Broumov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Královéhradeckém kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Broumov (rozcestník).
Broumov
Mírové náměstí, sloup Panny Marie
Mírové náměstí, sloup Panny Marie
Znak obce BroumovVlajka obce Broumov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0523 573922
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Broumov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 22,26 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 444 (2019)[1]
Nadmořská výška 395 m n. m.
PSČ 549 83 až 550 01
Zákl. sídelní jednotky 11
Části obce 8
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu třída Masarykova 239
550 14 Broumov 1
Starosta Ing. Jaroslav Bitnar
Oficiální web: www.broumov-mesto.cz
E-mail: broumov@broumov-mesto.cz
Broumov
Broumov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stará radnice
Mariánský sloup na náměstí
Klášter od východu
Kostel sv. Vojtěcha

Město Broumov (německy Braunau) se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Žije zde přibližně 7 400[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Broumov leží v severovýchodních Čechách, v severovýchodní části okresu Náchod, u státní hranice s Polskem. Okresní město Náchod je vzdálené vzdušnou čarou přibližně 23 km, polské město Nowa Ruda přibližně 12 km. Město se nachází v geomorfologickém celku Broumovská vrchovina, celé jeho území patří do CHKO Broumovsko. Město leží uprostřed Broumovské kotliny, která je na jihozápadě izolována od vnitrozemí Čech pásmem Broumovských stěn. Přirozenou bariéru na severovýchodě tvoří Javoří hory. Broumovem protéká řeka Stěnava, v katastru města se do ní vlévají levostranné přítoky Kravský potok a Svinský potok a pravostranný přítok Liščí potok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie města je od samého počátku spjata s kolonizací východočeského pohraničí, vedenou řádem Benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od Přemysla Otakara I. Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. První zástavba města při hradu byla dřevěná a podlehla požáru z roku 1306. Po něm byl z hradu vybudován kamenný klášter s kostelem sv. Vojtěcha a farní kostel sv. Petr a Pavla, jehož gotická věž byla součástí městských hradeb, které byly vybudovány v letech 1357-1380. Městská práva shodná s královskými městy získal Broumov od Karla IV. roku 1348. Středověké město prosperovalo především díky plátenické a soukenické výrobě a obchodu na zemské stezce do Kladska.

Husité pobořili klášter s hradem, který benediktini brzy obnovili a přesunuli sem na dvě století celé břevnovské opatství. Ve městě však převládla protestanská církev. Její kostel sv. Václava dala Katolická liga zavřít roku 1617. Řemeslná výroba byla soustředěna do několika cechů. Všeobecný vzestup města a panství nastal po třicetileté válce v době barokní a řídili jej především opati z kláštera. Barokní koncepci urbanismu, obnovu staveb i novostavby v okolí města navrhl italský stavitel Martin Allio z Löwenthalu. Další stavby chrámů, klášterních budov, gymnázia, lékárny a teras vedl Kryštof Dienzenhofer a dovršil je jeho syn Kilián Ignác. Roku 1847 spadl mezi Broumovem a Hejtmánkovicemi meteorit.

Slezské války v době tereziánské těžce postihly řemesla, zemědělství i obchod regionu, stejně jako prusko-rakouská válka z roku 1866[2]. Industrializace města byla nesena textilními továrnami, plátenictvím, soukenictvím. Přádelny ve městě a okolí založil Josef Schroll. Během druhé poloviny 19. století z Broumova odešla skupina převážně německých obyvatel, která následně založila osady Puerto Montt a Nueva Braunau (Nový Broumov)Chile.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Broumov leží na železniční trati Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka (v jízdním řádu č. 026), která zde má jednu stanici (Broumov) a jednu zastávku (Broumov-Olivětín). Doprava na trati v úseku Broumov – Otovice zastávka je v současné době pozastavena. Trať prochází územím města v severojižním směru a přibližně kopíruje tok řeky Stěnavy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při předposledním sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městě celkem 8 361 obyvatel, z toho bylo 4 371 žen (52,3 % ze všech obyvatel). Do věkové kategorie 0–14 let spadalo 1 669 obyvatel, do věkové kategorie 15–64 let 5 701 obyvatel a do věkové kategorie 65+ spadalo 991 obyvatel. V době svého narození mělo v Broumově trvalý pobyt 4 113 lidí, podíl rodáků na celkovém počtu obyvatel tedy činil 49,2 %.

V roce 2008 žilo podle odhadů odborníků ve městě asi 800 Romů. Část z nich žila v sociálně vyloučených lokalitách.[4]

Při posledním sčítání lidu v roce 2010 žilo ve městě celkem 7 902 obyvatel.

Podle dat Agentury pro sociální začleňování bylo v roce 2017 v Broumově pět místních sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žilo 500–700 lidí.[5]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel města směrem od prvního moderního sčítání lidu až do první světové války stoupal. Poté došlo k nepatrnému poklesu. Největší úbytek obyvatelstva nastal po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu obyvatel německé národnosti z Československa.

  • 1869: 5 701 obyvatel
  • 1880: 7 592 obyvatel
  • 1890: 9 063 obyvatel
  • 1900: 10 555 obyvatel
  • 1910: 11 848 obyvatel
  • 1921: 10 268 obyvatel
  • 1930: 10 931 obyvatel
  • 1950: 6 713 obyvatel
  • 1961: 7 680 obyvatel
  • 1970: 7 814 obyvatel
  • 1980: 7 834 obyvatel
  • 1991: 8 076 obyvatel
  • 2001: 8 361 obyvatel
  • 2010: 7 902 obyvatel

Školství[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Broumov
  • Mateřská škola Začít spolu[6]

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Masarykova základní škola
  • Základní škola Hradební
  • Základní škola Kladská
  • Základní umělecká škola[6]

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Broumově.
  • Mírové náměstí s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách.V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky.
  • Mariánský sloup uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny J. Brokoffa, na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo.
Morový sloup – Mírové náměstí
  • Broumovský klášter, mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726–1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie Turínského plátna a v hrobce tzv. Vamberecké mumie. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765).
  • Kostel sv. Vojtěcha, gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od M. V. Jäckela, v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od V. V. Reinera a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby.
  • Bývalé klášterní gymnázium z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady.
  • Dřevěný hřbitovní Kostel Panny Marie s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542–1847.
  • Kostel svatého Václava, barokní stavba se staršími základy na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera.
  • Děkanský kostel svatého Petra a Pavla, založený současně s městem kolem 1265. Gotické halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757, s gotickou věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365.
  • Bývalý špitál s barokním kostelem svatého Ducha
  • Klášterní dub, památný strom

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Broumovska[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Broumovska, založené roku 1945 jako středisko vlastivědné práce tehdejšího okresu Broumov, sídlí od roku 1980 v areálu kláštera (Klášter 1). Vystavované předměty mají spojitost s činností řádu benediktinů. Muzeum má přírodovědnou expozici se vzorky minerálů Broumovska včetně odrůd jaspisů a achátů.

Městská knihovna v Broumově[editovat | editovat zdroj]

Městská knihovna v Broumově funguje od roku 1948 v bytovém historickém domě na adrese Mírové náměstí čp. 52.

Městské divadlo Broumov[editovat | editovat zdroj]

Městské divadlo Broumov se nachází na adrese Mírové náměstí čp. 54. Budova divadla je národní kulturní památkou. Divadlo je spravováno městem a vede divadelní soubor Broumov a divadelní soubor Hlavy.[7] Hlediště a balkón jsou zdobeny štukovou a malířskou výzdobou.

Ostatní kulturní zařízení[editovat | editovat zdroj]

(Podle www.broumov.net[8])

  • Kulturní dům Střelnice (plesy, koncerty)
  • Konferenční sál IC Broumovska (konference, koncerty, promítání, besedy apod.)
  • Výstavní síň na staré radnici (výstavy, besedy, předávání ocenění apod.)
  • Výstavní síň Lokart (výstavy, besedy, předávání ocenění apod.)

Okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Soubor barokních kostelů v okolních vesnicích, tzv. Broumovská skupina kostelů.
  • Jedinečné klasicistní Broumovské statky, jako specifický prvek místní architektury jenž vznikl v druhé polovině 19. století.
  • Laudonovy valy na Broumovských stěnách – jsou zbytky obranných vojenských zákopů na modré turistické trase z Honského sedla na Strážnou horu a na Hvězdu. Laudonovy valy byly vybudovány místním obyvatelstvem (nedobrovolně) a vojskem generála Laudona v roce 1758 za sedmileté války s Prusy.
  • Broumovský výběžek ukrývá největší pískovcová města kontinentu.[9] Pískovcové věže dosahují výšek přes sto metrů, a právě těchto sto metrů od sebe dělí dva odlišné světy: svět výslunných skalních zahrádek na vrcholcích skal – a temných, vlhkých chodeb pod nimi. Tam panují podmínky srovnatelné s krajinami polárních kruhů. Ale Broumovsko nejsou jen Adršpašsko–Teplické skály. O kus dál se krajinou táhne monumentální přírodní schod, Broumovské stěny. Pod ní leží kotlina s alejemi, kamennými barokními sochami a souborem devíti velkých venkovských kostelů
  • Umlaufův mlýn v Otovicích u Broumova
  • Koncertní festival Za poklady Broumovska
  • Pivovar Broumov – Olivětín

Filmy natáčené v Broumově[editovat | editovat zdroj]

V Broumově byly natáčeny následující filmy a seriály:

  • F. L. Věk (Broumovský klášter), seriál
  • Řád (Broumovský klášter), historický film
  • Ďáblova lest (Broumovský klášter), seriál
  • Mladá léta (Mírové náměstí), historický film
  • Bastardi (různá místa), film

Části města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Miroslav OTTE: Broumov. Historie a památky. Broumov 2002
  3. Rakouské velvyslanectví v Santiagu de Chile. Bilaterale Beziehungen - Beginn der österreichischen Kolonie in Chile [online]. Bmeia.gv.at [cit. 2017-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02. (německy) 
  4. Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit – Broumov [online]. Prosinec 2009 [cit. 2018-01-21]. S. 70. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-23. 
  5. V sociálně vyloučených lokalitách nežijí hlavně romští obyvatelé | Téma. Lidovky.cz [online]. 2017-07-20 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  6. a b c Školství: Broumov. Město Broumov - oficiální web [online]. Město Broumov [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (česky) 
  7. S.R.O, as4u cz. Městské divadlo Broumov - Divadla, filharmonie - Kladské pomezí a Broumovsko - Broumov. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  8. KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ: Broumov. www.broumov.net [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  9. http://www.ceskatelevize.cz/porady/11042798844-krajinou-domova/214562260510003-skalni-megapole/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Broumov. Sv. 4, str. 765
  • OTTE, Miroslav: Broumov. Historie a památky. Broumov 2002
  • ZÁLIŠ, Jan – OTTE, Miroslav: Broumovsko: krajina architektury & architektura krajiny. Broumov 2013. 377 s. : il. ISBN 978-80-260-4206-8
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Broumov (Braunau), s. 22-192. 
  • FRANZE, Karel. Historický vývoj Broumova z hlediska stavebního a kulturního. Broumov: Muzeum Broumovska, 2008. 32 s. Dostupné online. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Svazek I. díl A - G. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. Kapitola Broumov, s. 330-336. 
  • POCHE Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1, A-J. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 125–129. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]