Sergio Mattarella

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sergio Mattarella
Sergio Mattarella (březen 2015)
Sergio Mattarella (březen 2015)

12. prezident Italské republiky
Úřadující
Ve funkci od:
3. únor 2015
Předchůdce Giorgio Napolitano
Stranická příslušnost
Členství Demokratická strana (od 2007)
Křesťanskodemokratická strana (neznámá hodnota1994)
Italská lidová strana (19942002)
Democrazia è Libertà - La Margherita (20022007)

Narození 23. července 1941 (76 let)
Palermo
Choť Marisa Chiazzese (do 2012)
Rodiče Bernardo Mattarella a Maria Buccellato
Děti Bernardo Giorgio Mattarella
Alma mater Univerzita La Sapienza
Profese politik, advokát, vysokoškolský učitel a soudce
Ocenění Italský Řád za zásluhy o kulturu a umění
Rytířský velkokříž Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Řád Stara planina
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ42217122
Commons Kategorie Sergio Mattarella
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergio Mattarella (* 23. července 1941 Palermo) je italský politik a od 3. února 2015 prezident Italské republiky.

V letech 19832008 byl členem parlamentu a v několika vládách ministrem za Křesťanskodemokratickou stranu. Od roku 2011 působil jako ústavní soudce. Prezidentem Italské republiky byl zvolen 31. ledna 2015 při čtvrtém hlasování, když získal 665 hlasů. 3. února 2015 složil přísahu a ujal se úřadu.

Život a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Sergio Mattarella se narodil do tradiční křesťansko-demokratické rodiny. Je synem bývalého ministra Bernarda Mattarella a bratrem Piersantiho Mattarella, který stál v čele autonomní sicilské vlády od roku 1978 až do svého zavraždění sicilskou mafií 6. ledna 1980.

V roce 1964 vystudoval práva na univerzitě v Palermu a roku 1967 se stal advokátem. Na své alma mater později i vyučoval, a to až do svého zvolení poslancem parlamentu v roce 1983.

21. října 1998 se stal vicepremiérem ve vládě Massima D'Alemy, později přijal i funkci ministra obrany, kterou si udržel i za následujícího premiéra Guiliana Amata. V této roli plně podporoval účast NATO v kosovské válce a zrušil povinnou vojenskou službu. V roce 2001 se přidal k centristickému spolku stran La Marguerite.

Je nositelem řádu Velkého kříže za zásluhy o italskou republiku.

Související články[editovat | editovat zdroj]