Lublin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lublin
Lublin
Lublin
Lublin – znak
znak
Lublin – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice51°14′ s. š., 22°34′ v. d.
Nadmořská výška162-233 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíLublinské
Okresměstský okres
Lublin
Lublin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha147,5 km²
Počet obyvatel339 850 (2017)[1]
Hustota zalidnění2 304,1 obyv./km²
Etnické složeníPoláci
Náboženské složeníŘímští katolíci, částečně uniaté
Správa
StarostaKrzysztof Żuk
Vznik1317
Oficiální webwww.lublin.eu
Telefonní předvolba(+48) 81
PSČ20-001 až 20-999
Označení vozidelLU
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lublin je historické město ve východním Polsku mezi Varšavou (160 km) a hranicí s Ukrajinou (80 km). Žije zde přibližně 340 tisíc[1] obyvatel, je 9. největším polským městem a největším sídlem východně od Visly. Lublin je střediskem Lublinského vojvodství. Městem protéká řeka Bystrzyca.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Renesanční Lublinský zámek

Na místě dnešního města stála osada již v 5. století. První zmínka o Lublinu pochází z roku 1224; název pochází od jména Lubla (Lubomír). Ve 13. století získalo městská práva. Během polské expanze do Haliče a na Červenou Rus zvítězil roku 1341 Kazimír III. Veliký poblíž Lublina nad Tatary. Rok nato bylo město obehnáno hradbami. Rozvíjel se obchod s nově podrobenými oblastmi dnešní Ukrajiny a s černomořskými přístavy.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Roku 1569 zde byla uzavřena Lublinská unie – personální svazek Polského království s Litvou. V 17. století byl Lublin zničen jednak kozáckými a švédskými nájezdy (1656), jednak morem, který si zde roku 1630 vyžádal 5000 obětí. V téže době bylo město jedním z center polské reformace; existovala zde mj. komunita Polských bratří. Po třetím dělení Polska se město načas octlo v rakouské správě (1792–1805), poté připadlo ruskému impériu. Roku 1837 se stalo centrem gubernie. Okolo roku 1850 zde žilo 21 000 lidí, z nichž 56 % bylo židovského vyznání. V 2. polovině 19. století pak město velmi rychle rostlo, mj. díky železnici Varšava – Kovel (1877).

20. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1918, kdy se Lublin stal součástí nezávislého Polska, byla založena zdejší katolická univerzita. V roce 1939 zde žilo 120 000 lidí, z nichž třetina byli Židé. Mezi válkami jejich komunita relativně prosperovala (fungovala zde mj. největší ješiva na světě), avšak drtivá většina Židů byla zavražděna během německé nacistické okupace (1939–1944) v koncentračním táboře v Majdanku vzdáleném 2 km od židovského ghetta, které bylo (stejně jako část Starého města a čtvrti Wieniawa) během války zcela zdevastováno. 23. července 1944 se Lublin stal na 146 dní dočasným hlavním městem komunistického Polska. Po roce 1945 nastal rychlý rozvoj průmyslu, vybudována byla též většina velkých sídlišť v okrajových částech města. Na Majdanku a židovských hřbitovech vznikly památníky připomínající holocaust a válečné hrůzy.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Památník boje a utrpení v Majdanku dle návrhu Wiktora Tołkiny
Krakowskie Przedmieście – ulice na Starém Městě
Muzeum Lublinské vesnice (skanzen)
Arena Lublin

Lublin je dnes především kulturním centrem východního Polska. Funguje zde množství galerií a muzeí, jsou zde 4 univerzity (kromě katolické spíše přírodovědeckého zaměření) a ve zdejším Centru Kultury se konají divadelní festivaly.

Hospodářství je založeno spíše na lehkém (potravinářském, farmaceutickém) průmyslu, neboť množství velkých podniků po přechodu ke kapitalismu zkrachovalo. Vyrábí se zde dodávky Lublin. Městem prochází hlavní silnice z Varšavy do Lvova a z Białystoku do Řešova; železnice zajišťuje spojení především s Varšavou, v opačném směru jezdí vlaky do Chełmu a dvakrát denně do Kyjeva. Odbočuje zde vedlejší trať do Stalowej Woli.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Lublinský zámek ze 12. století byl několikrát přestavován. V letech 1831–1954 sloužil jako věznice a od roku 1957 zde sídlí muzeum.
  • Krakovská brána ze 14. století chránila Staré město.
  • Bývalý koncentrační tábor Majdanek 3 km jihovýchodně od centra města

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Dostupné online.
  2. ↑ DUBIŃSKI, Przemysław. Wdowa po Kiszczaku o śmierci Jaruzelskiej. "Ostatnio się poróżniłyśmy". Fakt.pl. 2017-06-01. Dostupné online [cit. 2017-06-03]. (polsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Okresy v Lublinském vojvodství
Městské okresy POL województwo lubelskie COA.svg
Zemské okresy
Polsko – Polska – (PL)
Polská vojvodství a jejich hlavní města
Města v Polsku podle počtu obyvatel
1 500 000+ Polská vlajka
500 000+
Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň
250 000+
Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice 
150 000+
Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnowiec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olsztyn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom
100 000+
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lublin&oldid=20770133“