Slezské vojvodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slezské vojvodství
Województwo śląskie
Logo-slaskie-kolorowe-cmyk.png
Slezské vojvodství – znak
znak
Slezské vojvodství – vlajka
vlajka
Geografie
Silesian in Poland (+rivers).svg
Hlavní městoKatovice
StatusVojvodství
Souřadnice
Rozloha12 333,09 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel4 517 635 (2019[1])
Hustota zalidnění366,3 obyv./km²
Jazykpolština
němčina (v některých obcích)
slezština (není úředním)
Národnostní složeníPoláci: 81,93 %
Slezané: 15,59 %
Němci: 0,75 %
neurčená: 1,57 %[2]
Správa regionu
Nadřazený celekPolsko
Druh celkuvojvodství
Podřízené celkyOkresy
 • městské: 19
 • venkovské: 17
Gminy
 • městské: 49
 • městsko-vesnické: 22
 • vesnické: 96
Vznik1999
VojvodaJarosław Wieczorek (PiS)
MaršálekJakub Chełstowski (PiS)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PL-24
NUTSPL22
Označení vozidelS
Oficiální webwww.silesia-region.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezské vojvodství (polsky Województwo śląskie, německy Woiwodschaft Schlesien) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou a Slovenskem. Hlavním městem jsou Katovice. Je totožné s regionem soudržnosti NUTS-2. Navzdory názvu představuje vlastní Slezsko jen 48 % území vojvodství, zbytek připadá na oblasti, které historicky patří k Malopolsku.[3]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Proměny územního členění od roku 1922

Slezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z většiny území dřívějších vojvodství Katovického a Čenstochovského a také západní poloviny Bílského.

Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Katovického vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Slezskému patří navíc Ratiboř, Żywiec, Jaworzno a severovýchodní okraj s městy Koniecpol a Szczekociny, naopak nepatří oblast Dobrodzieně/Guttentagu.

Původně se uvažovalo o vytvoření pouhých dvanácti vojvodství a začlenění do Slezského rovněž celého Opolska po vzoru Slezského vojvodství v letech 1945–1950. Vlna občanských protestů a lobbování společenských organizací včetně politické reprezentace německé menšiny nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze 49 starých vojvodství v novém členění.[4][5][6]

V letech 1922 až 1939 (de iure 1945) existovalo autonomní Slezské vojvodství tvořené tou částí Pruského Slezska a Těšínska, která byla po první světové válce a následujících územních sporech přiřčena Druhé polské republice. Celé jeho území je dnes součástí Slezského vojvodství, jedná se zhruba o třetinu teritoria.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Budova Slezského parlamentu v Katovicích – nyní sídlo samosprávy Slezského vojvodství

Slezské vojvodství má rozlohu 12 333,09 km².

Nachází se na jihu Polska a sousedí:

Z hlediska geomorfologického členění se centrální část vojvodství rozkládá na Slezské vrchovině (Wyżyna Śląska), severozápadní na Woźnicko-wieluńské vrchovině (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska), severovýchodní pak v krasové oblasti Krakovsko-čenstochovské jury (Jura Krakowsko-Częstochowska) a na Przedbórzské vrchovině (Wyżyna Przedborska). Na západě okrajově zasahují mezoregiony Slezské nížiny (Nizina Śląska). Jih vojvodství je rozdělen mezi Osvětimskou pánev (Kotlina Oświęcimska), Slezské podhůří (Pogórze Śląskie) a Západní Beskydy (Slezské Beskydy, Malé Beskydy a Żywiecké Beskydy).

Slezské vojvodství má nejvyšší podíl městského obyvatelstva v zemi: 77,13 %.[7] Nachází se zde nejlidnatější a nejurbanizovanější oblast Polska – více než dvoumilionová katovická konurbace. Sousedí s ní Rybnický uhelný okruh, druhá polycentrická aglomerace v regionu. Obě jsou součástí Slezské metropolitní oblasti, k níž patří také české Ostravsko. Bohatá ložiska černého uhlí byla klíčovým faktorem pro rozvoj velké části dnešního vojvodství.

Slezské vojvodství a zemské hranice[editovat | editovat zdroj]

Název vojvodství odkazuje na historickou zemi Slezsko, ale je zcela nepřesný. Slezsko, přesněji Horní Slezsko tvoří 48 % území vojvodství.[3] Jedná se o východní část bývalého Pruského Slezska a také polskou polovinu Těšínska.

Ostatní oblasti se z historického hlediska řadí k Malopolsku ve smyslu Krakovska za Republiky obou národů. V období mezi Vídeňským kongresem a první světovou válkou se na současném území vojvodství na soutoku Bílé a Černé Přemše nacházelo trojmezí tří císařů. Slezská část s výjimkou rakouského Těšínska patřila Německému císařství, dnešní okres Żywiec, východní část okresu Bílsko-Bělá a město Jaworzno byly součástí rakouské Haliče, kdežto Dąbrowská pánev (Zagłębie Dąbrowskie), Jura a oblast Čenstochové ležela v Kongresovém Polsku v rámci Ruského impéria. Rozdělení na bývalou německou, rakouskou a ruskou část má dodnes kulturní význam.

Několik obcí v okresech Čenstochová a Kłobuck bylo původně součástí Sieradzka začleněného v Republice obou národů do Velkopolské provincie, ale nejsou vnímány jako velkopolské v moderním pojetí.

V souvislosti s chybným používáním výrazů Śląsk a Górny Śląsk (Slezsko, Horní Slezsko) v polském hovorovém a mediálním úzu ve vztahu k celému Slezskému vojvodství, ale zato bez Opolska, se objevují snahy o jeho přejmenování na slezsko-malopolské.[3][8][9] Hnutí autonomie Slezska prosazuje vytvoření Hornoslezského vojvodství v historických hranicích Horního Slezska, tj. z části Slezského a části Opolského vojvodství.[10]

Okresy[editovat | editovat zdroj]

Administrativní mapa vojvodství
Města ve Slezském vojvodství

Slezské vojvodství je rozděleno na 17 okresů a 19 měst s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 167 gmin, z toho 49 městských, 22 městsko-vesnických a 96 vesnických.

Okres Sídlo Počet obyvatel (2019)
POL powiat bieruńsko-lędziński COA.svg Okres Beruň-Lędziny (Powiat bieruńsko-lędziński) Beruň 59 776
POL powiat będziński COA.svg Okres Będzin (Powiat będziński) Będzin 148 089
POL powiat bielski (województwo śląskie) COA.svg Okres Bílsko-Bělá (Powiat bielski) Bílsko-Bělá 165 960
POL powiat częstochowski COA.svg Okres Čenstochová (Powiat częstochowski) Čenstochová 134 555
POL powiat gliwicki COA.svg Okres Hlivice (Powiat gliwicki) Hlivice 115 528
POL powiat kłobucki COA.svg Okres Kłobuck (Powiat kłobucki) Kłobuck 84 591
POL powiat lubliniecki COA 1.svg Okres Lubliniec (Powiat lubliniecki) Lubliniec 76 451
POL powiat mikołowski COA.svg Okres Mikulov (Powiat mikołowski) Mikulov 98 990
POL powiat myszkowski COA.svg Okres Myszków (Powiat myszkowski) Myszków 70 880
POL powiat pszczyński COA.svg Okres Pština (Powiat pszczyński) Pština 111 539
POL powiat raciborski COA.svg Okres Ratiboř (Powiat raciborski) Ratiboř 119 373
POL powiat rybnicki COA.svg Okres Rybnik (Powiat rybnicki) Rybnik 78 213
POL powiat tarnogórski COA.svg Okres Tarnovské Hory (Powiat tarnogórski) Tarnovské Hory 140 519
POL powiat cieszyński COA.svg Okres Těšín (Powiat cieszyński) Těšín 178 191
POL powiat wodzisławski COA.svg Okres Vladislav (Powiat wodzisławski) Vladislav 157 088
POL powiat zawierciański COA.svg Okres Zawiercie (Powiat zawierciański) Zawiercie 117 624
POL powiat żywiecki COA.svg Okres Żywiec (Powiat żywiecki) Żywiec 152 726

Města s postavením okresu[editovat | editovat zdroj]

Město Počet obyvatel (2019)
Katowice Herb.svg Katovice (Katowice) 292 774
POL Częstochowa COA.svg Čenstochová (Częstochowa) 220 433
Sosnowiec Herb.svg Sosnovec (Sosnowiec) 199 974
POL Gliwice COA.svg Hlivice (Gliwice) 178 603
POL Zabrze COA.svg Zabrze 172 360
POL Bielsko-Biała COA.svg Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) 170 663
Bytom herb.svg Bytom 165 263
POL Rybnik COA.svg Rybnik 138 098
POL Ruda Śląska COA.svg Slezská Ruda (Ruda Śląska) 137 360
POL Tychy COA.svg Tychy 127 590
POL Dąbrowa Górnicza COA.svg Dąbrowa Górnicza 119 373
POL Chorzów COA.svg Chořov (Chorzów) 107 807
Coat of Jaworzno POL.gif Jaworzno 91 115
POL Jastrzębie-Zdrój COA.svg Jastrzębie-Zdrój 88 743
POL Mysłowice COA.svg Myslovice (Mysłowice) 74 618
POL Siemianowice COA.svg Siemianowice Śląskie 66 841
POL Żory COA.svg Žárov (Żory) 62 472
POL Piekary Śląskie COA.svg Slezské Pěkary (Piekary Śląskie) 55 030
POL Świętochłowice COA.svg Świętochłowice 49 557

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR
  2. Národnostní a etnická struktura – výsledky sčítání lidu 2011
  3. a b c SZYMCZYK, Tomasz. Województwo śląskie, a dominuje w nim Małopolska. Ale w nazwie jej nie ma. Dziennik Zachodni [online]. 1.9.2017 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  4. ZYZIK, Krzysztof. Brońmy swego! Czyli NTO w walce o województwo. Nowa Trybuna Opolska [online]. 18.6.2012 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  5. 7 czerwca – święto województwa opolskiego. Samospráva Opolského vojvodství [online]. 2.6.2020 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  6. KUCZAŁA, Agnieszka. Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego. Politeja. 2014, roč. 31, čís. 1, s. 395–410. Dostupné online. ISSN 2391-6737. (polsky) 
  7. Demografická charakteristika Slezského vojvodství 2017
  8. RAUDNER, Tomasz. Województwo zmieni nazwę na śląsko-małopolskie? "Jesteśmy dyskryminowani". Rybnik.com.pl [online]. 19.2.2019 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  9. Blog Łowcy Felerów vypichující špatné používání výrazu Slezsko v polských médiích
  10. Może być tylko jedno… górnośląskie [online]. Ruchu Autonomii Śląska, 21.02.2019 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]