Dolnoslezské vojvodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolnoslezské vojvodství
Województwo dolnośląskie

Znak Dolnoslezského vojvodství Vlajka Dolnoslezského vojvodství

Znak Vlajka

Dolnoslezské vojvodství na mapě Polska
základní data
Hlavní město Vratislav
Vojvoda Tomasz Smolarz
Rozloha 19 948 km²
Počet obyvatel 2 878 410 [1] obyv. (2008)
Regist. značka D
ISO 3166-2 PL-DS
Podrobné administrativní členění
Okresy
Městské okresy: 4
Zemské okresy: 23
Gminy
Městské gminy: 36
Městsko-vesnické gminy: 54
Vesnické gminy: 79
Webstránka Dolnoslezského vojvodství
Vratislav, katedrála sv. Jana Křtitele je ústředním chrámem města a katedrálou vratislavské diecéze
Okresy Dolnoslezského vojvodství
Sídlo vojvodského úřadu ve Vratislavi
Hrad Książ u Valbřichu
Kamenná Hora
Historické centrum Kladska
Lehnice

Dolnoslezské vojvodství (polsky Województwo dolnośląskie) je vyšší územně samosprávný celek Polska, jedno z 16 vojvodství. Hlavní město vojvodství je Vratislav. Leží na jihozápadě země a zaujímá přibližně západní polovinu historické země Slezsko a část Lužice. V rámci Polska sousedí s Lubušským, Opolským a Velkopolským vojvodstvím; dále pak s Německem (spolková země Sasko) a Českem (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj).

Vojvodství vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: vratislavského, lehnického, jelenohorského, valbřišského a části kališského a lešenského. Patří mezi středně velká a hustěji osídlená vojvodství; ke konci roku 2007 zde žilo 2 878 000 obyvatel.

Vojvodství se dělí na 26 okresů a 4 městské okresy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Povrch vojvodství je rozmanitý; zatímco severní část je tvořena rozlehlou rovinou v okolí řeky Odry, jižní část je velmi členitá a hornatá. Celé toto hornaté území se v polštině nazývá Sudety. Po hřebenech Krkonoš a Orlických hor prochází hranice s Českou republikou. Nejvyšším bodem je Sněžka (Śnieżka, 1603 m), společný nejvyšší vrchol Čech a Slezska. Druhým nejvyšším masivem je Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika). Na západě vojvodství podél dolního toku řeky Bóbr jsou rozsáhlé borové lesy. Specifickým územím je Kladská kotlina se Stolovými horami.

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

V Dolnoslezském vojvodství je 91 měst; 4 z nich (Vratislav, Valbřich, Lehnice a Jelení Hora) mají práva okresu. Zdaleka největším kulturním, školským, hospodářským a dopravním centrem je Vratislav, cenné historické památky má však i Svídnice, Jawor či Kladsko. Údaje o počtu obyvatel jsou z roku 2005:

Správa vojvodství[editovat | editovat zdroj]

V čele správy vojvodství stojí vojvoda, který vede Dolnoslezský vojvodský úřad ve Vratislavi, a maršálek vojvodství. Vojvodský úřad má tři delegatury (pobočky), jejichž místní působnost se kryje s bývalými vojvodstvími valbřišským, lehnickým a jelenohorským:

Působnost delegatur
sídlo delegatury města a okresy tvořící delegaturu
1 Wałbrzych Świdnica, Kłodzko, Ząbkowice Śląskie, Dzierżoniów
2 Lehnice Głogów, Jawor, Lubin, Polkowice, Złotoryja
3 Jelenia Góra Bolesławiec, Kamienna Góra, Lubań, Lwówek Śląski, Zgorzelec

Města vojvodství[editovat | editovat zdroj]

1. Znak Vratislavi Vratislav (Wrocław) − 636 268

2. Znak Valbřichu Valbřich (Wałbrzych) − 127 566

3. Znak Lehnice Lehnice (Legnica) − 106 143

4. Znak Jelení Hory Jelení Hora (Jelenia Góra) − 87 643

5. Znak Lubina Lubin − 76 595

6. Znak Hlohova Hlohov (Głogów) − 71 312

7. Znak Svídnice Svídnice (Świdnica) − 60 541

8. Znak Bolesławce Bolesławiec (čes. dříve Slezská Boleslav) − 41 117

9. Znak Olešnice Olešnice (Oleśnica) − 36 968

10. Znak Dzierzoniowa Dzierżoniów − 34 878

11. Znak Zhořelce Zhořelec (Zgorzelec) − 33 278

12. Znak Bielawy Bielawa − 32 652

13. Znak Olavy Olava (Oława) − 31 078

14. Znak Kladska Kladsko (Kłodzko) − 28 540

15. Znak Nové Rudy Nová Ruda (Nowa Ruda) − 25 240

16. Znak Javora Javor (Jawor) − 24 477

17. Znak Swiebodzic Świebodzice − 23 233

18. Znak Boguszowa-Gorců Boguszów-Gorce − 22 815

19. Znak Lubaně Lubaň (Lubań) − 22 392

20. Znak Polkowic Polkowice − 22 297

21. Znak Kamenné Hory Kamenná Hora (Kamienna Góra) − 21 675

22. Znak Bogatynie Bogatynia − 19 169

23. Znak Střihomi Střihom (Strzegom) − 16 932

24. Znak Złotoryje Złotoryja (čes. dříve Goldperk) − 16 578

25. Znak Ząbkowic Slaských Ząbkowice Śląskie (čes. dříve Frankenštejn) − 16 326

26. Znak Jelcze-Laskowic Jelcz-Laskowice − 15 271

27. Znak Chojnowa Chojnów − 14 510

28. Znak Brzegu Dolného Brzeg Dolny − 12 891

29. Znak Góry Góra − 12 671

30. Znak Střelína Střelín (Strzelin) − 12 289

31. Znak Volova Volov (Wołów) − 12 260

32. Znak Třebnice Třebnice (Trzebnica) − 12 159

33. Znak Milicze Milicz − 12 113

34. Znak Kowar Kowary − 11 965

35. Znak Sycówa Syców − 10 763

36. Znak Kladské Bystřice Kladská Bystřice (Bystrzyca Kłodzka) − 10 594

37. Znak Lázní Chudoba Lázně Chudoba (Kudowa-Zdrój)   − 10 274

38. Znak Lwówku Slaského Lwówek Śląski − 9 807

39. Znak Pieszyc Pieszyce − 9 576

40. Znak Ziębic Ziębice − 9 326

41. Znak Slezské Středy Slezská Středa (Środa Śląska) − 8 765

42. Znak Oborniků Śląských Oborniki Śląskie − 8 440

43. Znak Chocianowa Chocianów − 8 232

44. Znak Gryfowa Śląského Gryfów Śląski − 7 200

45. Znak Sklářské Poruby Sklářská Poruba (Szklarska Poręba) − 7 156

46. Znak Głuszyce Głuszyca − 7 083

47. Znak Polanice-Zdroje Polanica-Zdrój (čes. dříve Starý Bor) − 6 966

48. Znak Twardogóry Twardogóra − 6 869

49. Znak Sobótky Sobótka − 6 854

50. Znak Żarowa Żarów − 6 836

51. Znak Piławy Górné Piława Górna − 6 811

52. Znak Żmigrodu Żmigród (čes. dříve Trachenberk) − 6 630

53. Znak Przemkowa Przemków − 6 590

54. Znak Libavy Libava (Lubawka) − 6 580

55. Znak Piechowic Piechowice − 6 518

56. Znak Landeku Landek (Lądek-Zdrój) − 6 296

57. Znak města Stronie Śląskie Stronie Śląskie (čes. dříve Stráně) − 6 253

58. Znak Ścinawy Ścinawa − 5 970

59. Znak Pieńsku Pieńsk − 5 925

60. Znak Szczawna-Zdroje Szczawno-Zdrój − 5 544

61. Znak Bolkówa Bolków − 5 438

62. Znak Kątů Wroclawských Kąty Wrocławskie − 5 390

63. Znak Szczytné Szczytna (čes. dříve Ředeč) − 5 286

64. Znak Jaworzyny Śląské Jaworzyna Śląska − 5 214

65. Znak Jedliny-Zdroje Jedlina-Zdrój − 5 155

66. Znak Lázní Dušníky Lázně Dušníky (Duszniki-Zdrój) − 5 150

67. Znak Bierutowa Bierutów − 5 110

68. Znak Karpacze Karpacz − 5 107

69. Znak Leśné Leśna − 4 929

70. Znak Olszyny Olszyna − 4 697

71. Znak Mieroszowa Mieroszów − 4 585

72. Znak Świeradowa-Zdroje Świeradów-Zdrój − 4 577

73. Znak Závidova Závidov (Zawidów) − 4 447

74. Znak Mirsku Mirsk − 4 200

75. Znak Nowogrodźce Nowogrodziec − 4 058

76. Znak Wojcieszowa Wojcieszów − 4 014

77. Znak Siechnic Siechnice − 3 887

78. Znak Prochowic Prochowice − 3 709

79. Znak Niemcze Niemcza (čes. dříve Němčí) − 3 201

80. Znak Weglińce Węgliniec − 3 121

81. Znak Rychleb Rychleby (Złoty Stok) − 2 972

82. Znak Barda Bardo (čes. dříve Varta) − 2 860

83. Znak Wąsosze Wąsosz − 2 814

84. Znak Mezilesí Mezilesí (Międzylesie) − 2 776

85. Znak Radkowa Radków (čes. dříve Hrádek) − 2 508

86. Znak Świerzawy Świerzawa − 2 474

87. Znak Midzyborze Międzybórz − 2 343

88. Znak Prusic Prusice − 2 216

89. Znak Wiązowa Wiązów − 2 207

90. Znak Wleně Wleń − 1 902

91. Znak Lubomierze Lubomierz − 1 812

Valbřich – uhelné doly Matylda a Chrobry

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Dolní Slezsko nebylo tak výrazně zaměřeno na těžký průmysl jako Horní, přesto je postihl zejména útlum těžby uhlí v okolí Valbřichu. Hnědé uhlí se dosud těží v západním výběžku v okolí města Bogatynia, kde je využívá zejména Elektrárna Turów. V okolí měst Legnica a Lubin se těží a zpracovává měď. Vratislav je pak především centrem strojírenství. V horách u hranic s Čechami je důležitý také cestovní ruch a lázeňství.

Dolní Slezsko má hustou železniční síť (vybudovanou převážně v časech, kdy náleželo Německu), která je však až na hlavní tratě ve velmi špatném stavu. Na přelomu 20. a 21. století byla na mnoha tratích zastavena osobní doprava, na některých i doprava nákladní; spoje nejezdily např. do tak velkých měst, jako je Lubin, Złotoryja či Kamienna Góra; z až osmi hraničních přechodů do Čech, fungujících před 2. sv. válkou, slouží nyní osobní dopravě jeden až dva; po roce 2006 se však situace začíná zlepšovat.

Hlavní železniční tahy vedou ve směru Německo − WęgliniecVratislavOpole a Čechy − Kladsko − Vratislav − Poznaň, důležitá je také trať do Jelení Hory. Tratě v polských Sudetech jsou stavebně náročné a velmi malebné, např. Slezská horská dráha nebo trať spojující Jelení Horu s kořenovskou zubačkou.[2]

Dolním Slezskem vede východozápadní dálnice A4 a obchvat Vratislavi. Vratislavské mezinárodní letiště odbavilo v roce 2014 přes dva miliony pasažérů a je tak pátým největším v Polsku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 19 PDF, pocet obyvatel, 2008
  2. Revitalizace tratě Szklarska Poręba – Harrachov zubacka.cz, 6. 2. 2008.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]