Řehoř VII.

Řehoř VII.
Svatý; Řehoř VII.
	157. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	22. dubna 1073
Uveden do úřadu	30. června 1073 (konsekrace)
Pontifikát skončil	25. května 1085
Předchůdce	Alexandr II.
Nástupce	Viktor III.
Zasvěcený život
Institut	benediktini
Svěcení
Kněžské svěcení	květen 1073
Biskupské svěcení	30. června 1073
Osobní údaje
Rodné jméno	Hildebrand
Datum narození	cca 1020–1025
Místo narození	Sovana, Toskánsko, Svatá říše římská
Datum úmrtí	25. května 1085
Místo úmrtí	Salerno, Apulské hrabství, Itálie
Místo pohřbení	katedrála v Salernu
Svatořečení
Beatifikace	1584 ; beatifikoval Řehoř XIII.
Kanonizace	1606 ; kanonizoval Benedikt VII.
Svátek	25. května
Uctíván církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
	Seznam papežů nosících jméno Řehoř ; multimediální obsah na Commons ; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Řehoř VII., rodným jménem Hildebrand ze Soany, (cca 1020–1025 Sovana – 25. května 1085 Salerno) byl papežem od 22. dubna 1073 až do své smrti v roce 1085. V roce 1075 vyhlásil tento papež neomezenou vládu papeže nad celým světem a církví v dokumentu Dictatus papae. Od roku 1584 je římskokatolickou církví uctíván jako světec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Na pohřbu Alexandra II. byl na nátlak lidových mas v rozporu s církevním právem prohlášen papežem.

V roce 1075 se dostal do konfliktu s císařem Jindřichem IV., který vyvrcholil uvalením klatby na Jindřicha a jeho zbavení císařské hodnosti. Pod tlakem německé šlechty se Jindřich vypravil na cestu do Canossy v době, kdy Řehoř pobýval na hradě Canossa. Vykonal předepsané církevní pokání, za což mu Řehoř udělil 30. ledna 1077 rozhřešení. V roce 1080 se však jejich vztahy opět zhoršily a Řehoř znovu Jindřichovi odebral titul císaře. Jindřich na tuto situaci reagoval svoláním synody do Brixenu, kde byl jmenován vzdoropapežem Wibert z Ravenny, který přijal jméno Klement III. V roce 1084 vstoupili Jindřich a Klement do Říma, kde Jindřicha korunoval císařem.

Zatímco německé oddíly obléhaly Andělský hrad, kde se skrýval Řehoř VII., Řím dobyly normanské oddíly, kterým velel vévoda Robert Guiscard. Normané donutili Jindřicha odtáhnout a potom vyplenili a zpustošili město, čímž obrátili hněv lidu proti Řehořovi, který musel s Normany odtáhnout do vyhnanství v Salernu, kde později zemřel.

Roku 1584 byl blahořečen papežem Řehořem XIII., roku 1728 pak svatořečen papežem Benediktem XIII.^[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1074 vydal Dictatus papae, podle něhož je papež neomezeným pánem univerzální církve právem rozhodovat ve všech věcech křesťanstva. Zatímco on smí soudit všechny, jeho nesmí soudit nikdo. Může dosazovat biskupy a může sesazovat císaře. Římská církev se nikdy nezmýlila a nikdy se nezmýlí.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Portrét papeže sv. Řehoře VII. v bazilice sv. Pavla za hradbami
Portrét papeže sv. Řehoře VII.
Hrobka papeže sv. Řehoře VII. v katedrále v Salernu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Catholic Encyclopedia 1913

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Řehoř VII. na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež
Předchůdce: Alexandr II.	1073–1085 Řehoř VII.	Nástupce: Viktor III.

[1] Catholic Encyclopedia 1913

[1]

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.