Lublin

Lublin
	Lublin
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	51°14′ s. š., 22°34′ v. d.
Nadmořská výška	162–233 m n. m.
Stát	Polsko
Vojvodství	Lublinské
Okres	městský okres
	Lublin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	147,5 km²
Počet obyvatel	334 681 (2021)
Hustota zalidnění	2 269 obyv./km²
Etnické složení	Poláci
Náboženské složení	Římští katolíci, částečně uniaté
Správa
Starosta	Krzysztof Żuk
Vznik	1317
Oficiální web	www.lublin.eu
Telefonní předvolba	(+48) 81
PSČ	20-001 až 20-999
Označení vozidel	LU
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lublin je historické město ve východním Polsku mezi Varšavou (160 km) a hranicí s Ukrajinou (80 km). Žije zde přibližně 335 tisíc^[1] obyvatel, je 9. největším polským městem a největším sídlem východně od Visly. Lublin je střediskem Lublinského vojvodství. Městem protéká řeka Bystrzyca.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního města stála osada již v 5. století. První zmínka o Lublinu pochází z roku 1224; název pochází od jména Lubla (Lubomír). Ve 13. století získalo městská práva. Během polské expanze do Haliče a na Červenou Rus zvítězil roku 1341 Kazimír III. Veliký poblíž Lublina nad Tatary. Rok nato bylo město obehnáno hradbami. Rozvíjel se obchod s nově podrobenými oblastmi dnešní Ukrajiny a s černomořskými přístavy.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Roku 1569 zde byla uzavřena Lublinská unie – personální svazek Polského království s Litvou. V 17. století byl Lublin zničen jednak kozáckými a švédskými nájezdy (1656), jednak morem, který si zde roku 1630 vyžádal 5000 obětí. V téže době bylo město jedním z center polské reformace; existovala zde mj. komunita Polských bratří. Po třetím dělení Polska se město načas octlo v rakouské správě (1792–1805), poté připadlo ruskému impériu. Roku 1837 se stalo centrem gubernie. Okolo roku 1850 zde žilo 21 000 lidí, z nichž 56 % bylo židovského vyznání zbytek převážně Ukrajinci. V 2. polovině 19. století pak město velmi rychle rostlo, mj. díky železnici Varšava – Kovel (1877).

20. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1918, kdy se Lublin stal součástí nezávislého Polska, byla založena zdejší katolická univerzita. V roce 1939 zde žilo 120 000 lidí, z nichž třetina byli Židé. Mezi válkami jejich komunita relativně prosperovala (fungovala zde mj. největší ješiva na světě), avšak drtivá většina Židů byla zavražděna během německé nacistické okupace (1939–1944) v koncentračním táboře v Majdanku vzdáleném 2 km od židovského ghetta, které bylo (stejně jako část Starého města a čtvrti Wieniawa) během války zcela zdevastováno. 23. července 1944 se Lublin stal na 146 dní dočasným hlavním městem komunistického Polska. Po roce 1945 nastal rychlý rozvoj průmyslu, vybudována byla též většina velkých sídlišť v okrajových částech města. Na Majdanku a židovských hřbitovech vznikly památníky připomínající holocaust a válečné hrůzy.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Lublin je dnes především kulturním centrem východního Polska. Funguje zde množství galerií a muzeí, jsou zde 4 univerzity (kromě katolické spíše přírodovědeckého zaměření) a ve zdejším Centru Kultury se konají divadelní festivaly.

Hospodářství je založeno spíše na lehkém (potravinářském, farmaceutickém) průmyslu, neboť množství velkých podniků po přechodu ke kapitalismu zkrachovalo. Vyrábí se zde dodávky Lublin. Městem prochází hlavní silnice z Varšavy do Lvova a z Białystoku do Řešova; železnice zajišťuje spojení především s Varšavou, v opačném směru jezdí vlaky do Chełmu a dvakrát denně do Kyjeva. Odbočuje zde vedlejší trať do Stalowej Woli.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Lublinský zámek ze 12. století byl několikrát přestavován. V letech 1831–1954 sloužil jako věznice a od roku 1957 zde sídlí muzeum.
Krakovská brána ze 14. století chránila Staré město.
Bývalý koncentrační tábor Majdanek 3 km jihovýchodně od centra města

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Jo'el Sirkis (1561–1640), polský rabín a spisovatel píšící hebrejsky
Ja'akov Jicchak Horowitz z Lublinu (1745–1815), chasidský rabín z Polska
Henryk Wieniawski (1835–1880), hudební skladatel
Johannes Zukertort (1842–1888), německý šachista
Leon Berbecki (1875–1963), generál
Jicchak Sade (1890–1952), izraelský voják, velitel Hagany
Bolesław Bierut (1892–1956), polský premiér
Józef Czechowicz (1903–1939), avantgardní básník
Julia Hartwigová (1921–2017), spisovatelka a překladatelka
Barbara Jaruzelska (1931–2017), polská germanistka^[2] a vysokoškolská pedagožka
Konrad Fiałkowski (1939–2020), vědec, profesor a spisovatel
Janusz Lewandowski (* 1951), ekonom a politik
Tomasz Wójtowicz (* 1953), volejbalista
Władysław Żmuda (* 1954), fotbalista
Wanda Nowicka (* 1956), feministická aktivistka a politička
Szczepan Sadurski (* 1965), satirik, karikaturista a novinář
Natalia Czerwonková (* 1988), rychlobruslařka
Anna Próchniaková (* 1988), herečka
Aleksandra Mirosław (* 1994), reprezentantka ve sportovním lezení
Patrycja Chudziak (* 1997), reprezentantka ve sportovním lezení

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Dostupné online. [cit. 2022-10-04]
↑ DUBIŃSKI, Przemysław. Wdowa po Kiszczaku o śmierci Jaruzelskiej. "Ostatnio się poróżniłyśmy". Fakt.pl. 2017-06-01. Dostupné online [cit. 2017-06-03]. (polsky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lublin na Wikimedia Commons
oficiální stránky města
portál Lublin.pl
mapa Lublinu^{[nedostupný zdroj]}
Stránky MPK (dopravní podnik provozující MHD)

[80ffc79868a8a45cbc7d0f7cc2ecf0e4dae07392-1] Dostupné online. [cit. 2022-10-04]

[2] DUBIŃSKI, Przemysław. Wdowa po Kiszczaku o śmierci Jaruzelskiej. "Ostatnio się poróżniłyśmy". Fakt.pl. 2017-06-01. Dostupné online [cit. 2017-06-03]. (polsky)

[1]

[2]

Okresy v Lublinském vojvodství

Městské okresy	Biała Podlaska • Chełm • Lublin • Zamość

Zemské okresy	Biała Podlaska • Biłgoraj • Chełm • Hrubieszów • Janów Lubelski • Kraśnik • Krasnystaw • Łęczna • Lubartów • Lublin • Łuków • Opole Lubelskie • Parczew • Puławy • Radzyń Podlaski • Ryki • Świdnik • Tomaszów Lubelski • Włodawa • Zamość

Města v Polsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Varšava

500 000+	Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň

250 000+	Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice

150 000+	Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnovec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olštýn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom

100 000+	Zelená Hora • Rybnik • Ruda Śląska • Opolí • Tychy • Gorzów Wielkopolski • Elbląg • Dąbrowa Górnicza • Płock • Valbřich • Włocławek • Tarnów • Chořov • Koszalin

Polsko – Polska – (PL)

Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • Mazovské (Varšava) • Opolské (Opolí) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Bělostok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) • Varmijsko-mazurské (Olštýn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)