Andrzej Duda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Andrzej Duda
Andrzej Duda
Andrzej Duda
6. prezident Polska
Úřadující
Ve funkci od:
6. srpna 2015
Předseda vládyEwa Kopaczová
Beata Szydłová
Mateusz Morawiecki
Donald Tusk
PředchůdceBronisław Komorowski
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
1. července 2014 – 25. května 2015
Stranická příslušnost
ČlenstvíUW (2000–2001)
PiS (2005–2015)
Nestraník
polský prezidentnezávislý (od 2015)

Rodné jménoAndrzej Sebastian Duda
Narození16. května 1972 (51 let)
Krakov, PolskoPolsko Polsko
ChoťAgata Kornhauserová
RodičeJan Tadeusz Duda a Janina Milewská-Dudová
DětiKinga Dudová
Alma materJagellonská univerzita
Zaměstnánípolitik
Profeseprávník
Náboženstvířímský katolík[1]
Oceněnívelkokříž Řádu za zásluhy (2008)
velkostuha Leopoldova řádu (2015)
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska (2015)
Řád bílé orlice (2015)
Řád Stara planina (2016)
… více na Wikidatech
PodpisAndrzej Duda, podpis
Webová stránkaandrzejduda.pl
CommonsAndrzej Duda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrzej Sebastian Duda (* 16. května 1972 Krakov) je polský politik a právník, od 6. srpna 2015 prezident Polské republiky.

V letech 2014–2015 byl poslancem Evropského parlamentu. Nejprve byl členem Unie Svobody (Unia Wolności) a poté do svého zvolení prezidentem byl členem strany Právo a spravedlnost.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Andrzej Duda se narodil v Krakově v rodině Jana Tadeusze Dudy (* 1949), inženýra, informatika a profesora technických věd na Hornicko-hutnické akademii Stanisława Staszica v Krakově, a jeho manželky Janiny Milewské-Dudové (* 1949), profesorky chemie na stejné akademii. Andrzej Duda má dva sourozence. V roce 1994 se oženil s Agatou Kornhauserovou, pozdější středoškolskou profesorkou němčiny. Do manželství se roku 1995 narodila dcera Kinga Dudová. Hlásí se k římskokatolické církvi.[2]

Jeho tchánem je básník a literární kritik Julian Kornhauser (* 1946), autor knih pro děti a překladatel srbskéchorvatské literatury, který působí také jako profesor na Jagellonské univerzitě v Krakově. Julian Kornhauser je synem otce židovského původu a matky katoličky.[3][4][5]

V letech 1984–1990 se věnoval skautingu. Roku 1996 dokončil studia práv na krakovské Jagellonské univerzitě. O rok později začal na této univerzitě pracovat v oblasti výuky vědy a technologie a od roku 2001 jako zdejší asistent v oblasti práva.

Politika[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 se stal členem středové politické strany Unia Wolności (Unie Svobody), po parlamentních volbách v roce 2005 začal spolupracovat se stranou Právo a spravedlnost. V letech 2006 a 2007 pracoval na Ministerstvu spravedlnosti, kde měl na starosti legislativu, mezinárodní spolupráci a proces informatizace soudů. Roku 2008 začal pracovat prezidentské kanceláři jako poradce Lecha Kaczyńského a z této funkce odešel po zvolení nového prezidenta Bronisława Komorowského v roce 2010. V stejném roce kandidoval na starostu Krakova, ale byl zvolen jen do rady města. O rok později byl zvolen poslancem Sejmu.

Evropský parlament[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu, kde se zařadil mezi Evropské konzervativce a reformisty.

Polským prezidentem[editovat | editovat zdroj]

Kandidatura a první mandát (2015 - 2020)[editovat | editovat zdroj]

V prosinci roku 2014 jej strana Právo a spravedlnost navrhla jako svého kandidáta do prezidentských voleb. Během prezidentské kampaně byl kritizován za to, že v roce 2012 podpořil návrh zákona o trestní odpovědnosti pro lékaře, provádějící oplodnění ve zkumavce. Volby se konaly v květnu 2015 a Duda prvním kole získal 34,76 % hlasů. Ve druhém kole získal 51,55 % hlasů a porazil úřadujícího prezidenta Bronisława Komorowského[6] Po složení prezidentského slibu se stal současným nejmladším prezidentem evropského státu.

Druhý mandát (od roku 2020)[editovat | editovat zdroj]

Prezidentské volby v roce 2020 byly posunuty kvůli pandemii covidu-19 z 10. května na 28. června. Se ziskem 43,5 % hlasů Duda postoupil z prvního místa do druhého kola, kde se jeho protivníkem stal varšavský starosta Rafał Trzaskowski. Duda zvítězil poměrně těsným rozdílem, když získal podporu 51,03 % voličů.[7] Znovu kandidovat již nemůže, takže v úřadu skončí 8. srpna 2025.

V říjnu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19, pravděpodobně se infikoval od člena své ochranky. Ještě dříve v den pozitivního testu se setkal s desítkami osob v připravované provizorní nemocnici v prostorách Národního stadionu ve Varšavě. Kromě toho také vyznamenal tenistku Igu Świątekovou, která musela kvůli přímému kontaktu s Dudou nastoupit do desetidenní karantény.[8]

Po parlamentních volbách v roce 2023 pověřil sestavením vlády Mateusz Morawiecki (PiS), která ale nezískala důvěru. Následně pověřil Donalda Tuska, jehož vláda důvěru získala 12. prosince a 13. prosince složila přísahu do rukou prezidenta.

Vetování rozpočtu na rok 2024 a spor o média[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2023 Duda vetoval zákona o rozpočtu navržený novou Tuskovou vládou, Své rozhodnutí odůvodnil konfliktem o veřejnoprávní média (TVP a PAP), které po osm let ovládala strana Právo a spravedlnost, ze které prezident vzešel. Nová vláda jmenovala nové vedení jak veřejnoprávní televize a rozhlasu, tak státní tiskové agentury. PiS se naopak snaží zabránit ztrátě svého vlivu v médiích, a to i fyzickou přítomností svých poslanců v budovách mediálních organizací.[9]

Milost pro pravomocně odsouzené politiky[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2024 ohlásil, že omilostní politiky Právo a spravedlnost (PiS) Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika, které policie zadržela přímo v prezidentském paláci poté, co je soud pravomocně odsoudil za někdejší zneužití pravomocí v době, kdy stáli v čele protikorupční agentury.[10]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Agata Kondzińska. Kościół i Bóg Andrzeja Dudy. Jak kandydat PiS podpiera się wiarą i przywiązaniem do Kościoła [online]. wyborcza.pl, 23 kwietnia 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Marek Bartosik, Andrzej Duda: spóźniony pociąg do polityki Gazeta Krakowska 2010-11-19 (polsky)
  3. on Been and Gone, poems by Julian Kornhauser, translated by Piotr Florczyk (Marick Press) – On the Seawall [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KORNHAUSER, Julian. Dom, sen i gry dziecięce. Opowieść sentymentalna. Kraków: Znak, 1995. ISBN 83-7006-457-4. S. 15–16. 
  5. SZULC, Anna; KRZYMOWSKI, Michał. Duda Gracz. [s.l.]: Newsweek, 2015-03-16. S. 20. 
  6. Polsko definitivně potvrdilo nového prezidenta, je jím Andrzej Duda. Lidovky.cz [online]. 2015-05-25 [cit. 2015-05-25]. Dostupné online. 
  7. Polským prezidentem zůstává Andrzej Duda. Volby vyhrál s 51 procenty hlasů, hlásí komise. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. 
  8. Polský prezident má koronavirus, nakazil se zřejmě od ochranky. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. 
  9. ČTK. Tuskův rozpočet pro Polsko neprošel. Prezident Duda ho vetoval kvůli sporu o veřejnoprávní média. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-23 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  10. Duda znovu omilostní dva zadržené politiky. Vybídl generálního prokurátora, aby je pustil z vězení. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-01-11 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  11. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (portugalsky) 
  12. WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Udělení státních vyznamenání při oficiální návštěvě polského prezidenta v ČR. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  13. Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Aktualności / Wizyty zagraniczne / Drugi dzień wizyty Prezydenta RP w Czechach. web.archive.org [online]. 2016-03-15 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  14. Lex.bg - Закони, правилници, конституция, кодекси, държавен вестник, правилници по прилагане. www.lex.bg [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (bulharsky) 
  15. Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Aktualności / Wizyty zagraniczne / "Rozmawiając z Rosją, NATO powinno pokazywać charakter". web.archive.org [online]. 2016-04-18 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  16. Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (norsky) 
  17. Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Aktualności / Wydarzenia / Spotkanie Prezydentów Polski i Rumunii. web.archive.org [online]. 2016-07-11 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  18. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (finsky) 
  19. Prezydent Andrzej Duda otrzymał najwyższe odznaczenie państwowe Łotwy. PolskieRadio.pl [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (polsky) 
  20. Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Aktualności / Ordery i odznaczenia / Prezydent RP odznaczył Orderem Orła Białego Andreja Kiskę. web.archive.org [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  21. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. (litevsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]