Kornélius

Kornélius
Svatý; Kornélius
	21. papež
Církev	římskokatolická
Pontifikát začal	ca. 251
Pontifikát skončil	červen 253
Předchůdce	Fabián
Nástupce	Lucius I.
Osobní údaje
Datum narození	???
Místo narození	???
Datum úmrtí	červen 253
Místo úmrtí	Civitavecchia, Římská říše
Příčina úmrtí	poprava stětím
Místo pohřbení	Kalixtovy katakomby
Povolání	katolický kněz a autor
Svatořečení
Svátek	16. září
Uctíván církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,; pravoslavná církev,; anglikánská církev,; luteráni
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Kornelius, latinsky Cornelius († červen 253 v Centum Cellae, dnes Civitavecchia), římským biskupem a 21. papežem. Jeho pontifikát se datuje do let 251–253.

Život

Sv. Kornelius byl zvolen papežem až 14 měsíců po smrti svého předchůdce, svatého Fabiána, protože konání řádné volby dlouho znemožňovalo pokračující ostré pronásledování křesťanů císařem Deciem. V době sedisvakance církev kolektivně řídila rada presbyterů a jáhnů.

Relikviář s lebkou sv. Kornelia, Kornelimünster, Cáchy

Hlavním odpůrcem Kornelia byl Novatianus, který sám také usiloval o to být papežem. Byl velmi striktní zejména v otázce těžkých hříchů. Prohlašoval, že každý, kdo přestal v době Deciova pronásledování křesťanství praktikovat, nemůže být církví přijat zpět. To ovšem papež odmítal a návrat zpět umožňoval, pokud hříšníci projevili upřímnou lítost a pokoru. Podle historika Eusebia se Novatián sám za podpory zmanipulovaných opilých kněží prohlásil římským biskupem^[1] a stal se tak druhým vzdoropapežem v historii.

Kornelius svolal v roce 251 synodu 60 biskupů, která potvrdila legitimitu Korneliova papežství a odmítla Novatiána i jeho stoupence.

V roce 252 byl za vlády císaře Treboniana Galla Kornelius vypovězen do Centum Cellae, kde v červnu roku 253 zemřel. Jeho ostatky byly již 30 let po smrti roku 283 převezeny do Říma a uloženy ve vlastní kapli při Kalixtových katakombách.

Úcta a ikonografie

Katolická církev slaví Korneliův svátek společně se sv. Cypriánem dne 16. září.

Kornélius bývá uctíván jak patron nervově nemocných, epileptiků a domácího dobytka.
Bývá zobrazován jako starý kněz v ornátu s palliem, s křížovou berlou a papežskou tiárou na hlavě. V levici někdy drží pohár z volského rohu (upomíná na etymologii jeho jména: Cornelius = cornu = roh).
Čtveřice světců Kornelius, Antonín Veliký, Hubert z Lutychu a Quirinus z Neuss bývá označována za Čtyři maršály Páně, ve smyslu pomocníků Boha a bývá společně vyobrazena. Jindy se Kornelius a Antonín Veliký zobrazují se sv. Maří Magdalénou.^[2]
Centry úcty papeže Kornélia bylo St-Corneille-sur-Compiègne, ve střední Evropě St. Severin v Kolíně nad Rýnem a říšské opatství Kornelimünster v Cáchách (činné v letech 814–1802), které proslulo jako poutní centrum, v němž se až dosud uchovává lebka tohoto světce ve stříbrném vrcholně gotickém relikviáři s papežskou tiárou.

Do Čech získal relikvii z paže sv. Kornélia (brachium) císař Karel IV., dal ji vložit do křišťálového ostensoria společně s pažní kostí svaté Voršily a uchovávat v pokladu katedrály sv. Víta na Pražském hradě. V letech 1356-1378 se ostensorium lidu ukazovalo z dřevěné věže na Dobytčím trhu v Praze při slavnosti svatých relikvií.^[3]

Odkazy

Reference

↑ RENDINA, s. 46
↑ Lexikon der christlichen Ikonographie, 1994, s. 342
↑ PODLAHA Antonín, ŠITTLER Eduard: Chrámový poklad u sv. Víta. Jeho dějiny a popis. Praha 1903, s. 55-57

Literatura

GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. Kapitola Sv. Kornelius, s. 45–46.

BRAUNFELS Wolfgang (editor): Lexikon der christlichen Ikonographie, Ikonographie der Heiligen, Band 7, Herder Freiburg im Breisgau 1994, s. 339–342

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kornélius na Wikimedia Commons
The Catholic Encyclopedia - www.newadvent.org
Documenta Catholica Omnia - www.documentacatholicaomnia.eu

[1] RENDINA, s. 46

[2] Lexikon der christlichen Ikonographie, 1994, s. 342

[3] PODLAHA Antonín, ŠITTLER Eduard: Chrámový poklad u sv. Víta. Jeho dějiny a popis. Praha 1903, s. 55-57

[1]

[2]

[3]

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František Lev XIV.

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.