Dolnoslezské vojvodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolnoslezské vojvodství
Województwo dolnośląskie

Znak Dolnoslezského vojvodství Vlajka Dolnoslezského vojvodství

Znak Vlajka

Dolnoslezské vojvodství na mapě Polska
základní data
Hlavní město Vratislav
Vojvoda Tomasz Smolarz
Rozloha 19 948 km²
Počet obyvatel 2 878 410 [1] obyv. (2008)
Regist. značka D
ISO 3166-2 PL-DS
Podrobné administrativní členění
Okresy
Městské okresy: 4
Zemské okresy: 23
Gminy
Městské gminy: 36
Městsko-venkovské gminy: 54
Venkovské gminy: 79
Webstránka Dolnoslezského vojvodství
Vratislav, katedrála sv. Jana Křtitele je ústředním chrámem města a katedrálou vratislavské diecéze
Okresy Dolnoslezského vojvodství
Sídlo vojvodského úřadu ve Vratislavi
Hrad Książ u Valbřichu
Kamenná Hora
Historické centrum Kladska
Lehnice

Dolnoslezské vojvodství (polsky Województwo dolnośląskie) je vyšší územně samosprávný celek Polska, jedno z 16 vojvodství. Hlavní město vojvodství je Vratislav. Leží na jihozápadě země a zaujímá přibližně západní polovinu historické země Slezsko a část Lužice. V rámci Polska sousedí s Lubušským, Opolským a Velkopolským vojvodstvím; dále pak s Německem (spolková země Sasko) a Českem (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj).

Vojvodství vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: vratislavského, lehnického, jelenohorského, valbřišského a části kališského a lešenského. Patří mezi středně velká a hustěji osídlená vojvodství; ke konci roku 2007 zde žilo 2 878 000 obyvatel.

Vojvodství se dělí na 26 okresů a 4 městské okresy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Povrch vojvodství je rozmanitý; zatímco severní část je tvořena rozlehlou rovinou v okolí řeky Odry, jižní část je velmi členitá a hornatá. Celé toto hornaté území se v polštině nazývá Sudety. Po hřebenech Krkonoš a Orlických hor prochází hranice s Českou republikou. Nejvyšším bodem je Sněžka (Śnieżka, 1603 m), společný nejvyšší vrchol Čech a Slezska. Druhým nejvyšším masivem je Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika). Na západě vojvodství podél dolního toku řeky Bóbr jsou rozsáhlé borové lesy. Specifickým územím je Kladská kotlina se Stolovými horami. Vojvodstvím protékají mj. řeky Odra, Bobr a Kačava.

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

V Dolnoslezském vojvodství je 91 měst; 4 z nich (Vratislav, Valbřich, Lehnice a Jelení Hora) mají práva okresu. Zdaleka největším kulturním, školským, hospodářským a dopravním centrem je Vratislav, cenné historické památky má však i Svídnice, Jawor či Kladsko. Údaje o počtu obyvatel jsou z roku 2005:

Správa vojvodství[editovat | editovat zdroj]

V čele správy vojvodství stojí vojvoda, který vede Dolnoslezský vojvodský úřad ve Vratislavi, a maršálek vojvodství. Vojvodský úřad má tři delegatury (pobočky), jejichž místní působnost se kryje s bývalými vojvodstvími valbřišským, lehnickým a jelenohorským:

Působnost delegatur
sídlo delegatury města a okresy tvořící delegaturu
1 Wałbrzych Świdnica, Kłodzko, Ząbkowice Śląskie, Dzierżoniów
2 Lehnice Głogów, Jawor, Lubin, Polkowice, Złotoryja
3 Jelenia Góra Bolesławiec, Kamienna Góra, Lubań, Lwówek Śląski, Zgorzelec

Města vojvodství[editovat | editovat zdroj]

1. Znak Vratislavi Vratislav (Wrocław) − 636 268

2. Znak Valbřichu Valbřich (Wałbrzych) − 127 566

3. Znak Lehnice Lehnice (Legnica) − 106 143

4. Znak Jelení Hory Jelení Hora (Jelenia Góra) − 87 643

5. Znak Lubina Lubin − 76 595

6. Znak Hlohova Hlohov (Głogów) − 71 312

7. Znak Svídnice Svídnice (Świdnica) − 60 541

8. Znak Bolesławce Bolesławiec (čes. dříve Slezská Boleslav) − 41 117

9. Znak Olešnice Olešnice (Oleśnica) − 36 968

10. Znak Dzierzoniowa Dzierżoniów − 34 878

11. Znak Zhořelce Zhořelec (Zgorzelec) − 33 278

12. Znak Bielawy Bielawa − 32 652

13. Znak Olavy Olava (Oława) − 31 078

14. Znak Kladska Kladsko (Kłodzko) − 28 540

15. Znak Nové Rudy Nová Ruda (Nowa Ruda) − 25 240

16. Znak Javora Javor (Jawor) − 24 477

17. Znak Swiebodzic Świebodzice − 23 233

18. Znak Boguszowa-Gorců Boguszów-Gorce − 22 815

19. Znak Lubaně Lubaň (Lubań) − 22 392

20. Znak Polkowic Polkowice − 22 297

21. Znak Kamenné Hory Kamenná Hora (Kamienna Góra) − 21 675

22. Znak Bogatynie Bogatynia − 19 169

23. Znak Střihomi Střihom (Strzegom) − 16 932

24. Znak Złotoryje Złotoryja (čes. dříve Goldperk) − 16 578

25. Znak Ząbkowic Slaských Ząbkowice Śląskie (čes. dříve Frankenštejn) − 16 326

26. Znak Jelcze-Laskowic Jelcz-Laskowice − 15 271

27. Znak Chojnowa Chojnów − 14 510

28. Znak Brzegu Dolného Brzeg Dolny − 12 891

29. Znak Góry Góra − 12 671

30. Znak Střelína Střelín (Strzelin) − 12 289

31. Znak Volova Volov (Wołów) − 12 260

32. Znak Třebnice Třebnice (Trzebnica) − 12 159

33. Znak Milicze Milicz − 12 113

34. Znak Kowar Kowary − 11 965

35. Znak Sycówa Syców − 10 763

36. Znak Kladské Bystřice Kladská Bystřice (Bystrzyca Kłodzka) − 10 594

37. Znak Lázní Chudoba Lázně Chudoba (Kudowa-Zdrój)   − 10 274

38. Znak Lwówku Slaského Lwówek Śląski − 9 807

39. Znak Pieszyc Pieszyce − 9 576

40. Znak Ziębic Ziębice (čes. dříve Minstrberk) − 9 326

41. Znak Slezské Středy Slezská Středa (Środa Śląska) − 8 765

42. Znak Oborniků Śląských Oborniki Śląskie − 8 440

43. Znak Chocianowa Chocianów − 8 232

44. Znak Gryfowa Śląského Gryfów Śląski − 7 200

45. Znak Sklářské Poruby Sklářská Poruba (Szklarska Poręba) − 7 156

46. Znak Głuszyce Głuszyca − 7 083

47. Znak Polanice-Zdroje Polanica-Zdrój (čes. dříve Starý Bor) − 6 966

48. Znak Twardogóry Twardogóra − 6 869

49. Znak Sobótky Sobótka − 6 854

50. Znak Żarowa Żarów − 6 836

51. Znak Piławy Górné Piława Górna − 6 811

52. Znak Żmigrodu Żmigród (čes. dříve Trachenberk) − 6 630

53. Znak Przemkowa Przemków − 6 590

54. Znak Libavy Libava (Lubawka) − 6 580

55. Znak Piechowic Piechowice − 6 518

56. Znak Landeku Landek (Lądek-Zdrój) − 6 296

57. Znak města Stronie Śląskie Stronie Śląskie (čes. dříve Stráně) − 6 253

58. Znak Ścinawy Ścinawa − 5 970

59. Znak Pieńsku Pieńsk − 5 925

60. Znak Szczawna-Zdroje Szczawno-Zdrój − 5 544

61. Znak Bolkówa Bolków − 5 438

62. Znak Kątů Wroclawských Kąty Wrocławskie − 5 390

63. Znak Szczytné Szczytna (čes. dříve Ředeč) − 5 286

64. Znak Jaworzyny Śląské Jaworzyna Śląska − 5 214

65. Znak Jedliny-Zdroje Jedlina-Zdrój − 5 155

66. Znak Lázní Dušníky Lázně Dušníky (Duszniki-Zdrój) − 5 150

67. Znak Bierutowa Bierutów − 5 110

68. Znak Karpacze Karpacz − 5 107

69. Znak Leśné Leśna − 4 929

70. Znak Olszyny Olszyna − 4 697

71. Znak Mieroszowa Mieroszów − 4 585

72. Znak Świeradowa-Zdroje Świeradów-Zdrój − 4 577

73. Znak Závidova Závidov (Zawidów) − 4 447

74. Znak Mirsku Mirsk − 4 200

75. Znak Nowogrodźce Nowogrodziec − 4 058

76. Znak Wojcieszowa Wojcieszów − 4 014

77. Znak Siechnic Siechnice − 3 887

78. Znak Prochowic Prochowice − 3 709

79. Znak Niemcze Niemcza (čes. dříve Němčí) − 3 201

80. Znak Weglińce Węgliniec − 3 121

81. Znak Rychleb Rychleby (Złoty Stok) − 2 972

82. Znak Barda Bardo (čes. dříve Varta) − 2 860

83. Znak Wąsosze Wąsosz − 2 814

84. Znak Mezilesí Mezilesí (Międzylesie) − 2 776

85. Znak Radkowa Radków (čes. dříve Hrádek) − 2 508

86. Znak Świerzawy Świerzawa − 2 474

87. Znak Midzyborze Międzybórz − 2 343

88. Znak Prusic Prusice − 2 216

89. Znak Wiązowa Wiązów − 2 207

90. Znak Wleně Wleń − 1 902

91. Znak Lubomierze Lubomierz − 1 812

Valbřich – uhelné doly Matylda a Chrobry

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Dolní Slezsko nebylo tak výrazně zaměřeno na těžký průmysl jako Horní, přesto je postihl zejména útlum těžby uhlí v okolí Valbřichu. Hnědé uhlí se dosud těží v západním výběžku v okolí města Bogatynia, kde je využívá zejména Elektrárna Turów. V okolí měst Legnica a Lubin se těží a zpracovává měď. Vratislav je pak především centrem strojírenství. V horách u hranic s Čechami je důležitý také cestovní ruch a lázeňství.

Dolní Slezsko má hustou železniční síť (vybudovanou převážně v časech, kdy náleželo Německu), která je však až na hlavní tratě ve velmi špatném stavu. Na přelomu 20. a 21. století byla na mnoha tratích zastavena osobní doprava, na některých i doprava nákladní; spoje nejezdily např. do tak velkých měst, jako je Lubin, Złotoryja či Kamienna Góra; z až osmi hraničních přechodů do Čech, fungujících před 2. sv. válkou, slouží nyní osobní dopravě jeden až dva; po roce 2006 se však situace začíná zlepšovat.

Hlavní železniční tahy vedou ve směru Německo − WęgliniecVratislavOpole a Čechy − Kladsko − Vratislav − Poznaň, důležitá je také trať do Jelení Hory. Tratě v polských Sudetech jsou stavebně náročné a velmi malebné, např. Slezská horská dráha nebo trať spojující Jelení Horu s kořenovskou zubačkou.[2]

Dolním Slezskem vede východozápadní dálnice A4 a obchvat Vratislavi. Vratislavské mezinárodní letiště odbavilo v roce 2014 přes dva miliony pasažérů a je tak pátým největším v Polsku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 19 PDF, pocet obyvatel, 2008
  2. Revitalizace tratě Szklarska Poręba – Harrachov zubacka.cz, 6. 2. 2008.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]