Inocenc I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svatý
Inocenc I.
40. papež
Církev římskokatolická
Pontifikát začal prosinec 401
Pontifikát skončil 12. března 417
Předchůdce Anastasius I.
Nástupce Zosimus
Osobní údaje
Datum narození ???
Místo narození ???
Datum úmrtí 12. března 417
Místo úmrtí Řím, Itálie
Svatořečení
Svátek 12. března
Uctíván církvemi Římskokatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Inocenc I. (zemřel 12. března 417) byl papež katolické církve od 21. prosince nebo 22. prosince 401 do 12. března 417.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jak se píše v Liber Pontificalis, byl synem Inocence z Albana; podle jeho současníka Jeronýma byl ale jeho otcem papež Anastasius I. (399–401), po jehož smrti nastoupil hned druhý den do úřadu díky jednomyslné podpoře kléru i laiků (narodil se ještě před vstupem jeho otce mezi duchovenstvo).

Během papežství Inocence I. obléhal Řím vizigótský král Alarich I. (395–410) a nakonec jej roku 410 vyplenil. Papež byl v té době mimo město v Ravenně u císaře Honoria, kterého se pokoušel přimět, aby Alarichovi zaplatil výkupné.

Inocenc I. využil každou příležitost k udržení a rozšíření autority Říma jako konečné instance pro všechny spory. Ve sporu vyhnaného konstantinopolského patriarchy Jana Zlatoústého (397–403) se stavěl důsledně, ač marně, za jeho návrat proti alexandrijskému patriarchovi Theofilovi. Rozhodl o sporu britského mnicha Pelagia, jeho exkomunikací potvrdil rozhodnutí synody provincie Afrika vynesené v Kartágu v roce 416.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.