Kovel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kovel
Ковель
Kovel – znak
znak
Kovel – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška172 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastVolyňská
RajónKovelský
Kovel
Kovel
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha50 km²
Počet obyvatel67 575 (2022)
Hustota zalidnění1 351,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.kovelrada.gov.ua
Adresa obecního úřaduвул. Незалежності 73
45000 м. Ковель
Telefonní předvolba3352
PSČ45000–45014
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kovel (ukrajinsky a rusky Ковель, polsky Kowel) je město ve Volyňské oblasti v severozápadním cípu Ukrajiny poblíž hranic s Polskem a Běloruskem. Městem protéká řeka Turija. Dnes je střediskem Kovelského rajónu. žije zde přibližně 67 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kovel byl založen ve 14. století, městská práva získal roku 1518. Od svého založení do třetího rozdělení Polska v roce 1795 se Kovel nacházel v hranicích Koruny Polského království. V letech 1795-1918 byl Kovel součástí Ruské impérium, v letech 1919-1939 opět součástí Polska, v letech 1939-1945 okupován nejprve Sověty a poté Němci, v roce 1945 byl Kovel začleněn do hranic Sovětského svazu, a od roku 1991 je součástí Ukrajiny

Vyvraždění židovského obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou zde žilo přibližně 13 500 Židů; po německé invazi do SSSR v červnu 1941 jejich počet včetně uprchlíků ze západního Polska dosáhl 17 000.[1] V květnu 1942 zde byla zřízena dvě ghetta, v nichž bylo uvězněno 10 000 a 3 500 osob.[1] Naprostá většina židovského obyvatelstva byla v průběhu léta 1942 vyvražděna; posledních 2 500 až 6 000 osob zemřelo přímo ve městě v srpnu 1942.[2] Na místě hromadného hrobu byla později zřízena zoologická zahrada, což vyvolalo nesouhlas ukrajinské židovské komunity.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kovel je jedním z největších železničních uzlů na Ukrajině: tratě odtud vycházejí do šesti směrů, čímž se v zemi může pochlubit jen Lvov, Charkov a Horlivka. První železnicí, která sem dorazila, byla roku 1873 trať Brest-LitovskRovno; roku 1877 bylo otevřeno další rameno ve směru na Lublin a Varšavu. Další důležité tratě vedou ve směru na SarnyKorosteňKyjev a přes Volodymyr do Lvova; spíše lokální význam má trať do města Kamiň-Kašyrskyj. Je zde také velké seřaďovací nádraží.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bakhiv (Kovel) [online]. Protecting Memory [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Zprávy z židovského světa. Český rozhlas [online]. 2016-09-04 [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. 
  3. Na místě masového hrobu tisíců Židů v ukrajinském Kovelu postavili ZOO. Židovský tiskový a informační servis [online]. 2016-08-10 [cit. 2016-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]