Dolnoslezské vojvodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolnoslezské vojvodství
Województwo dolnośląskie
Logo vojvodství
Logo vojvodství
Dolnoslezské vojvodství – znak
znak
Geografie
Lower Silesian in Poland (+rivers).svg
Hlavní městoVratislav
Souřadnice
Rozloha19 946,7 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 902 365 (2017)
Hustota zalidnění145,5 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celekPolskoPolsko Polsko
Druh celkuvojvodství
Podřízené celkyOkresy
 • Městské okresy: 4
 • Zemské okresy: 26
Gminy
 • Městské gminy: 35
 • Městsko-venkov. gminy: 56
 • Venkovské gminy:78
Vznik1999
VojvodaJarosław Obremski
MaršálekCezary Przybylski
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PL-02
NUTSPL51
Označení vozidelD
Oficiální webwww.duw.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vratislav, katedrála sv. Jana Křtitele je ústředním chrámem města a katedrálou vratislavské diecéze
Okresy Dolnoslezského vojvodství
Sídlo vojvodského úřadu ve Vratislavi
Hrad Książ u Valbřichu
Kamenná Hora
Historické centrum Kladska
Lehnice – Kostel Panny Marie
Jelení Hora, radnice

Dolnoslezské vojvodství (polsky Województwo dolnośląskie) je vyšší územně samosprávný celek Polska, jedno z 16 vojvodství. Hlavní město vojvodství je Vratislav. Leží na jihozápadě země a zaujímá přibližně západní polovinu historické země Slezsko a část Lužice. V rámci Polska sousedí s Lubušským, Opolským a Velkopolským vojvodstvím; dále pak s Německem (spolková země Sasko) a Českem (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj).

Vojvodství vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: vratislavského, lehnického, jelenohorského, valbřišského a části kališského a lešenského. Patří mezi středně velká a hustěji osídlená vojvodství; ke konci roku 2017 zde žilo 2 902 000 obyvatel.

Vojvodství se dělí na 26 okresů a 4 městské okresy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Povrch vojvodství je rozmanitý; zatímco severní část je tvořena rozlehlou rovinou v okolí řeky Odry, jižní část je velmi členitá a hornatá. Celé toto hornaté území se v polštině nazývá Sudety. Po hřebenech Krkonoš a Orlických hor prochází hranice s Českou republikou. Nejvyšším bodem je Sněžka (Śnieżka, 1603 m), společný nejvyšší vrchol Čech a Slezska. Druhým nejvyšším masivem je Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika). Na západě vojvodství podél dolního toku řeky Bóbr jsou rozsáhlé borové lesy. Specifickým územím je Kladská kotlina se Stolovými horami.

Správa vojvodství[editovat | editovat zdroj]

V čele správy vojvodství stojí vojvoda, který vede Dolnoslezský vojvodský úřad ve Vratislavi, a maršálek vojvodství. Vojvodský úřad má tři delegatury (pobočky), jejichž místní působnost se kryje s bývalými vojvodstvími valbřišským, lehnickým a jelenohorským:

Působnost delegatur
sídlo delegatury města a okresy tvořící delegaturu
1 Wałbrzych Świdnica, Kłodzko, Ząbkowice Śląskie, Dzierżoniów
2 Lehnice Głogów, Jawor, Lubin, Polkowice, Złotoryja
3 Jelenia Góra Bolesławiec, Kamienna Góra, Lubań, Lwówek Śląski, Zgorzelec

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

V Dolnoslezském vojvodství je 91 měst; 4 z nich (Vratislav, Valbřich, Lehnice a Jelení Hora) mají práva okresu. Zdaleka největším kulturním, školským, hospodářským a dopravním centrem je Vratislav, cenné historické památky má však i Svídnice, Jawor či Kladsko. Údaje o počtu obyvatel jsou z roku 2005:

1. Znak Vratislavi Vratislav (Wrocław) – 638 364

2. Znak Valbřichu Valbřich (Wałbrzych) – 127 566

3. Znak Lehnice Lehnice (Legnica) – 106 143

4. Znak Jelení Hory Jelenia Góra (čes. Jelení Hora) – 87 643

5. Znak Lubina Lubin – 76 595

6. Znak Hlohova Hlohov (Głogów) – 71 312

7. Znak Svídnice Svídnice (Świdnica) – 60 541

8. Znak Bolesławce Bolesławiec (čes. dříve Slezská Boleslav) – 41 117

9. Znak Olešnice Olešnice (Oleśnica) – 36 968

10. Znak Dzierzoniowa Dzierżoniów – 34 878

11. Znak Zhořelce Zhořelec (Zgorzelec) – 33 278

12. Znak Bielawy Bielawa – 32 652

13. Znak Olavy Olava (Oława) – 31 078

14. Znak Kladska Kladsko (Kłodzko) – 28 540

15. Znak Nové Rudy Nová Ruda (Nowa Ruda) – 25 240

16. Znak Javora Javor (Jawor) – 24 477

17. Znak Swiebodzic Świebodzice – 23 233

18. Znak Boguszowa-Gorců Boguszów-Gorce – 22 815

19. Znak Lubaně Lubaň (Lubań) – 22 392

20. Znak Polkowic Polkowice – 22 297

21. Znak Kamenné Hory Kamenná Hora (Kamienna Góra) – 21 675

22. Znak Bogatyně Bogatynia – 19 169

23. Znak Střihomi Střihom (Strzegom) – 16 932

24. Znak Złotoryje Złotoryja (čes. dříve Goldperk) – 16 578

25. Znak Ząbkowic Slaských Ząbkowice Śląskie (čes. dříve Frankenštejn) – 16 326

26. Znak Jelcze-Laskowic Jelcz-Laskowice – 15 271

27. Znak Chojnowa Chojnów – 14 510

28. Znak Brzegu Dolného Brzeg Dolny – 12 891

29. Znak Góry Góra – 12 671

30. Znak Střelína Střelín (Strzelin) – 12 289

31. Znak Volova Volov (Wołów) – 12 260

32. Znak Třebnice Třebnice (Trzebnica) – 12 159

33. Znak Milicze Milicz – 12 113

34. Znak Kowar Kowary – 11 965

35. Znak Sycowa Syców – 10 763

36. Znak Kladské Bystřice Kladská Bystřice (Bystrzyca Kłodzka) – 10 594

37. Znak Lázní Chudoba Lázně Chudoba (Kudowa-Zdrój)   – 10 274

38. Znak Lwówku Slaského Lwówek Śląski – 9 807

39. Znak Pieszyc Pieszyce – 9 576

40. Znak Ziębic Ziębice (čes. dříve Minstrberk) – 9 326

41. Znak Slezské Středy Slezská Středa (Środa Śląska) – 8 765

42. Znak Oborniků Śląských Oborniki Śląskie – 8 440

43. Znak Chocianowa Chocianów – 8 232

44. Znak Gryfowa Śląského Gryfów Śląski – 7 200

45. Znak Sklářské Poruby Sklářská Poruba (Szklarska Poręba) – 7 156

46. Znak Głuszyce Głuszyca – 7 083

47. Znak Polanice-Zdroje Polanica-Zdrój (čes. dříve Starý Bor) – 6 966

48. Znak Twardogóry Twardogóra – 6 869

49. Znak Sobótky Sobótka – 6 854

50. Znak Żarowa Żarów – 6 836

51. Znak Piławy Górné Piława Górna – 6 811

52. Znak Żmigrodu Żmigród (čes. dříve Trachenberk) – 6 630

53. Znak Przemkowa Przemków – 6 590

54. Znak Libavy Libava (Lubawka) – 6 580

55. Znak Piechowic Piechowice – 6 518

56. Znak Landeku Landek (Lądek-Zdrój) – 6 296

57. Znak města Stronie Śląskie Stronie Śląskie (čes. dříve Stráně) – 6 253

58. Znak Ścinawy Ścinawa – 5 970

59. Znak Pieńsku Pieńsk – 5 925

60. Znak Szczawna-Zdroje Szczawno-Zdrój – 5 544

61. Znak Bolkowa Bolków – 5 438

62. Znak Kątů Wroclawských Kąty Wrocławskie – 5 390

63. Znak Szczytné Szczytna (čes. dříve Ředeč) – 5 286

64. Znak Jaworzyny Śląské Jaworzyna Śląska – 5 214

65. Znak Jedliny-Zdroje Jedlina-Zdrój – 5 155

66. Znak Lázní Dušníky Lázně Dušníky (Duszniki-Zdrój) – 5 150

67. Znak Bierutowa Bierutów – 5 110

68. Znak Karpacze Karpacz – 5 107

69. Znak Leśné Leśna – 4 929

70. Znak Olszyny Olszyna – 4 697

71. Znak Mieroszowa Mieroszów – 4 585

72. Znak Świeradowa-Zdroje Świeradów-Zdrój – 4 577

73. Znak Závidova Závidov (Zawidów) – 4 447

74. Znak Mirsku Mirsk – 4 200

75. Znak Nowogrodźce Nowogrodziec – 4 058

76. Znak Wojcieszowa Wojcieszów – 4 014

77. Znak Siechnic Siechnice – 3 887

78. Znak Prochowic Prochowice – 3 709

79. Znak Niemcze Niemcza (čes. dříve Němčí) – 3 201

80. Znak Weglińce Węgliniec – 3 121

81. Znak Rychleb Rychleby (Złoty Stok) – 2 972

82. Znak Barda Bardo (čes. dříve Varta) – 2 860

83. Znak Wąsosze Wąsosz – 2 814

84. Znak Mezilesí Mezilesí (Międzylesie) – 2 776

85. Znak Radkowa Radków (čes. dříve Hrádek) – 2 508

86. Znak Świerzawy Świerzawa – 2 474

87. Znak Midzyborze Międzybórz – 2 343

88.Prusice – 2 216

89. Znak Wiązowa Wiązów – 2 207

90. Znak Wleně Wleń – 1 902

91. Znak Lubomierze Lubomierz – 1 812

Valbřich – uhelné doly Matylda a Chrobry

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Dolní Slezsko nebylo tak výrazně zaměřeno na těžký průmysl jako Horní, přesto je postihl zejména útlum těžby uhlí v okolí Valbřichu. Hnědé uhlí se dosud těží v západním výběžku v okolí města Bogatynia, kde je využívá zejména Elektrárna Turów. V okolí měst Legnica a Lubin se těží a zpracovává měď. Vratislav je pak především centrem strojírenství. V horách u hranic s Čechami je důležitý také cestovní ruch a lázeňství.

Dolní Slezsko má hustou železniční síť (vybudovanou převážně v časech, kdy náleželo Německu), která je však až na hlavní tratě ve špatném stavu. Na přelomu 20. a 21. století byla na mnoha tratích zastavena osobní doprava, na některých i doprava nákladní; spoje nejezdily např. do tak velkých měst, jako je Lubin, Złotoryja či Kamienna Góra; z až osmi hraničních přechodů do Čech, fungujících před 2. sv. válkou, sloužil v letech 2003–2010 osobní dopravě jen přechod v Lichkově. Přibližně po roce 2006 se však situace začala opět postupně zlepšovat a spoje se na některé tratě vrátily. V roce 2008 zahájil provoz regionální železniční dopravce Koleje Dolnośląskie (akciová společnost v plném vlastnictví vojvodství), který postupně přebírá většinu výkonů regionální železniční dopravy.

Hlavní železniční tahy vedou ve směru Německo – WęgliniecVratislavOpole a Čechy – Kladsko – Vratislav – Poznaň, důležité jsou také tratě z Vratislavi do Jelenie Góry a Zieloné Góry. Tratě v polských Sudetech jsou stavebně náročné a velmi malebné, např. Slezská horská dráha nebo trať Jelenia Góra – Kořenov.[1]

Dolním Slezskem vede východozápadní dálnice A4 a obchvat Vratislavi. Vratislavské mezinárodní letiště odbavilo v roce 2014 přes dva miliony pasažérů a je tak pátým největším v Polsku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]