zříci výsledků své práce.

Jako poslední papež uplatňoval nepotismus ve velké míře: mnoho členů jeho rodiny získalo díky němu značné bohatství. Urban také psal latinskou poezii, která byla hojně publikována.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Papež Urban VIII. přijal tři včely do svého znaku, protože včela představovala pro křesťany v době, kdy nebyl ještě znám její způsob rozmnožování, jako symbol panenství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pope Urban VIII na anglické Wikipedii.

  1. Oxfordský slovník světových ději, ISBN 80-200-1054-8 str.621
Papež
Předchůdce:
Řehoř XV.
16231644
Urban VIII.
Nástupce:
Inocenc X.