Pavel IV.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Svatost
Pavel IV.
223. papež
Církev římskokatolická
Zvolení 23. května 1555
Uveden do úřadu 26. května 1555 (intronizace)
Pontifikát skončil 18. srpna 1559
Předchůdce Marcel II.
Nástupce Pius IV.
Znak Znak
Svěcení
Biskupské svěcení 18. září 1505
Kardinálská kreace 22. prosince 1536
Titul kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • biskup v Chieti (jm: 30.7.1505)
  • arcibiskup v Brindisi (jm: 20.12.1518 – rz: 8.8.1524)
  • kardinál-kněz u San Pancrazio (jm: 15.1.1537)
  • arcibiskup v Chieti (jm: 20.6.1537)
  • kardinál-kněz u San Sisto (jm: 24.9.1537)
  • kardinál-kněz u San Clemente (jm: 6.7.1541)
  • kardinál-kněz u St. Maria in Trastevere (jm: 24.9.1543)
  • kardinál-biskup d. Albano (jm: 17.10.1544)
  • kardinál-biskup d. Sabina (jm: 8.10.1546)
  • arcibiskup v Neapoli (jm: 22.2.1549)
  • kardinál-biskup d. Frascati (jm: 28.2.1559)
  • kardinál-biskup d. Porto-Santa Rufina (jm: 29.11.1553)
  • kardinál-biskup d. Ostia (e Velletri) (jm: 11.12.1553)
Zúčastnil se
  • papežské konzistoře 1536 (kreován kardinálem); konkláve: 1549/1550, duben 1555, květen 1555 (zvolen papežem); papežské konzistoře: červen a prosinec 1555, březen a červen 1557
Osobní údaje
Rodné jméno Giovanni Pietro Carafa
Datum narození 28. června 1476
Místo narození Capriglio, Neapolské království Neapolské království
Datum úmrtí 18. srpna 1559
(ve věku 83 let)
Místo úmrtí Řím, Papežský stát Papežský stát
Místo odpočinku Santa Maria sopra Minerva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel IV. (28. června 1476 Capriglio18. srpna 1559 Řím), původním jménem Giovanni Pietro Carafa, byl od 23. května 1555 až do své smrti římským papežem. Je autorem seznamu Index Librorum Prohibitorum, který, neustále doplňován, platil po několik dalších staletí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z Neapolského království a již ve 14 letech vstoupil do dominikánského řádu. Na nátlak otce sice brzy z řádu vystoupil, ale začal se věnovat studiu theologie a v 18 letech byl vysvěcen na kněze. Později se dostává do Říma a do služeb Julia II., který ho posílá na diplomatickou misi k aragonskému králi Ferdinandovi. Další diplomatické cesty brzy následovaly – španělské Nizozemí, kde se poprvé setkal s budoucím císařem Karlem V., do Anglie a dalších zemí. V Římě později založil řád Theatinů, italskou obdobu jezuitů, roku 1538 získal kardinálský klobouk a roku 1542 stál u znovuobnovení římské inkvizice. Stal se také nejvyšším inkvizitorem a tím zůstal i po svém zvolení papežem. Je pohřben v kostele Santa Maria sopra Minerva.

Papež[editovat | editovat zdroj]

Částečně i díky vlivu inkvizice byl Giovanni Carafa roku 1555 zvolen papežem. Následně přijal jméno Pavel IV. Na Petrův stolec nastoupil jako jeden z nejstarších papežů v dějinách. Ve své zahraniční politice byl rozhodným odpůrcem Španělska a Habsburků vůbec, a tak v určitých momentech byl ochoten podpořit i Francii, ačkoli spojenectví nikdy nanabylo důvěrného charakteru. Pavlova politika vyprokovala španělského krále, Karla V., aby společně se svým synem a následníkem trůnu Filipem přitáhl k Římu. Pavel IV. odpověděl zahájením církevního procesu, kde byli oba muži obviněni z hereze a usilování o život papeže. Avšak po smrti svého otce nový král Filip II. dohodl v září 1557 mír v Cave.

Papež následně dále posiloval pozici inkvizice. Roku 1558 jmenoval doživotně nejvyšším inkvizitorem kardinála Michele Ghislieriho, budoucího papeže Pia V., a dal mu na starost reformu církve.

Proces s kardinálem Moronem[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Giovanni Girolamo Morone.

Právě do doby roztržky mezi papežem a Španělskem spadá i obvinění kardinála Moroneho z podpory kacířství a s ním započatý inkviziční proces. Kardinál měl být i upálen, ale papežova smrt 2 roky po Moroneho zatčení inkvizici na čas ochromila a kardinál Morone byl osvobozen. Ještě před smrtí však Pavel IV. stihl vydat bulu Cum ex apostulatus officio, podle níž každý, kdo byl podezřelý z hereze, i když byl později očištěn, nesměl být zvolen papežem.

Dílo a smrt[editovat | editovat zdroj]

Stříbrňák ražený v Římě za pontifikátu Pavla IV. v r. 1555

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Papež
Papež
Předchůdce:
Marcel II.
15551559
Pavel IV.
Nástupce:
Pius IV.