Broumovská kotlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Broumovská kotlina
Pohled ze Supího koše do Broumovské kotliny
Pohled ze Supího koše do Broumovské kotliny

Nejvyšší bod 541 m n. m. (Supí vrch)

Nadřazená jednotka Meziměstská vrchovina
Sousední
jednotky
Javoří hory
Polická stupňovina
Broumovské stěny
Stolové hory

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Supí vrch
Supí vrch
Horniny pískovec, jílovec, vápenec
Povodí Stěnava, Kladská Nisa, Odra
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Broumovská kotlina je geomorfologický okrsek podcelku Meziměstská vrchovina v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Zaujímá plochu 121,22 km².[1]


Poloha[editovat | editovat zdroj]

Broumovská kotlina je ohraničena ze severovýchodu geomorfologickým okrskem Javořích hor, který stejně jako Broumovská kotlina patří do podcelku Meziměstská vrchovina. Z jihozápadu je ohraničena geomorfologickým podcelkem Polická vrchovina, konkrétně masivem Bukové hory (638 m n. m.) patřící do geomorfologického okrsku Polická stupňovina. Dále sousedí s geomorfologickými okrsky Broumovských stěn a českou částí Stolových hor.[2]

Broumovská kotlina je rozsáhlé údolí, které má tvar podlouhlého oválu orientovaného ve směru od severozápadu k jihovýchodu, kde se také nachází nejníže položený bod, kde řeka Stěnava protíná státní hranici (351 m n. m.) s Polskem. Nejvyšším bodem je Supí vrch u obce Heřmánkovice (541 m n. m.).

Centrem Broumovské kotliny je město Broumov se 7,5 tisíci obyvatel, další město je Meziměstí s 2,4 tisíci obyvatel. Severozápadní část Broumovské kotliny (v oblasti Meziměstí) je kopcovitá, zatímco jihovýchodní část (u Broumova) tvoří širokou sníženinu s poli a loukami. Celá oblast je kromě několika kopců málo zalesněná. Krajina je do značné míry urbanizovaná.

Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]

Broumovská kotlina je tvořena spodnopermskými a triasovými sedimenty, které se vyznačují charakteristickým červenohnědým zabarvením, způsobeným kysličníky železa. Toto zabarvení si zachovávají i současné povrchové zvětraliny včetně orné půdy. V některých místech je půda zabarvena do šeda, což je způsobeno větší příměsí sprašových hlín nebo písku v pásmu při úpatí Broumovských stěn. Místy se vyskytují vložky vápenců z období permu, které mají mocnost okolo 1 m a v minulosti byly zdrojem pro pálení vápna v malých pecích postavených v Otovicích, Olivětíně, Hynčicích a Ruprechticích.

Ve vápenci se našlo množství zkamenělin obojživelníků, primitivních ryb a paryb rostlinných pozůstatků z období permu, z nichž prof. Antonín Frič, významný český přírodovědec, geolog a paleontolog, shromáždil velké množství cenných nálezů, které popsal v řadě vědeckých prací. K dosavadním poznatkům o geologii a paleontologii permu přiřadil i zcela nové druhy ryb, žraloků a krytolebců a také četných rostlinných pozůstatků.[3] Nálezy permských zkamenělin se dostaly i do světových muzejních sbírek, např. do Vídně, Berlína a Stockholmu.[1]

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Broumovská kotlina je členitá pahorkatina s nejvyššími vrchy kolem 500 m. n.m. Nejvyššími jsou:

  • Supí vrch 541 (m n. m.)
  • Mlýnský vrch (526 m n. m.)
  • Božanovský vrch (496 m n. m.)

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Přirozenou osu Broumovské kotliny tvoří řeka Stěnava, která pramení v Polsku. Na české území přitéká u osady Starostín v nadmořské výšce 450 m. Po 32,9 km Stěnava Broumovskou kotlinu opouští u obce Otovice,[4] [5] kde překračuje česko-polskou hranici a pokračuje opět po polském území, kde posléze zleva ústí do Kladské Nisy a pak do Odry, která ústí do Baltského moře. Stěnava nad Meziměstím a pod Broumovem protéká širokou nivou, ale pod Hynčicemi teče v hluboce zaříznutém údolí, přibližně 120 m pod úrovní okolního terénu.[6]

Do Stěnavy ústí z obou stran přítoky, v jejichž údolích leží typické údolní lánové vesnice, které jsou charakteristické tím, že nemají náves a domy byly vystavěny podél potoka. Mezi významnější levobřežní přítoky Stěnavy patří potok Starostínský (pramení v Polsku), Vižňovský, Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý. Významnějšími pravobřežními přítoky jsou potoky Vernéřovický, Jetřichovský, Křinický, Martínkovický a Božanovský.

V kotlině se nachází přibližně 30 menších rybníků, z nichž největší je Šlegrův rybník (7,92 ha)[7], Cihelný (3,32 ha), Katovna (1,55 ha), dále Břídlo, Pivovarský, Meziměstský a nově vybudované rybníky u Starostína a Jetřichova. Některé rybníky byly revitalizovány, aby se posílila retenční schopnost krajiny a biodiverzita. Cennými biotopy se vyznačují zejména lokality Křinické rybníčky[8] a Mokřadní louky u Jetřichova.

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

V Broumovské kotlině jsou rozptýlené lesy v zemědělské krajině. Botanicky zajímavé jsou zachovalé bučiny, květnaté louky a suťové lesy v lokalitě Permská stěna u Hynčic,[9] kde roste např. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) nebo měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Na vlhkých plochách, po odtěžení pískovců v jihozápadní části Broumovské kotliny, v okolí Vernéřovic a Jetřichova, se přechodně objevují společenstva s ostřicí skloněnou (Carex demissa), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a všivcem ladním (Pedicularis sylvatica).[10]

V Broumovské kotlině se vyskytují ohrožené druhy motýlů jako je modrásek bahenní (Maculinea nausithous), perleťovec kopřivový (Brenthis ino) nebo můra Celaena leucostigma. Pronikají sem i některé stepní druhy, např. bělásek rezedkový (Pontia daplidice).[11] [12] V Broumovské kotlině je i specifický biotop s výskytem ropuchy krátkonohé (Epidalea calamita).[13] Na Stěnavě je stabilizovaná populace vydry říční (Lutra lutra).

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Územím Broumovska prochází předěl mezi vlhčí českou klimatickou oblastí na západě a kontinentálnější slezskou klimatickou oblastí na východě. Pro Broumovskou kotlinu je spíše typické klima sousedního Polska. Zejména střední část Broumovské kotliny a údolí Stěnavy až po státní hranici je nejteplejším místem z celého území Broumovska.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Geopark BROUMOVSKO. První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 28, 32, 34. 
  2. DEMEK, Jaromír. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 52, 124. 
  3. Článek: Paleontologické lokality permu olivětínských vrstev vnitrosudetské pánve a přehled fauny 22.10.2000. mzp.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  4. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže.. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 255. 
  5. KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan. Drobné vodní toky v ČR. [s.l.]: Jan Němec – Consult, 2014. 296 s. ISBN 978-80-905159-0-1. S. 290. 
  6. S.R.O., VIZUS.CZ. Geomorfologie. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  7. Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  8. S.R.O., as4u.cz,. Křinice - Města a obce - Kladské pomezí a Broumovsko - Křinice. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  9. WWW.HMSDESIGN.CZ, desing: HMS design -. Geopark - Broumovsko - Permská stěna. geopark.broumovsko.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-29. (česky) 
  10. S.R.O., VIZUS.CZ. Flóra. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  11. S.R.O., VIZUS.CZ. Fauna - podrobně. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  12. MACKOVČIN, Peter. Chráněná území ČR. V., Královéhradecko. 1. vyd. [s.l.]: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - AOPK ČR, 2002. 409 s. ISBN 80-86064-45-X. S. 248. 
  13. USER., Web generated by WebSnadno.cz service, for content is responsible external. ropucha krátkonohá | Obojživelníci České republiky. www.obojzivelnici.wbs.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 124. 
  • KOLEKTIV. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže.. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. 
  • KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan. Drobné vodní toky v ČR. [s.l.]: Jan Němec – Consult, 2014. 296 s. S. 290. 
  • KOPECKÝ; KOPPL. Geopark BROUMOVSKO, První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 28. 

Související články[editovat | editovat zdroj]