Alexander Stubb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cai-Göran Alexander Stubb
Alexander Stubb v roce 2018
Alexander Stubb v roce 2018
Zvolený prezident Finska
Úřadu se ujme
1. března 2024
Nastupující zaSauliho Niinisteho
64. předseda vlády Finska
Ve funkci:
24. června 2014 – 29. května 2015
PrezidentSauli Niinistö
PředchůdceJyrki Katainen
NástupceJuha Sipilä
Ministr financí Finska
Ve funkci:
29. května 2015 – 22. června 2016
Předseda vládyJuha Sipilä
PředchůdceAntti Rinne
NástupcePetteri Orpo
Předseda Národní koalice
Ve funkci:
14. června 2014 – 11. červen 2016
PředchůdceJyrki Katainen
NástupcePetteri Orpo
Ministr pro evropské záležitosti a zahraniční obchod
Ve funkci:
22. června 2011 – 24. června 2014
Předseda vládyJyrki Katainen
PředchůdkyněAstrid Thorsová (evr. záležitosti)
Paavo Väyrynen (zahr. obchod)
NástupkyněLenita Toivakková
Ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
4. dubna 2008 – 22. června 2011
Předseda vládyMatti Vanhanen
Mari Kiviniemiová
PředchůdceIlkka Kanerva
NástupceErkki Tuomioja
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
20. července 2004 – 3. dubna 2008
NástupceSirpa Pietikäinen
Volební obvodFinsko
Poslanec Parlamentu Finska
Ve funkci:
20. dubna 2011 – 30. července 2017
Volební obvodUusimaa
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní koalice

Rodné jménoCai-Göran Alexander Stubb
Narození1. dubna 1968 (55 let)
Helsinky, FinskoFinsko Finsko
ChoťSuzanne Innesová
RodičeGöran Stubb a Christel Stubb
DětiOliver
Emilie
PříbuzníKai Setälä (dědeček z matčiny strany)
Alma materFurman University
Collège d'Europe
London School of Economics
Zaměstnánípolitik
Oceněnírytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2008)
komandér Řádu bílé růže (2010)
velkokříž Norského královského řádu za zásluhy (2012)
Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2014)
Záslužný kříž válečných invalidů (2015)
… více na Wikidatech
Webová stránkawww.alexstubb.com
CommonsAlexander Stubb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cai-Göran Alexander Stubb (* 1. dubna 1968 Helsinky) je finský politik, od února 2024 zvolený prezident Finska po vítězství v prezidentských volbách.[1] Úřadu se ujme v březnu téhož roku. V letech 2014–2015 zastával úřad předsedy vlády Finska. Od května 2015 do června 2016 byl ministrem financí ve vládě Juhy Sipily. Mezi roky 2014–2016 působil jako předseda Národní koalice.

V období 2017–2020 byl místopředsedou Evropské investiční banky. V roce 2019 se stal kandidátem na předsedu Evropské komise, nebyl však zvolen.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1968 v Helsinkách do bilingvní rodiny švédsky hovořícího otce a finské matky.[2] Otec pracoval v profesionálním ledním hokeji. V letech 1976–1983 zastával pozici výkonného ředitele Finského svazu ledního hokeje.[3]

V roce 1986 absolvoval střední školu Mainland High School ve floridské Daytona Beach a za další dva roky dokončil helsinské gymnázium Gymnasiet Lärkan. Po splnění vojenské služby obdržel stipendium v golfu na Furmanovu univerzitu v Jižní Karolíně, kde začal studovat obchod. V průběhu přešel na obor politické vědy, v němž roku 1993 získal bakalářský titul (Bachelor of Arts, B.A.). Následujícího roku obhájil diplom z francouzského jazyka a vlastivědy na pařížské Sorbonně.

Na belgické Collège d'Europe dosáhl roku 1995 magisterského titulu (Master of Arts, M.A.) v oboru evropské záležitosti. Dále pokračoval postgraduálním studiem na London School of Economics v oboru filosofie a mezinárodní politika, které zakončil roku 1999 titulem Ph.D.. V období 1995–1997 působil jako vědecký pracovník na ministerstvu zahraničních věcí a navazující dva roky při Akademii věd Finska. Od roku 1997 také psát sloupky.[4]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1999–2001 byl odborným specialistou finské reprezentace při Evropské unii v Bruselu, stejně jako členem finské vládní delegace na mezivládním vyjednávání o Niceské smlouvě. Od roku 2000 vyučoval jako asistent na Collège d'Europe. Po ukončení práce v mezivládním panelu o smlouvě z Nice se stal poradcem tehdejšího předsedy Evropské komise Romana Prodiho. V roce 2003 se vrátil k práci ve finském zastoupení při EU a začal působit jako expert mezivládního jednání o Smlouvě o Ústavě pro Evropu, která však nakonec nebyla přijata.

V roce 2004 kandidoval za finskou Národní koalici do Evropského parlamentu (EP), kam byl zvolen druhým nejvyšším počtem hlasů 115 225 finských voličů.[5][6] Poslancem EP byl v letech 2004–2008. Poté zastával funkce ve finských vládách. Nejdříve mezi roky 2008–2011 jako ministr zahraničních věcí a následné tři roky působil jako ministr pro evropské záležitosti a zahraniční obchod. V červnu 2014 byl zvolen předsedou Národní koalice a deset dní poté jmenován předsedou vlády, když na obou pozicích vystřídal Jyrkiho Katainena.

Od května 2015 do června 2016 byl ministrem financí ve vládě Juhy Sipily. V období 2017–2020 zastával funkci místopředsedy Evropské investiční banky. V roce 2019 byl kandidátem na předsedu Evropské komise, nebyl však zvolen.

V roce 2024 byl zvolen finským prezidentem, když po výhře v prvním kole voleb těsně vyhrál nad kandidátem Zeleného svazu Pekkou Haavisto.[7]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželka Suzanne Innesová-Stubbová[8] je britská právnička. K roku 2014 pracovala v mediální skupině Sanoma.[9] Společně mají dvě děti, dceru Emilii a syna Olivera Johana Stubbovy.[10] Rodina žila v belgickém městě Genval,[10] než se přestěhovala do Taipoly, části jihofinského města Espoo.[11]

Jako sportovní nadšenec[12] se Stubb pravidelně zúčastňuje maratonských běhů a také triatlonů; dokončil také náročný závod Ironman (Železný muž) na Havaji.

Jako finský Švéd jsou jeho rodnými jazyky finština a švédština. Dále hovoří anglicky, francouzsky a německy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Stubb na anglické Wikipedii.

  1. ČTK. Finským prezidentem bude bývalý premiér Stubb. Seznam Zprávy [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  2. Alexander Stubb: Mokaamalla pärjää hyvin | Tamperelainen. www.tamperelainen.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  3. Suomen jääkiekkomuseo: Jääkiekkoleijonat - Göran Stubb. jaakiekkomuseo.vapriikki.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  4. CV « Alex Stubb
  5. Alexander STUBB [online]. European Parliament [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-07. (anglicky) 
  6. Alex's abridged CV [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. (anglicky) 
  7. ČT24. Soupeřit lze i gentlemansky, ukázaly finské prezidentské volby. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  8. REYNOLDS, Ian. Suzanne Innes-Stubb - Concurrences [online]. Concurrences [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Tällainen on nainen tulevan pääministerin takana - "Hän kesytti naistenmiehen" - Kotimaan uutiset - Ilta-Sanomat. www.iltasanomat.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-28. 
  10. a b Personal details [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-30. (anglicky) 
  11. MEP Alexander Stubb to replace Ilkka Kanerva as Foreign Minister [online]. Helsingin Sanomat, 2008-04-01 [cit. 2008-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-06. (anglicky) 
  12. www.lts.fi [online]. [cit. 05-09-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-07-2011. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]