Karel Vrána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Monsignore
prof. PhDr. ThDr. Karel Vrána
Prelát Jeho Svatosti
Rektor Papežské koleje Nepomucenum
Mons. Karel Vrána.jpg
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
JmenováníRektorem Papežské koleje Nepomucenum
Období služby19771993
PředchůdceFrantišek Planner
NástupceKarel Pilík
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1950 Řím
Osobní údaje
Datum narození24. srpna 1925
Místo narozeníZahrádkaLedče nad Sázavou, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí11. prosince 2004
(ve věku 79 let)
Místo úmrtíŘíčany, ČeskoČesko Česko
OvlivněnJosef Toufar
Alma materPapežská lateránská univerzita
Univerzita Karlova
Známý díkyteolog, filozof a vysokoškolský pedagog; spisovatel pišící pod pseudonym Pavel Želivan; přezdívaný Don Carlo
Podpis
Řády a oceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm IV. třídy (28. října 2001)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vrána (pseudonym Pavel Želivan) (24. srpna 1925, ZahrádkaLedče nad Sázavou11. prosince 2004, Říčany u Prahy) byl katolický kněz, teologfilosof, profesor teologie a filosofie na Papežské lateránské univerzitě a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rektor papežské koleje NepomucenumŘímě a předseda Křesťanské akademie v Římě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel Vrána pocházel z městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kde v dětství ministroval při bohoslužbách tehdejšímu kaplanovi a později faráři Josefu Toufarovi (který byl v roce 1948 na nátlak státních orgánů přeložen jako interkalární administrátor do Číhoště, zde zakrátko obviněn z domnělého inscenování tzv. Číhošťského zázraku a po krátkém pobytu ve vyšetřovací vazbě zemřel na následky bestiálního mučení). Vrána se později vyjádřil, že Toufar byl jedním z jeho kněžských vzorů.[1]

Karel Vrána v roce 1945 nastoupil po absolvování gymnázia ke studiu teologie. Na studia byl představenými poslán do Říma, kde strávil následujících šest let. Vzhledem ke komunistickému převratu v roce 1948 se již do Československa nevrátil. I po kněžském svěcení pokračoval ve studiích. Od roku 1955 pak vyučoval na teologickém institutu v Beneventu. Od roku 1978 pak působil jako rektor v římském Nepomucenu. Zároveň přednášel filosofii na Lateránské univerzitě. V Římě také dosáhl řádné profesury. V roce 1992 se vrátil do Československa a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě v Praze. Tato fakulta se snažila o jeho jmenování profesorem, protože italská profesura nebyla v Čechách uznána. K tomu však vlivem krize fakulty v letech 1994-2003 nikdy nedošlo, protože fakulta na přechodné období ztratila potřebné akreditace.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Hrob na hřbitově v Říčanech u Prahy

28. října 2001 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DOLEŽAL, Miloš: Jako bychom dnes zemřít měli, str. 63, kap. Trojice následovníků
  2. Řád Tomáše Garrigua Masaryka – seznam vyznamenaných

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 169–170. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 496. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
František Planner
Znak z doby nástupu Rektor Papežské koleje Nepomucenum
Karel Vrána
19771993
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Pilík