Honorius I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Svatost
Honorius I.
70. papež
Honorius I.
Církev římskokatolická
Zvolení 27. října 625
Uveden do úřadu 3. listopadu 625 (?) (konsekrace)
Pontifikát skončil 12. října 638
Předchůdce Bonifác V.
Nástupce Severinus
Osobní údaje
Datum narození ?
Místo narození Kampánie, Byzantská říše
Datum úmrtí 12. října 638
Místo úmrtí Řím, Byzantská říše
Místo odpočinku Bazilika svatého Petra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Honorius I. byl římský papež (625638), kterého Třetí konstantinopolský koncil (7. listopadu 68028. února 681) odsoudil jako kacíře.

Život[editovat | editovat zdroj]

Honoriovo kacířství je argumentem odpůrců dogmatu o papežské neomylnosti. Podle nich jde o důkaz, že učení o papežské neomylnosti je novotou, kterou prvotní církev nezastávala a kterou Západ o své škodě poškodil věrouku. Papež Lev II. potvrdil závěry koncilu, když odsoudil Honoria jako někoho, kdo profana proditione immaculatem fidem subvertare conatus est.

Text anathema[editovat | editovat zdroj]

Ono bohumile objasnilo, že jsme povinni vyznávati dvě přirozené vůle nebo chtění a dvě přirozené činnosti ve vtěleném pro naše spasení jediném Pánu našem Ježíši Kristu, pravému Bohu; ty pak, kdož pravé dogma pravdy zvrátili a jedinou vůli a jedinou činnost v jediném Pánu Bohu našem Ježíši Kristu lidem ukázali, na soudu zbožnosti obvinilo jak Theodora (biskupa) Faranského, Kyra Alexandrijského, Honoria Římského, Sergija, Pyrra, Pavla, Petra, kteří byli představiteli církve v tomto městě, od Boha spaseném, Makarije, antiochijského biskupa, žáka jeho Štěpána a nerozumného Polychronije, tímto způsobem zachovávajíc nedotknutelným společné tělo Krista Boha našeho.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Papež
Předchůdce:
Bonifác V.
625638
Honorius I.
Nástupce:
Severinus