Kajetánka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o usedlosti v Praze-Břevnově. O nedaleké vysokoškolské koleji pojednává článek Kolej Kajetánka.
Kajetánka
Zámeček po rekonstrukci
Zámeček po rekonstrukci
Základní informace
Výstavba 1666
Přestavba 2010 - 2014
Další majitelé Bernard Ignác z Martinic, řád theatinů (kajetáni)
Poloha
Adresa Radimova 10, Praha 6 - Břevnov, ČeskoČesko Česko
Ulice Radimova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40401/1-1427 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kajetánka je pražská usedlost v Praze-Břevnově, původně dvorec, později klášter. V posledních pěti letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce zchátralého areálu a přestavba budov na společenské centrum a bytový komplex.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní dvorec s vinicí byl v majetku rodu Martiniců. Roku 1666 zde nechal Bernard Ignác z Martinic postavit dvě malé kapličky, jednu větší kapli a menší budovu kláštera, kterou věnoval řádu theatinů, lidově kajetánů, tři italští řeholníci zde ještě téhož roku zřídili svůj noviciát. Součástí kláštera byla i válcová kaple či kostelík, postavený podle vzoru bavorského poutního kostela Panny Marie v Alt Oettingu. Kaple se brzy stala proslulým poutním místem, které například roku 1672 navštívil císař Leopold I. s manželkou a v roce 1680 císařovna- vdova Eleonora Mantovská. Klášter, jehož řeholníci dali místu současný název, byl v letech 1685-1721 přestavěn, ale po přesídlení theatinů na Hradčany chátral, až byl roku 1783 zrušen. Dochovala se pouze poutní mariánská kaple, která byla roku 1791 odsvěcena a prodána do soukromého majetku. Dnes je od objektu oddělena novodobou zástavbou, byla opravena a prohlášena za kulturní památku.

Koncem 18. století dal Kajetánku její tehdejší majitel Jan Hennet přestavět na malý zámeček. V první čtvrtině 19. století se stává majetkem rodu Kouniců, kteří na pozemcích zřídili rozlehlou anglickou zahradu. Ve 30. letech 20. století patřila Břevnovskému starostovi Janu Kolátorovi. Za minulého režimu pak sloužila jako Obvodní dům pionýrů a mládeže. Po sametové revoluci byla navrácena rodině Kolátorů ve velmi špatném stavu, dále chátrala, dokud nenašla nového majitele a investora rekonstrukce.

V letech 2010 – 2014 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého zchátralého areálu, jeho přestavba na luxusní obytný komplex s rozlehlou zahradou, terénní úpravy okolí včetně výsadby stromů v parku.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kajetánka.eu. Znovuzrození Kajetánky [online]. [cit. 2011-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-30. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]