Mauno Pekkala
Mauno Pekkala | |
---|---|
Narození | 27. ledna 1890 Sysmä |
Úmrtí | 30. června 1952 (ve věku 62 let) Helsinky |
Místo pohřbení | Malmi cemetery |
Alma mater | Helsinská univerzita |
Povolání | politik |
Politické strany | Suomen Kansan Demokraattinen Liitto Finská sociálně demokratická strana Socialist Unity Party |
Příbuzní | Eino Pekkala (sourozenec) |
Funkce | poslanec Finského parlamentu (1927–1952) Minister of Finance (1939–1940) Minister of Finance (1940–1941) Minister of Finance (1941–1942) předseda vlády Finska (1946–1948) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mauno Pekkala (27. ledna 1890 Sysmä – 30. června 1952 Helsinky) byl finský politik. V letech 1946–1948 byl premiérem Finska.
Od roku 1927 byl členem finské sociální demokracie. V letech 1939–1942 byl v jejích barvách ministrem financí.[1] Ze sociální demokracie vystoupil po konci tzv. pokračovací války se Sovětským svazem, kdy byly ve Finsku zrušeny na žádost Sovětského svazu antikomunistické zákony. Vstoupil pak do nově založené Finské lidově-demokratické ligy (Suomen Kansan Demokraattinen Liitto), jíž vytvořili finští komunisté a levicoví sociální demokraté.[2] Po volbách 1945, v nichž strana získala přes 23 procent hlasů, vstoupila do vlády a Pekkala se stal ministrem obrany (do 1946). Roku 1946 ho pod sovětským tlakem prezident Paasikivi jmenoval premiérem, prvním (a dosud jediným) radikálně levicovým premiérem v historii Finska. Vedl zemi dva roky a posunul ji blíže k sovětskému bloku. Po volbách v roce 1948, v nichž strana ztatila 11 mandátů, však z koalice na dlouhá léta vypadla a Finsko se součástí sovětského bloku nestalo. Agrární politik Juho Niukkanen to vysvětlil mj. i Pekkalovými osobními dispozicemi. "Byl příliš líný na to, aby udělal revoluci," řekl o něm.[3] Jiní jeho neakceschopnost připisovali jeho alkoholismu, případně tomu, že s komunisty spolupracoval jen z taktických důvodů.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mauno Pekkala na anglické Wikipedii.
- ↑ Mauno Pekkala. www.blf.fi [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ HODGSON, John H. Communism in Finland: A History and Interpretation. [s.l.]: Princeton University Press 274 s. Dostupné online. ISBN 9781400875627. (anglicky) Google-Books-ID: RhTWCgAAQBAJ.
- ↑ BUDIL, Ivo T.. Dějiny Skandinávie. Triton, 2017. ISBN 978-80-7553-228-2. S. 445.
- ↑ DURMAN, Karel. Popely ještě žhavé I : Válka a nukleární mír. Praha: Karolinum, 2004. 604 s. Dostupné online. ISBN 80-246-0697-6. S. 240.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mauno Pekkala na Wikimedia Commons
- Osoba Mauno Pekkala ve Wikicitátech