Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána
na Malé Straně v Praze

Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána na Malé Straně v Praze
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Obec Malá Strana
Lokalita Nerudova
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická církev v Česku
Diecéze Arcidiecéze pražská
Vikariát První pražský vikariát
Datum posvěcení 29. září 1717
Architektonický popis
Architekti Guarino Guarini (jeho návrh z roku 1679 realizoval Giovanni Domenico Orsi), částečně též Jan Blažej Santini-Aichel
Stavební sloh baroko
Výstavba 1691- poč. 18. století
Specifikace
Odkazy
Adresa Nerudova 336/22, Praha 1-Malá Strana
Kód památky 38936/1-498 (PkMnMISSezObr) (součást památky Klášter kajetánů-theatinů)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána, zvaný U Kajetánů, je římskokatolický klášterní kostel se nachází v Praze 1Nerudově ulici na Malé Straně. Byl postaven spolu s klášterem theatinů (někdy nazývaných dle sv. Kajetána kajetáni) čp. 194/III. Společně s klášterem je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela s hlavním oltářem
Průčelí kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci v Nerudově ulici
Kostel Panny Marie

Původní nerealizovaný návrh kostela, který případně mohl bý zamýšlen i pro pozemek KajetánkyBřevnově, vytvořil roku 1679 slavný řádový architekt a matematik theatinů Guarino Guarini. Návrh předbíhal vývoj architektury v pražském prostředí, jeho půdorys prolínajících se oválných travé lodi, které by však nebyly patrné v exteriéru, bohatě profilované a zalamované římsy v interiéru a dynamická konvexně-konkávní fasáda připomínají díla radikálního baroka o několik desetiletí mladšího pražského stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Realizace stavby kostela se však komplikovala a protahovala kvůli nutnosti zboření černé Strahovské brány a dohody s obcí, zvláště ohledně novostavby související celnice.[2]

Základní kámen kostela byl položen v roce 1691, stavba byla dokončena patrně počátkem 18. století a k vysvěcení došlo až 29. září 1717. Klášter a jeho učiliště sloužily především k výchově a duchovní kariéře šlechtický synů.

Po zrušení kláštera v roce 1789 hrozila kostelu demolice, nakonec byl ale zachráněn a svěřen do správy náboženské matice. V roce 1869 jej získali redemptoristé, kteří kostel zrenovovali a změnili jeho dosavadní patrocinium Panny Marie pod ochranou Božské prozřetelnosti a sv. Kajetána na současné.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní stavbou na křížovém půdorysu s kupolí v křížení, s ojedinělou vnitřní dispozicí v duchu římského baroka. První projekt podal roku 1679 italský architekt Guarino Guarini. Podle něj stavbu prováděl pravděpodobně Giovanni Domenico Orsi. Autorství bylo dříve připisováno Jeanu Baptistu Matheyovi, podle Pavla Vlčka byl autorem Giovanni Domenico Orsi. Výslednou podobu asi příliš neovlivnil Jan Blažej Santini-Aichel, který se podílel na dokončení stavby roku 1706, provedl konkávně zvlněnou fasádu hlavního průčelí.[2]

Vnitřní vybavení[editovat | editovat zdroj]

Je převážně barokní. Oltáře: Sochy jsou dílem Jana Oldřicha Mayera, dílny Matěje Václava Jäckela zřejmě za účasti Ignáce Františka Weisse, Ferdinanda Geigera a další umělců.

  • Obraz Kristus Salvátor na barokním hlavním oltáři pochází z roku 1899 a namaloval jej Josef Mathauser, v nástavci je obraz Nejsv. Trojice. Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Norberta z bíle štafírovaného dřeva po stranách oltáře jsou z Jäckelovy dílny a objednal je Oktavián Norbert Kinský z Tetova, stejně jako sochy sv. Vavřince, Šebestiána, Markéty z Cortony a sv.Barbory nad nimi.
  • Na levém bočním oltáři se sochami sv. Víta a sv. Václava je barokní obraz Sv. Ondřej Avellinský a sv. Filip Neri adorují Pannu Marii s Ježíškem od Jana Valeriána Callota, který byl původně na hlavním oltáři.
  • Oltářní obraz Svatá rodina namaloval Michael Václav Halbax v letech 1706-1707,
  • Oltář Sv. Kajetána s obrazem Zjevení Sv. Kříže sv. Kajetánovi od Jana Michaela Rothmayra, objednala Marie Adéla hraběnka z Thun-Hohenštejna.
  • Vpravo od hlavního oltáře na pilíři je privilegovaný oltář s obrazem Svatá Tekla se lvem od Františka Xavera Palka.[2] <
  • Varhany - rokokový prospekt, dílo Vojtěcha Beera z roku 1757[3]
  • Kazatelna je dílem Richarda Prachnera a pochází z původního rokokového zařízení, má na poprsni reliéfy s biblickými motivy a tři sochy personifikovaných Křesťanských ctností (Víra, Naděje a Láska), doprovázené figurou Ecclesie s deskami Starého zákona na stříšce.
  • Hrobky jsou v kostele tři: před hlavním oltářem členů řádu theatinů, před oltářem Sv. rodiny hrobka šlechtičny Antonie Kaltenthalové a v levé boční kapli krypty bez označení na kameni.
  • Zvon je renesanční z roku 1583, je zavěšen v sanktusové vížce, kostel věž nemá.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-11-05]. Katalogové číslo 150945 : klášter theatinů/kajetánů s kostelem Panny Marie Ustavičné pomoci. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b c Vlček a kol. (1999)
  3. (UPP považují za nezajímavé z roku 1886, Ekert (1883) a Poche (1958)

Literatura[editovat | editovat zdroj]