Právo a spravedlnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o politické straně v Polsku. O české politické straně s dřívějším názvem Právo a Spravedlnost pojednává článek Národní demokracie (Česko).
Právo a spravedlnost
Prawo i Sprawiedliwość
Zkratka PiS
Datum založení 13. června 2001
Předseda Jaroslaw Kaczynski.jpeg
Jarosław Kaczyński
Sídlo ul. Nowogrodzka 84/86
02-018 Varšava
Ideologie Národní konzervatismus
Křesťanská demokracie
Sociální konzervatismus
Euroskepticismus
Evropská strana Aliance evropských konzervativců a reformistů
Politická skupina EP Evropští konzervativci a reformisté
Počet členů přibližně 22 000 (únor 2010)
Barvy Modrá, červená
Zisk mandátů ve volbách
Sejm:
235 / 460
Senát:
61 / 100
Evropský parlament:
19 / 51
Oficiální web
www.pis.org.pl/

Právo a spravedlnost (polsky Prawo i Sprawiedliwość, zkratka PiS) je polská sociálně konzervativní politická strana. Vznikla 13. června 2001. Hlavními představiteli byli bratři Lech Kaczyński (čestný předseda strany) a Jarosław Kaczyński (předseda), až do smrti Lecha Kaczyńského, tehdy polského prezidenta, při letecké havárii u Smolenska v dubnu 2010. Podle polských sdělovacích prostředků i podle vlastních slov [zdroj?] je hlavním stratégem Jarosław Kaczyński.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 ve všeobecných volbách PiS získal 44 (z 460) křesel v dolní komoře polského parlamentu (Sejmu) s 9,5% hlasů. V roce 2002 byl Lech Kaczyński zvolen starostou Varšavy.

V parlamentních volbách v září 2005 strana vyhrála ze ziskem 26,99 % hlasů. V říjnu 2005 voliči zvolili Lecha Kaczyńského prezidentem Polska, který poté oznámil, že ze strany vystoupí.

V předčasných parlamentních volbách v říjnu 2007 skončila druhá za vítěznou opoziční Občanskou platformou. Ačkoliv si strana procentuálně oproti minulým volbám, které vyhrála, mírně polepšila, byl tento výsledek vzhledem k náskoku Občanské platformy hodnocen jako volební porážka.

V parlamentních volbách v říjnu roku 2011 se opoziční Právo a spravedlnost s lídrem Jarosławem Kaczyńskim umístilo na druhém místě; po volbách pokračovala Donaldem Tuskem vedená koalice Občanské platformy a Polské lidové strany, Právo a spravedlnost zůstála nadále opoziční stranou.

V parlamentních volbách v říjnu 2015 strana Právo a spravedlnost drtivě zvítězila a jako první strana od pádu komunismu získala absolutní většinu v Sejmu i Senátu.

Předsedové strany[editovat | editovat zdroj]

Ideologie[editovat | editovat zdroj]

Strana se hlásí k morálním hodnotám spojeným s polským tradicionalismem a katolickou církví (zákaz interrupcí, boj proti registrovanému partnerství a eutanázii).

Nesouhlasí s legalizací tzv. měkkých drog a s odlukou církve od státu. Prosazuje zostření trestů za trestné činy, včetně obnovení trestu smrti. Mezi další body patří boj proti korupci, zlepšení fungování státu. Chce zveřejnit všechna akta tajné policie z doby komunistické PLR.

V ekonomické sféře má sociálně-konzervativní pohledy, je proti omezování sociálních výdajů, prosazuje silnou roli státu, zavedení státem garantovaných půjček na byty, udržení bezplatného vzdělání a zdravotnictví, kdy zdravotnictví by mělo být financováno přímo ze státního rozpočtu.

Názory na brexit[editovat | editovat zdroj]

Předseda strany Jarosław Kaczyński říká, že brexit je velmi špatná událost a že polské místo je stále v Evropské unii. Dále však uvedl, že Evropská unie potřebuje reformu, jako například rozdělení pravomocí či úplné zrušení Lisabonské smlouvy, tedy vytvořit novou smlouvu pro EU.[1]

Kritika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Protesty ve Varšavě proti vládní politice PiS, 7. května 2016

Bývalý polský prezident Lech Wałęsa prohlásil v prosinci 2015, že se za polskou vládu Práva a spravedlnosti stydí.[2] Ke kritice se připojili také bývalí polští prezidenti Aleksander Kwaśniewski a Bronislaw Komorowski, předseda Evropské rady Donald Tusk,[3] a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.[4] Podle průzkumu z ledna 2016 si 56% Poláků myslí, že je demokracie v Polsku v ohrožení.[5]

Ještě jako starosta Varšavy Lech Kaczyński odmítl povolit pochod homosexuálů, které označil za "zvrhlíky". [6] Antoni Macierewicz, první místopředseda PiS a od roku 2015 polský ministr obrany, byl obviňován z antisemitismu a proti jeho jmenování ministrem protestovala americká Anti-Defamation League.[7] V roce 2001 Macierewicz napsal: "Snaží se Židé povykem okolo pogromu v Jedwabném zakrýt svou zodpovědnost za komunismus a sovětskou okupaci?"[8] V červenci 2016 Macierewicz prohlásil, že "skutečný nepřítel", Rusko, nese zodpovědnost za volyňský masakr Židů a Poláků, který provedla Ukrajinská povstalecká armáda v letech 1943 až 1944 na Němci okupované severozápadní Ukrajině.[9] Macierewiczovo tvrzení bylo kritizováno ruskou vládou i Federací židovských obcí Ruska.[9]

Jarosław Kaczyński obvinil vládu Donalda Tuska z havárie Tu-154 u Smolenska v roce 2010, při které zahynul jeho bratr Lech.[10] Mnoho vedoucích členů PiS je přesvědčeno, že havárii letadla způsobil atentát ze strany Ruska.[11]

Volby[editovat | editovat zdroj]

Výsledky v parlamentních volbách[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet % Změna Mandáty (Sejm) Změna Mandáty (Senát) Změna
2001 9,50 % - 44 - 0 -
2005 26,99 % Green Arrow Up Darker.svg 17,49 % 155 Green Arrow Up Darker.svg 111 49 Green Arrow Up Darker.svg 49
2007 32,11 % Green Arrow Up Darker.svg 5,12 % 166 Green Arrow Up Darker.svg 11 39 Red Arrow Down.svg 10
2011 29,89 % Red Arrow Down.svg −2,22 % 157 Red Arrow Down.svg −9 31 Red Arrow Down.svg −8
2015 37,58 % Green Arrow Up Darker.svg 7,69 % 235 Green Arrow Up Darker.svg 78 61 Green Arrow Up Darker.svg 31

Výsledky prezidentských voleb[editovat | editovat zdroj]

Volby Kandidát Hlasování Počet % Komentáře
2005 Lech Kaczyński 1. kolo 33,10 % postup do 2. kola
2. kolo 54,04 % vítězství Lecha Kaczyńského
2010 Jarosław Kaczyński 1. kolo 36,46 % postup do 2. kola
2. kolo 46,99 % vítězství Bronisława Komorowského
2015 Andrzej Duda 1. kolo 34,76 % postup do 2. kola
2. kolo 51,55 % vítězství Andrzeje Dudy

Výsledky voleb do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet % Změna Mandáty Změna Počet mandátů pro Polsko
2004 12,67 % - 7 - 54
2009 27,4 % Green Arrow Up Darker.svg 14,73 % 15 Green Arrow Up Darker.svg 8 51
2014 31,78 % Green Arrow Up Darker.svg 4,38 % 19 Green Arrow Up Darker.svg 3 51

Stejnojmenná česká strana[editovat | editovat zdroj]

Po vzoru této polské strany bylo koncem roku 2005 založeno také české politické hnutí,[12] které ve volbách 2006 kandidovalo pod názvem Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. článek na oficiálních stránkách strany
  2. "Walesa ostře kritizoval stranu Právo a spravedlnost. Za novou polskou vládu se stydí". Česká televize. 23. prosince 2015.
  3. "Polská vládní strana Právo a spravedlnost čelí zdrcující kritice". Novinky. 3. května 2016.
  4. "Polsko chce omluvu předsedy Evropského parlamentu. Tvrdil, že jde o převrat". Lidovky. 14. prosince 2015.
  5. "Návrat k totalitě? Polsko čelí kritice za nový mediální zákon, šéfredaktoři podávají demisi". Lidovky. 2. ledna 2016.
  6. "Poland: Official Homophobia Threatens Basic Freedoms". Human Rights Watch. 4. června 2006.
  7. http://www.nytimes.com/aponline/2015/11/13/world/europe/ap-eu-poland-anti-semitism.html?_r=0
  8. "Polish officials rapped for perceived revisionism of Holocaust history". Jewish Telegraphic Agency. 21. července 2016.
  9. a b "Poland and Russia Clash Over World War II Massacre Claims". Newsweek. 13. července 2016.
  10. "Odpovědnost za nehodu u Smolensku nese Tusk, tvrdí Kaczyński". Deník.cz. 11. dubna 2016.
  11. "Poláci natočili Smolensk. Letadlo odpálili Rusové, našeptává film". iDNES.cz. 7. září 2016.
  12. Stránky polit. hnutí Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]