Simplicius

Simplicius
Svatý; Simplicius
	47. papež
	sv. Simplicius
Církev	římskokatolická
Zvolení	3. března 468
Pontifikát skončil	10. března 483
Předchůdce	Hilarius
Nástupce	Felix II.
Osobní údaje
Datum narození	?
Místo narození	Tivoli, Západořímská říše
Datum úmrtí	10. března 492
Místo úmrtí	Řím, Království Odoakererovo
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
Svatořečení
Svátek	10. března
Uctíván církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,; pravoslavná církev,; anglikánská církev,; luteráni
	multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Simplicius (narozen v Tivoli, zemřel 10. března 483 Řím) byl patriarcha města Říma a papež katolické církve od roku 468 (udává se třetí březen) do 10. března 483. Katolická církev slaví jeho svátek 10. března. Jeho jméno lze přeložit jako „Prostý“ nebo „Jednoduchý“.

Životopis

Narodil se v Tivoli v Itálii prostému řeckému muži jménem Castinus. Možná pod vlivem válečných událostí chtěl přestěhovat papežský stolec do Řecka. O jeho životě je však málo známo. Za 15 let pontifikátu zažil tři dramatické události: třetí plenění Říma, morovou epidemii v roce 472 a pád Římské říše.

Simplicius hájil rozhodnutí chalcedonského koncilu proti herezi monofyzitů, pomáhal obyvatelům Itálie proti loupeživým barbarským vojákům a v roce 472 se dostal do konfliktu s císařem Anthemiem. Byl svědkem povstání foederatů v roce 476 a následného prohlášení Odoakera (stoupence ariánské hereze) králem Itálie. Po něm následoval pád Římské říše, při němž byl sesazen poslední římský císař Romulus Augustus Odoakar.^[1] Zemřel jako svatý vyznavač přirozenou smrtí a byl pohřben u sv. Petra.

Ideální portrét sv. Simpliciana z římského kostela San Paolo fuori la mura, 19. století

Ikonografie

Nedochoval se žádný jeho autentický portrét. Nejstarší vyobrazení ze zničeného kostela Santa Bibiana v Římě je známo jen z pozdní kopie. V encyklopediích se užívá podobizna v medailonu z 19. století, z malované galerie papežů v římském kostele San Paolo fuori la mura. Simplicius bývá vyobrazen jako muž s plnovousem, v řasnaté římské tunice, s palliem a tiárou.

Patrocinium

Je patronem italského města Deruta v Umbrii.

Odraz v literatuře

Jméno se užívalo vzácně, jediným dokladem je německý román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus z roku 1668.

Odkazy

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Reference

↑ COULOMBE, Charles. Náměstkové Kristovi. Praha: BB/art s.r.o., 2004. 526 s. ISBN 80-7341-374-4. S. 104.

Literatura

Claudio RENDINA: Příběhy papežů, dějiny a tajemství. Volvox Globator Praha 2005, s. 87-89.
Wolfgang BRAUNFELS (ed.): Lexikon der christlichen Ikonographie 8, Herder Freiburg im Breisgau 1994, s. 372.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Simplicius na Wikimedia Commons
Světci k nám hovoří... – sv. Simplicius
Saint Simplicius in: Encyclopaedia Britannica

[Coulombe-1] COULOMBE, Charles. Náměstkové Kristovi. Praha: BB/art s.r.o., 2004. 526 s. ISBN 80-7341-374-4. S. 104.

[1]

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František Lev XIV.

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.