Benedikt IX.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Svatost
Benedikt IX.
145. papež
Církev římskokatolická
Zvolení 21. října 1032
Uveden do úřadu 1. ledna 1033 (konsekrace)
Pontifikát skončil 13. ledna 1045
Předchůdce Jan XIX.
Nástupce Silvestr III.
Osobní údaje
Rodné jméno Teofylaktus III.
Datum narození cca 1012
Místo narození Řím Papežský stát Papežský stát, Svatá říše římská Svatá říše římská
Datum úmrtí cca prosinec 1055/leden 1056 (ve věku 43 let)
Místo úmrtí Grottaferrata
Papežský stát Papežský stát, Svatá říše římská Svatá říše římská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeho Svatost
Benedikt IX.
147. papež
Papa Benedictus IX.jpg
Zvolení 10. března 1045
Pontifikát skončil 1. května 1045
Předchůdce Silvestr III.
Nástupce Řehoř VI.
Datum narození červen 1012
Místo narození Řím
Datum úmrtí 1055 (ve věku 42–43 let)
Místo úmrtí Grottaferrata
Místo odpočinku Territorial Abbey of Santa Maria di Grottaferrata
Rodiče Alberic III, Count of Tusculum
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeho Svatost
Benedikt IX.
150. papež
Papa Benedictus IX.jpg
Zvolení 8. listopadu 1047
Pontifikát skončil 17. července 1048
Předchůdce Klement II.
Nástupce Damasus II.
Datum narození červen 1012
Místo narození Řím
Datum úmrtí 1055 (ve věku 42–43 let)
Místo úmrtí Grottaferrata
Místo odpočinku Territorial Abbey of Santa Maria di Grottaferrata
Rodiče Alberic III, Count of Tusculum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benedikt IX. (asi 1012, Řím – zemřel mezi roky 1055 a 1085) byl papežem ve třech obdobích (10321044, 1045 a 10471048). Vlastním jménem Teofylaktus III., hrabě tuskulský. Vzhledem ke svému chování (zejména prodeji úřadů) bývá různými osobnostmi velmi negativně hodnocen. Byl homosexuál.[1] Také trval na tom, že český kníže Břetislav I. by měl založit klášter jako pokání za to, že si z Polska odnesl ostatky svatého Vojtěcha.[2] Benedikt IX. byl papežem celkem třikrát a každý jeho pontifikát je římskokatolickou církví uznáván za legitimní. Není náhodou, že byl svými příbuznými natolik protežován – jeho předchůdci Jan XIX. a Benedikt VIII. byli jeho strýcové.[3] [p 1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Teofylaktův otec Alberich III. podplatil významné římské duchovní, aby se jeho syn mohl stát papežem. Teofylakt tak byl vysvěcen roku 1032 (nebo 1033), přibližně v deseti letech.[zdroj?] Již někteří Benediktovi současníci se hrozili nad zkažeností tohoto papeže. Byl obviňován z vražd, zlodějství a různých oplzlostí. Roku 1038 se Benedikt setkal s císařem Konrádem II. kvůli neposlušnosti milánského arcibiskupa Heriberta.[p 2] Ten se dostal kvůli svým tvrdým praktikám do sporu se svými lenníky. Těm předchozího roku udělil Konrád II. jejich léna jako dědičná, což arcibiskup Heribert nemínil uznat. Konrád II. se snažil dobýt Milán, což se mu nepodařilo. Arcibiskup Heribert poukazoval na papežovu zkaženost, každopádně tandem Benedikt IX. - Konrád II. se ukázal jako úspěšný: Papež vzdorného arcibiskupa exkomunikoval.[4] Konrád II. však roku 1039 podlehl moru, čímž Benedikt IX. přišel o spojence.

Mezi lety 10441045 došlo v Římě ke vzpouře lidu. Papež byl vyhnán a nahrazen jiným – Silvestrem III. Římskokatolickou církví je Silvestr III. uznáván jako legitimní papež. Benedikt IX. se do Říma ještě téhož roku vrátil, Silvestra III. vyhnal a zhruba o měsíc později svůj úřad prodal arciknězi Janu Gratianovi. Jan Gratian přijal papežské jméno Řehoř VI. Z iniciativy císaře Jindřicha III. byl svolán 20. 12. 1046 koncil, který sesadil papeže a zvolil nového – Klementa II. Avšak Klementem II. nebyl Benedikt IX. zcela odsunut, neboť v říjnu roku 1047 Klement II. zemřel a Benedikt IX. znovu (potřetí) obsadil papežský stolec, ze kterého byl vyhnán císařskými posly v červenci 1048. Místo něj byl dosazen na papežský trůn Damasus II., bývalý biskup z Brixenu, vládnoucí 23 dní. Není jisté, zda Damasa II. zabila malárie nebo někdo od Benedikta IX. Benedikt IX. se však již papežem znovu nestal, ale stáhl se na své hrady. Je možné, že vstoupil do kláštera. Zemřel někdy v 50. letech 11. století, možná později.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Další papež z rodiny Tusculských - Benedikt VII. - roku 973 potvrdil zřízení biskupství v Praze.
  2. Jde o milánského Heriberta. Jeho současník Heribert z Kolína nad Rýnem byl arcibiskupem kolínským a kancléřem císaře Otty III.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lynne Yamaguchi Fletcher, First Gay Pope, London, 1992
  2. "Pope Benedict IX". Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company. 1913.
  3. MAXWELL-STUART, P. G.. Papežové : Život a vláda : Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha : Svoboda, 1998. 240 s. ISBN 80-902300-3-2. S. 79 - 81.  
  4. Heribert of Antimiano. Encyklopaedia Britannica [online].  [cit. 2012-10-04]. Dostupné online.  
  5. RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha : Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. S. 270 - 273.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Papež
Předchůdce:
Jan XIX.
10451046
Benedikt IX.
Nástupce:
Silvestr III.