Bonifác IV.

Bonifác IV.
Svatý; Bonifác IV.
	67. papež
	Svatý Bonifác IV.
Církev	římskokatolická
Zvolení	25. srpna nebo 15. září 608
Pontifikát skončil	25. května 615
Předchůdce	Bonifác III.
Nástupce	Deusdedit
Osobní údaje
Datum narození	550?
Místo narození	Marsica, Byzantská říše
Datum úmrtí	25. května 615
Místo úmrtí	Řím, Byzantská říše
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
Svatořečení
Svátek	8. května
Uctíván církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,; pravoslavná církev,; anglikánská církev,; luteráni
	Seznam papežů nosících jméno Bonifác; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Bonifác IV. (asi 550 – 25. května 615, Řím) byl papežem od 25. srpna nebo 15. září 608 až do své smrti.

Životopis

Bonifác IV. (lat. Bonifatius IV.), jehož rodné jméno není známo, byl synem lékaře Jana z Valerie v Abruzzách a vychován v římském benediktinském klášteře u sv. Štěpána.^[1] Během pontifikátu papeže sv. Řehoře I. Velikého (590–604) vykonával Bonifác funkci dispenzora (z lat. pokladníka), tedy vysokého úředníka ve správě papežské pokladny. Bonifác se považoval za pokračovatele Řehoře, jak zdůrazňuje jeho vlastní epitaf na hrobce v chrámu sv. Petra. Podle Řehořova vzoru nechal dokonce přestavět svůj dům na klášter.^[2]

Bonifác byl zvolen papežem po svém jmenovci Bonifáci III., který na papežském stolci setrval pouze necelý jeden rok (607). Ačkoliv Bonifác III. zemřel 12. listopadu 607, Bonifác IV. byl vysvěcen až 25. srpna nebo 15. září 608, přes deset měsíců totiž trvalo, než z Konstantinopole přišlo císařské zmocnění k tomuto aktu.

Papežem

I když se úřad papeže nevyznačuje zvláštním významem nebo mezníkem v dějinách papežství, Bonifácova činnost se neomezovala pouze na správu papežského státu. Byl obratným diplomatem a zasloužil se o uznání prvenství římské církve nad ostatními biskupskými stolci ze strany byzantského císaře Foka.^[3] Za zmínku stojí i konflikt se svatým Kolumbánem, průkopníkem iroskotských misií, který se na popud lombardského krále v dopise adresovaném Bonifácovi dožadoval svolání koncilu, který by se více zabýval problematikou heretického obsahu Tří kapitol zamítnutých na 2. konstantinopolském koncilu.^[4] Na to papež reagoval předvoláním biskupské delegace z Anglie do Říma, aby se spor neprotahoval a mohly být navázány přátelské vztahy mezi vzdálenými diecézemi.

Doba pontifikátu Bonifáce IV. je také spojena s útrapami římského státu, v záznamech jsou zmiňovány barbarské nájezdy, neúroda, povodně a následně hlad a mor. Bonifác IV. se v těchto dobách všemožně snažil postarat o hmotné dobro lidu a sám žil po vzoru svého předchůdce Řehoře I. Velikého skromným životem prostého řeholníka. Zevrubnější popis úkonů pontifikátu nebo životních událostí znemožňuje útržkovitost zpráv.

Posvěcení Pantheonu

Zřejmě nejvýznamnějším počinem Bonifáce IV. je z historického hlediska přeměna Pantheonu, římského chrámu z 1. st. př. n. l., v křesťanský kostel. Bonifác požádal císaře Foka o tento 600 let starý, pomalu chátrající chrám jako důkaz přátelských vztahů mezi Římem a Konstantinopolí.^[1] Chrám, jenž byl původně zasvěcen všem bohům (z řec. Πάνθεον; pan – vše a theoi – bohové), byl 13. května 609 vysvěcen na kostel Panny Marie a všech mučedníků (lat. S. Maria ad Martyres).^[3] Pantheon se tak stal prvním pohanským chrámem přeměněným v křesťanskou baziliku, který byl brzy hojně následován a díky tomu se zachránilo mnoho památek antické architektury. Samotný akt posvěcení chrámu může být interpretován jako Bonifácem iniciovaná záchrana antického architektonického skvostu před jistým zničením.^[3] Zvláště ničivou silou udeřila na Řím živelní pohroma roku 590, kdy Pantheon obstál jako jedna z mála nenávratně nepoškozených budov.^[5]

Jako perlička se uvádí, že Bonifác IV. dal prý přemístit 28 vozů plných ostatků křesťanských svatých vytažených z římských katakomb do porfyru pod hlavním oltářem tohoto nového chrámu.^[6]

Papež zemřel 8. nebo 15. května 615, byl pochován v bazilice sv. Petra a církví prohlášen za svatého.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b sv. Bonifác IV. [online]. Catholica [cit. 2012-12-02]. Dostupné online.
↑ Pope St. Boniface IV [online]. New Advent [cit. 2012-12-02]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c VRÁNA, Karel a kol. (ed.). V jednom společenství: Životní příběhy světců. Praha: Vyšehrad, 2009. 552 s. ISBN 978-80-7021-990-4. S. 167.
↑ Pope St. Boniface IV [online]. New Advent [cit. 2012-12-18]. Dostupné online.
↑ RENDINA, Claudio. Příběhy papežů: dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. S. 127.
↑ Příběhy papežů..., s. 128.

Literatura

RENDINA, Claudio. Příběhy papežů: dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. S. 127–128.
VRÁNA, Karel a kol. (ed.). V jednom společenství: Životní příběhy světců. Praha: Vyšehrad, 2009. 552 s. ISBN 978-80-7021-990-4. S. 167.

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bonifác IV. na Wikimedia Commons
sv. Bonifác IV. [online]. Catholica [cit. 2012-12-02]. Dostupné online.
Pope St. Boniface IV [online]. New Advent [cit. 2012-12-18]. Dostupné online.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež
Předchůdce: Bonifác III.	608–615 Bonifác IV.	Nástupce: Deusdedit

[ŽIVOTOPISY_SVATÝCH-1] sv. Bonifác IV. [online]. Catholica [cit. 2012-12-02]. Dostupné online.

[2] Pope St. Boniface IV [online]. New Advent [cit. 2012-12-02]. Dostupné online.

[Životní_příběhy-3] VRÁNA, Karel a kol. (ed.). V jednom společenství: Životní příběhy světců. Praha: Vyšehrad, 2009. 552 s. ISBN 978-80-7021-990-4. S. 167.

[4] Pope St. Boniface IV [online]. New Advent [cit. 2012-12-18]. Dostupné online.

[5] RENDINA, Claudio. Příběhy papežů: dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. S. 127.

[6] Příběhy papežů..., s. 128.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.