Kilián Ignác Dientzenhofer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kilián Ignác Dientzenhofer
Kilián Ignác Dientzenhofer (kreslil Jan Vilímek)
Kilián Ignác Dientzenhofer (kreslil Jan Vilímek)
Narození 1. září 1689
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 12. prosince 1751 (ve věku 62 let)
Praha
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbení Malostranský hřbitov
Povolání architekt, stavitel
Rodiče Kryštof Dientzenhofer
Příbuzní Anselmo Martino Lurago
Hnutí baroko
Významná díla Kostel svaté Anny
Kostel svatého Tomáše
Kostel svaté Máří Magdaleny
Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689 Praha[1]18. prosince 1751 Praha[2]) byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, druhý z vlastních synů stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Patří mezi nejvýznamnější představitele barokní architektury v Českých zemích. O jeho služby usilovala česká i moravská šlechta, bohatí měšťané a především duchovenstvo. Za svého života postavil mnoho staveb jak v Praze, tak i mimo Prahu; seznam jeho známých prací jich obsahuje kolem 200.[3] Desítky barokních kostelů, zámků a výstavných domů tak vtiskly české krajině její charakteristickou tvář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně a po jeho ukončení snad krátce studoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. U svého otce se vyučil stavitelství a v roce 1708, tedy jako devatenáctiletý, odešel na zkušenou do ciziny. Do roku 1715 procestoval Německo, Francii a Itálii a všude se učil od mistrů stavitelů. Několik let působil ve Vídni v ateliéru významného rakouského architekta Johanna Lukase von Hildebranta. Byl však ovlivněn také F. Borrominim a rovněž stavitelem J. B. Santinim-Aichlem.

Od roku 1715 začal pracovat v rodinném podniku svého otce a po jeho smrti v roce 1722 jej převzal. Zprvu pokračoval v rozpracovaných zakázkách svého otce. Především to byla spolupráce s benediktiny v Břevnově, ale také v Broumově. Tam postavil mnoho barokních kostelů na klášterních panstvích.

2. února 1719 se v kostele sv. Jiljí v Praze na Starém městě oženil s Annou Cecilii Popelovou.[4] Ta v roce 1729 zemřela a Kilián Ignác se pak 1. listopadu 1729 oženil u sv. Mikuláše na Malé Straně podruhé s Annou Terezií Hendrychovou.[5] Z jeho 18 dětí se 14 dožilo dospělosti.[3]

Jeho první samostatnou prací byl kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, který realizoval v letech 1720–1728. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, který postavil během let 1732–1736, a především dostavba chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Tuto monumentální stavbu s mohutnou kupolí a zvonicí stavěl v letech 1737–1751. Během dalších třiceti let navrhl, spolupracoval nebo realizoval okolo dvou set staveb. Pracoval převážně na zakázkách šlechty a církevních institucí. V pozdní fázi své tvorby spolupracoval se svým zetěm Anselmem Luragem.

Na jeho počest byly pojmenovány např. Dienzenhoferovy sady v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V Praze[editovat | editovat zdroj]

Mimo Prahu[editovat | editovat zdroj]

Stavby K. I. Dientzenhofera[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  2. Matriční záznam o úmrtí. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  3. a b HORYNA, Mojmír; KUČERA, Jaroslav. Dientzenhoferové. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1998. 168 s. ISBN 80-85770-68-7. S. 12–13, 110–149. 
  4. Matriční záznam o 1. sňatku. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  5. Matriční záznam o 2. sňatku. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 
  6. KOBĚRSKÁ, Ludmila, Jiří Fajmon, Luboš Lancinger, Zdenka Jandusová. Stavebně historický průzkum Prahy. Praha: Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, 1981. 
  7. Mestokladno.cz: osobnosti Kladna

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HORYNA, Mojmír, et al. Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě Pražském. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1487-8. 
  • KŘÍŽENECKÝ, Rudolf. Kilian Ignác Dientzenhofer a článkování architektonické letohrádku hr. Michny, nyní villy Ameriky, a praelatury u sv. Mikuláše na Starém městě Pražském. Praha: vl.n., 1899. Pojednání o architektonických prvcích dvou pražských barokních staveb dokumentované 15 snímky a řezy. Vznik a osudy letohrádku do r. 1793 doložené citacemi z archivních dokumentů. Srovnání architektonických detailů exteriéru (portály a okenní římsy) letohrádku a během asanace zbořené budovy prelatury kostela sv. Mikuláše na Starém Městě. 
  • KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. 
  • MÁDL, Karel Boromejský. K. I. Dienzenhofera Amerika. Praha: Topič, 1897. 
  • VILÍMKOVÁ, Milada. Stavitelé paláců a chrámů (Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové). 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1986. 254 s. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 202–204. 
  • Encyklopedické heslo Dintzenhofer v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • kolektiv autorů: Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu, k 300. výročí narození K. I. Dientzenhofera, katalog výstavy ve Valdštejnské jízdárně, Národní galerie v Praze, 1989, edice katalogy 38.
  • Broumovská skupina kostelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera, stručný průvodce, Brno, Collegium pro arte antiqua, 2000 ISBN 80-239-4365-0 (v brožuře neuvedeno)
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 120–121. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]