Broumov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Braunau am Inn.
Tento článek pojednává o městě na Náchodsku. O obci na Tachovsku pojednává článek Broumov (okres Tachov).
Broumov
Mírové náměstí, sloup Panny Marie

Mírové náměstí, sloup Panny Marie

znak obce Broumovvlajka obce Broumovznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0523 573922
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (LAU 1): Náchod (CZ0523)
obec s rozšířenou působností: Broumov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 22,26 km²
počet obyvatel: 7 586 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 395 m n. m.
PSČ: 549 83 až 550 01
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 8
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: třída Masarykova 239
550 14 Broumov 1
starosta / starostka: Ing. Jaroslav Bitnar
Oficiální web: www.broumov-mesto.cz
E-mail: broumov@broumov-mesto.cz

Broumov
Red pog.svg
Broumov
Zdroje k infoboxu a částem obce
Stará radnice
Mariánský sloup na náměstí
Klášter od východu
Kostel sv. Vojtěcha

Město Broumov (německy Braunau) se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Počátkem roku 2014 zde žilo 7753 obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Broumov leží v severovýchodních Čechách, v severovýchodní části okresu Náchod, u státní hranice s Polskem. Okresní město Náchod je vzdálené vzdušnou čarou přibližně 23 km, polské město Nowa Ruda přibližně 12 km. Město se nachází v geomorfologickém celku Broumovská vrchovina, celé jeho území patří do CHKO Broumovsko. Město leží uprostřed Broumovské kotliny, která je na jihozápadě izolována od vnitrozemí Čech pásmem Broumovských stěn. Přirozenou bariéru na severovýchodě tvoří Javoří hory. Broumovem protéká řeka Stěnava, v katastru města se do ní vlévají levostranné přítoky Kravský potok a Svinský potok a pravostranný přítok Liščí potok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie města je od samého počátku spjata s řádem Benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od Přemysla Otakara II. Vlastní založení města se předpokládá roku 1255.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Broumov leží na železniční trati Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka (v jízdním řádu č. 026), která zde má jednu stanici (Broumov) a jednu zastávku (Broumov-Olivětín). Doprava na trati v úseku Broumov – Otovice zastávka je v současné době pozastavena. Trať prochází územím města v severojižním směru a přibližně kopíruje tok řeky Stěnavy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při předposledním sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městě celkem 8361 obyvatel, z toho bylo 4371 žen (52,3 % ze všech obyvatel). Do věkové kategorie 0 - 14 let spadalo 1669 obyvatel, do věkové kategorie 15 - 64 let 5701 obyvatel a do věkové kategorie 65+ spadalo 991 obyvatel. V době svého narození mělo v Broumově trvalý pobyt 4113 lidí, podíl rodáků na celkovém počtu obyvatel tedy činil 49,2 %.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel města směrem od prvního moderního sčítání lidu až do první světové války stoupal. Poté došlo k nepatrnému poklesu. Největší úbytek obyvatelstva nastal po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu obyvatel německé národnosti z Československa.

  • 1869: 5 701 obyvatel
  • 1880: 7 592 obyvatel
  • 1890: 9 063 obyvatel
  • 1900: 10 555 obyvatel
  • 1910: 11 848 obyvatel
  • 1921: 10 268 obyvatel
  • 1930: 10 931 obyvatel
  • 1950: 6 713 obyvatel
  • 1961: 7 680 obyvatel
  • 1970: 7 814 obyvatel
  • 1980: 7 834 obyvatel
  • 1991: 8 076 obyvatel
  • 2001: 8 361 obyvatel
  • 2010: 7 902 obyvatel

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Broumově.
  • Mírové náměstí s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách.V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky (bohužel).
  • Morový sloup uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny J. Brokoffa, na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo.
Morový sloup - Mírové náměstí
  • Broumovský klášter, mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726-1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie Turínského plátna a v hrobce tzv. Vamberecké mumie. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765).
  • Kostel sv. Vojtěcha, gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od M. V. Jäckela, v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od V. V. Rainera a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby.
  • Bývalé gymnázium z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady.
  • Dřevěný hřbitovní Kostel Panny Marie s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542-1847.
  • Kostel svatého Václava, barokní stavba na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera.
  • Děkanský kostel svatého Petra a Pavla, založený současně s městem kolem 1265. Halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757 s věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365.
  • Bývalý špitál s barokním kostelem svatého Ducha
  • Klášterní dub, památný strom
  • Broumovské divadlo je malé divadélko na jehož místě se konala divadelní představení již od 2.pol. 18 století. Původní budova divadla byla r. 1838 poškozena požárem a při opravách byly obnoveny krovy a pozměněno průčelí. Celkově byla budova divadla přestavěna v roce 1902 (hlediště s balkónem, štukovou a malířskou výzdobou, jeviště, šatny) a částečně stavebně upravována v letech 1931 (průčelí). 1935, v 80. letech a v roce 1997 (průčelí).[2]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Soubor barokních kostelů v okolních vesnicích, tzv Broumovská skupina
  • Jedinečné klasicistní Broumovské statky, jako specifický prvek místní architektury jenž vznikl v druhé polovině 19. století.
  • Laudonovy valy na Broumovských stěnách - jsou zbytky obranných vojenských zákopů na modré turistické trase z Honského sedla na Strážnou horu a na Hvězdu. Laudonovy valy byly vybudovány místním obyvatelstvem (nedobrovolně) a vojskem generála Laudona v roce 1758 za sedmileté války s Prusy.
  • Broumovský výběžek ukrývá největší pískovcová města kontinentu.[3] Pískovcové věže dosahují výšek přes sto metrů, a právě těchto sto metrů od sebe dělí dva odlišné světy: svět výslunných skalních zahrádek na vrcholcích skal – a temných, vlhkých chodeb pod nimi. Tam panují podmínky srovnatelné s krajinami polárních kruhů. Ale Broumovsko nejsou jen Adršpašsko–Teplické skály. O kus dál se krajinou táhne monumentální přírodní schod, Broumovské stěny. Pod ní leží kotlina s alejemi, kamennými barokními sochami a souborem devíti velkých venkovských kostelů
  • Umlaufův mlýn v Otovicích u Broumova
  • Koncertní festival Za poklady Broumovska
  • Pivovar Broumov - Olivětín
Pro filmové fanoušky, v Broumově byly natáčeny následující filmy a seriály
    • F.L.Věk (Broumovský klášter), seriál
    • Řád (Broumovský klášter), historický film
    • Ďáblova lest (Broumovský klášter), seriál
    • Mladá léta (Mírové náměstí), historický film
    • Bastardi (různá místa), film

Části města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. E. Poche, Umělecké památky Čech I. Str. 125-129.
  3. http://www.ceskatelevize.cz/porady/11042798844-krajinou-domova/214562260510003-skalni-megapole/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Broumov. Sv. 4, str. 765
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1977. Str. 125-129

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]