Theatini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Theatini
Znak theatinů
Znak theatinů
Vznik 1526
Právní forma církevní řád
Účel Obroda kléru, charitativní činnost, výchova mládeže
a duchovní správa
Sídlo Sant'Andrea della Valle
Místo Řím

Theatini nebo také Kajetáni je označení pro katolické řeholníky - regulované kleriky, členy mužského církevního řádu založeného ve 2.čtvrtině 16. století v Římě. Latinský titul zní Ordo Clericorum Regularium vulgo Theatinorum či Clerici regulares Theatini, zkratka OTheat. nebo CRth.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název kajetáni se odvozuje od Kajetána z Tiene, svatořečeného v 17. století. Pojmenování theatini řád získal podle titulárního chrámu v Chiete (latinsky Theatinum) druhého ze zakladatelů, kardinála Gianpietra Caraffy, potomního papeže Pavla IV., latinsky episcopus Theatinus. Theatini nemají vlastní řádový šat, nosí černý kněžský talár. Ve znaku mají černý latinský kříž na stříbrném nebo zeleném trojvrší ve zlatém poli.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řád založil právník a klerik Kajetán z Tiene spolu s Giovanni Pietrem Carafou a se členy mužského náboženského bratrstva laiků Congregatio della divine Amore při kostele Svaté Dorotey v Římě v roce1524. Roku 1526 stanovy řádu schválil papež Klement VII. Řád si stanovil za cíl činnosti duchovní obrodu kléru v době boje s reformací, misie, charitativní činnost, výchovu mládeže a duchovní správu. Centrum řádu se brzy přesunulo přes Benátky do morem zasažené Neapole, kde Kajetán konal v letech 1427-1428 duchovní a zdravotní službu, doprovázenou zázraky a údajným odvrácením morové epidemie. Zde také zemřel a byl pohřben. Posléze se centrum generálátu přesunulo zpět do Říma k nově postavenému kostelu Sant'Andrea della Valle, kde sídlí dodnes.

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Řád se během 17.století rozšířil do celé katolické Evropy a proslul významnými architektonickými projekty chrámů, počínaje návrhy řádového architekta a matematika Guariniho. V jižní Evropě k jeho centrům patřily Neapol,Palermo, Řím a Madrid, ve střední Evropě Vídeň, Salzburg, Mnichov, Krakov, Lvov a Praha. Misie byly vyslány také do Ruska.

Svět[editovat | editovat zdroj]

Řád je činný dodnes nejen v Evropě, ale i v severní i jižní Americe, severní Africe a v Asii. V roce 2007 sídlil na 33 místech světa a měl 203 členů, z toho 129 kněží. Generálním převorem je od roku 2007 Valentin Arteaga y Sánchez-Guijaldo.

České země[editovat | editovat zdroj]

V Čechách se kajetáni usídlili roku 1665, kdy jejich misijní skupinu na cestě do Rusi přijal v Praze purkrabí Bernard Ignác z Martinic a žádal o jejich usídlení císaře Leopolda I.. Poskytl kajetánům svou Kapli Panny Marie Öttingenské s domem a vinicí za Strahovskou branou (v Břevnově) nazývanou podle nich Kajetánka. Další kapli, zasvěcenou Panně Marii Einsidelnské získali od hraběnky Šternberkové na Hradčanech, přímo pod rampou Pražského hradu (adaptovanou v 80.letech 20.století na kavárnu U kajetánů). Od roku 1684 kajetáni získali dva domy v Ostruhové (dnešní Nerudově) ulici, které si dali přestavět na kostela Panny Marie po ochranou Boží Prozřetelnosti a sv. Kajetána s klášterem čp. 194/III., kde působili a provozovali učiliště pro šlechtické syny až do zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1783. V roce 1709 dali u Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa zhotovit pro Karlův most sousoší svého patrona sv. Kajetána.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]