Štěpán II. (papež)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Svatost
Štěpán II.
92. papež
Pipinovo darování papeži Štěpánu II.
Církev římskokatolická
Zvolení 26. března 752
Uveden do úřadu 26. března 752 (konsekrace)
Pontifikát skončil 26. dubna 757
Předchůdce Zachariáš
(epizodní papež Štěpán II.)
Nástupce Pavel I.
Osobní údaje
Datum narození 714/715
Místo narození Řím
Datum úmrtí 26. dubna 757
Místo úmrtí Řím, Papežský stát Papežský stát
Místo odpočinku Bazilika svatého Petra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán II. (III.) (714/715 Řím26. dubna 757) byl papežem od 26. března 752.

Očíslování jeho jména je sporné, neboť po smrti sv. Zachariáše byl papežem zvolen rovněž Štěpán, který ale zemřel již dva dny po své volbě, aniž by byl vysvěcen na biskupa. Z tohoto důvodu v dnešním pojetí nebyl papežem (biskupem města Říma), na druhé straně podle pojetí papeže jako světského panovníka jím byl.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze vznešené římské rodiny, syn jistého Konstantina, ale brzy osiřel a byl vychován v lateránské škole, později dosáhl svěcení jáhna.

Po smrti svého stejnojmenného předchůdce musel řešit nebezpečnou rozpínavost Langobardského království. Jeho král Aistulf již za pontifikátu papeže Zachariáše obsadil roku 751 rozsáhlé území Ravennského exarchátu patříciho do té k Byzantské říši a po smrti jmenovaného papeže se rozhodl podmatit i Řím.[1] Nebezpečí se snažil nový papež Štěpán II. zažehnat bohatým úplatkem, ale langobarský král i přes podepsání dohody požadoval i pravidelnou daň.

Jelikož se papež nedočkal žádného vojenského zásahu ze strany byzantského císaře, pouze formálního potvrzení jeho práva, obrátil se o pomoc k franskému králi Pipinovi. Počátkem roku 754 osobně tohoto krále navštívil a v červenci téhož roku krále Pipina a jeho syny opětovně pomazal v katedrále Saint-Denis.[2]. Oplátkou překročil tento král Alpy a donutil Aistulfa k vydání dřívějšího ravennského exarchátu papeži.

Štěpán II. přijal fakticky od franského panovníka Pipina Krátkého tato území (tzv. Pipinova donace - písemně ji papež obdržel již o Velikonocích roku 754), což je počátkem existence papežského státu.

Aistulf se s porážkou nesmířil a v lednu 755 vytáhl na Řím a rozhodl se ho dobýt. Pipin Krátký následujícího roku opět vstoupil do Itálie a oblehl Pávii, hlavní město Langobardů. Aistulf kapituloval, podepsal mír a téhož roku zemřel.

Po jeho smrti podpořil papež Štěpán II. ze dvou zájemců o langobardský trůn Desideria, který slíbil zachování mocenského a územního stavu Říma, ale později tento slib nedodržel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. newadvent.org
  2. HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký - vládce Západu. Překlad Aleš Valenta. Praha: Prostor, 2002. 619 s. ISBN 9788072600717. S. 61. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán II. ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]

Papež
Papež
Předchůdce:
Zachariáš
752 - 757
Štěpán II. (papež)
Nástupce:
Pavel I.