Kladská Nisa
| Kladská Nisa | |
 Kladská Nisa na dolním toku |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 195 km |
| Plocha povodí | 4565 km² |
| Průměrný průtok | 25 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Králický Sněžník (pohoří) | |
| Ústí | |
| do Odry | |
| Protéká | |
 Polsko (Dolnoslezské, Opolské vojvodství) |
|
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Baltské moře, Odra | |
 |
|
Kladská Nisa (polsky Nysa Kłodzka [nysa kuodska], německy Glatzer Neisse) je řeka na jihozápadě Polska (Dolnoslezské, Opolské vojvodství). Její délka činí 195 km. Povodí má rozlohu 4565 km².
Obsah
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Pramení v západních svazích hory Klepý v pohoří Králického Sněžníku. Protéká kopcovitou krajinou a na dolním toku Slezskou nížinou. Je levým přítokem Odry.
Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]
Původně měla být poválečnou hranicí Polska, tudíž by větší díl Slezska (včetně hlavního správního střediska Horního Slezska Vratislavi - něm.: Breslau) zůstal součástí Německa. Nakonec západní Spojenci ustoupili Stalinovu nároku a hranicí vytvořila linie Lužická Nisa - Odra.
Ve finále tedy došlo k posunu hranic Polska na východní i západní linii o cca 100 km na západ. Posun hranic byl spojen s terorem včetně vysidlování, resp. vyhnání etnik, která zde žila původně - jak v anektované části německého území, tak ve ztracená části území Polska na východě (západní Ukrajina a Litva: Lvov, Brest, Vilno alias Vilnius, atd.).
Vodní stav[editovat | editovat zdroj]
Průměrný dlouhodobý průtok v ústí je 25 m³/s. Při povodních se hladina zvyšuje o 3 až 4 m.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Na horním toku se nacházejí dvě velké přehradní nádrže (Otmuchovská a Niská) s vodními elektrárnami. Na řece leží města Mezilesí, Kladsko, Nysa.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Hыca-Клодзка“.
