Lublin
| Lublin Lublin | |
 Lublin | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 51°14′ s. š., 22°34′ v. d. |
| Nadmořská výška | 162-233 m n. m. |
| Stát |
 Polsko |
| vojvodství | Lubelské |
| okres | Lublin (městský okres) |
  Lublin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 147,5 km² |
| Počet obyvatel | 339 850 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 304,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci |
| Náboženské složení | Římští katolíci, částečně uniaté |
| Správa | |
| Starosta | Krzysztof Żuk |
| Vznik | 1317 |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | (+48) 81 |
| PSČ | 20-001 až 20-999 |
| Označení vozidel | LU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lublin je polské historické město ležící ve východním Polsku mezi Varšavou (160 km) a hranicí s Ukrajinou (80 km). Žije zde přibližně 340 tisíc[1] obyvatel, je 9. největším polským městem a největším sídlem východně od Visly. Lublin je střediskem Lublinského vojvodství. Městem protéká řeka Bystrzyca.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pravěk a středověk[editovat | editovat zdroj]
Na místě dnešního města stála osada již v 5. století. První zmínka o Lublinu pochází z roku 1224; název pochází od jména Lubla (Lubomír). Ve 13. století získalo městská práva. Během polské expanze do Haliče a na Červenou Rus zvítězil roku 1341 Kazimír III. Veliký poblíž Lublina nad Tatary; rok nato bylo město obehnáno hradbami. Rozvíjel se obchod s nově podrobenými oblastmi dnešní Ukrajiny a s černomořskými přístavy.
Novověk[editovat | editovat zdroj]
Roku 1569 zde byla uzavřena Lublinská unie – personální svazek Polského království s Litvou. V 17. století byl Lublin zničen jednak kozáckými a švédskými nájezdy (1656), jednak morem, který si zde roku 1630 vyžádal 5000 obětí. V téže době bylo město jedním z center polské reformace; existovala zde mj. komunita Polských bratří. Po III. dělení Polska se město načas octlo v rakouské správě (1792–1805), poté připadlo ruskému impériu. Roku 1837 se stalo centrem gubernie. Okolo roku 1850 zde žilo 21 000 lidí, z nichž 56 % bylo židovského vyznání. V 2. polovině 19. století pak město velmi rychle rostlo, mj. díky železnici Varšava – Kovel (1877).
20. století[editovat | editovat zdroj]
Roku 1918, kdy se Lublin stal součástí nezávislého Polska, byla založena zdejší katolická univerzita. V roce 1939 zde žilo 120 000 lidí, z nichž třetina byli Židé; mezi válkami jejich komunita relativně prosperovala (fungovala zde mj. největší ješiva na světě), avšak drtivá většina Židů byla zavražděna během německé nacistické okupace (1939–1944) v koncentračním táboře v Majdanku vzdáleném jen 2 km od židovského ghetta, které bylo (stejně jako část Starého města a čtvrti Wieniawa) během války zcela zdevastováno. 23. července 1944 se Lublin stal na 146 dní dočasným hlavním městem komunistického Polska. Po roce 1945 nastal rychlý rozvoj průmyslu, vybudována byla též většina velkých sídlišť v okrajových částech města. Na Majdanku a židovských hřbitovech vznikly památníky připomínající holocaust a válečné hrůzy.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Lublin je dnes především kulturním centrem východního Polska. Funguje zde množství galerií a muzeí, jsou zde 4 univerzity (kromě katolické spíše přírodovědeckého zaměření) a ve zdejším Centru Kultury se konají divadelní festivaly.
Hospodářství je založeno spíše na lehkém (potravinářském, farmaceutickém) průmyslu, neboť množství velkých podniků po přechodu ke kapitalismu zkrachovalo. Vyrábí se zde dodávky Lublin. Městem prochází hlavní silnice z Varšavy do Lvova a z Białystoku do Řešova; železnice zajišťuje spojení především s Varšavou, v opačném směru jezdí vlaky do Chełmu a dvakrát denně do Kyjeva. Odbočuje zde vedlejší trať do Stalowej Woli.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Bolesław Bierut (1892–1956), polský premiér
- Julia Hartwigová (1921–2017), spisovatelka a překladatelka
- Jicchak Sade (1890–1952), izraelský voják, velitel Hagany
- Henryk Wieniawski (1835–1880), hudební skladatel
- Johannes Zukertort (1842–1888), německý šachista
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Alcalá de Henares, Španělsko
Brest, Bělorusko
Debrecín, Maďarsko
Delmenhorst, Německo
Erie, USA
Ivano-Frankivsk, Ukrajina
Lancaster, Spojené království- Lublin, USA
- Luck, Ukrajina
- Luhansk, Ukrajina
- Lvov, Ukrajina
- Münster, Německo
Nancy, Francie
Nilüfer, Turecko
Nykøbing Falster, Dánsko
Panevėžys, Litva
Pernik, Bulharsko
Rišon le-Cijon, Izrael- Starobilsk, Ukrajina
- Sumy, Ukrajina
Tilburg, Nizozemsko
Viseu, Portugalsko
Windsor, Kanada
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Lublinští Židé
- Katolická univerzita v Lublinu
- Majdanek
- Trolejbusová doprava v Lublinu
- Hlavní nádraží v Lublinu
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lublin ve Wikimedia Commons - oficiální stránky města
- portál Lublin.pl
- mapa Lublinu[nedostupný zdroj]
- Stránky MPK (dopravní podnik provozující MHD)
