Honorius IV.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Svatost
Honorius IV.
190. papež
Kamej s portrétem Honoria IV.
Kamej s portrétem Honoria IV.
Církev římskokatolická
Zvolení 2. duben 1285
Uveden do úřadu 20. května 1285 (konsekrace)
Pontifikát skončil 3. duben 1287
Předchůdce Martin IV.
Nástupce Mikuláš IV.
Znak Znak
Svěcení
Biskupské svěcení 20. května 1285
Kardinálská kreace 17. prosince 1261
Titul kardinál-jáhen
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Rodné jméno Giacomo Savelli
Datum narození 1210
Místo narození Řím, Papežský stát Papežský stát
Datum úmrtí 3. duben 1287
Místo úmrtí Řím, Papežský stát Papežský stát
Místo pohřbení římská bazilika Santa Maria in Aracoeli
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Honorius IV. (lat. Honorius IV.; přibližně 1210 Řím3. duben 1287 Řím), narozen jako Giacomo Savelli, byl papežem od 2. dubna 1285 do 3. dubna roku 1287.

Život[editovat | editovat zdroj]

Giacomo Savelli byl synem římského senátora Lucy Savelliho a Giovanny Aldobrandeschiové. Z téže rodiny pocházel již papež Honorius III., Giacomův prastrýc.Studoval v Paříži a od roku 1261 sloužil papeži Urbanovi IV. Kardinálemn byl jmenován při kostele Santa Maria in Cosmedin v Římě. Zároveň zůstal po celý život římským senátorem. Po smrti Martina IV. jej kardinálové vybrali v konkláve v Perugii za čtyři dny jako kandidáta papežského úřadu, přestože byl nemocen a ochromen na rukou i na nohou pokročilým stadiem dny. Při liturgii již sám nedokázal bez pomoci pozdvihnout hostii. Za své krátké vlády dbal hlavně o bezpečnost papežských států a situaci na Sicílii. Pokračoval v politice svého předchůdce, ve sporu Karla II. z Anjou s Petrem III. Aragonským se kategoricky postavil na stranu Anjouovců. S Rudolfem Habsburským navázal přátelský vztah, ale nezajistil jeho císařskou korunovaci, ačkoliv byla ohlášena na 2. února 1287, realizace selhala pro chyby papežského legáta a odpor voličů.

Během svého pontifikátu se na Aventinu pokusil obnovit rezidenci po svém prastrýci Honoriovi III., provoz selhal kvůli nedostatku vody. Na univerzitě v Paříži schválil založení katedry orientálních jazyků, zejména arabštiny. Toto rozhodnutí souviselo s jeho posláním činnosti v oblasti islámu a východních schizmat.

Dne 3. dubna 1287 Honorius IV po dvouletém pontifikátu zemřel a byl pohřben ve Svatopetrské bazilice, rakev byla později přenesena do rodinné krypty Savelliů v kostele v Santa Maria Aracoeli v Římě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RENDINA, Claudio: Příběhy papežů, dějiny tajemství. Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. S. 374 – 375.
Papež
Předchůdce:
Martin IV.
12851287
Honorius IV.
Nástupce:
Mikuláš IV.