Sanna Marinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sanna Marinová
Sanna Marinová, 2022
Sanna Marinová, 2022
46. předsedkyně vlády Finska
Úřadující
Ve funkci od:
10. prosince 2019
PrezidentSauli Niinistö
NáměstekKatri Kulmuni
Matti Vanhanen
Annika Saarikko
PředchůdceAntti Rinne
Ministryně dopravy a komunikace Finska
Ve funkci:
6. června 2019 – 9. prosince 2019
Předseda vládyAntti Rinne
PředchůdceAnu Vehviläinen
NástupceTimo Harakka
Členka finského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
22. dubna 2015
Volební obvodPirkanmaa
Předsedkyně sociálně demokratické strany
Úřadující
Ve funkci od:
23. srpna 2020
PředchůdceAntti Rinne
Stranická příslušnost
ČlenstvíFinská sociálně demokratická strana

Narození16. listopadu 1985 (37 let)
Helsinky, Uusimaa
FinskoFinsko Finsko
ChoťMarkus Räikkönen (od 2020)
Děti1
SídloKaleva (od 2007) a Tampere
Alma materTamperská univerzita (2007–2017)
Suupankujská škola
Pirkkalské všeobecné gymnázium Silmu
Profesepolitička
OceněníBBC 100 Women (2020)
Webová stránkawww.sannamarin.net
CommonsSanna Marin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sanna Marinová, celým jménem Sanna Mirella Marin, (* 16. listopadu 1985 Helsinky) je finská politička a od prosince 2019 předsedkyně vlády Finska. Jako členka Finské sociálně demokratické strany zasedá od roku 2015 v Parlamentu Finska.[1] Po svém znovuzvolení poslankyní zastávala mezi červnem a prosincem 2019 post ministryně dopravy a komunikace ve vládě Antti Rinneho.

Rinne na funkci premiéra rezignoval 3. prosince 2019 a o pět dní později byla ve stranickém hlasování zvolena kandidátkou na předsedkyni vlády.[2] Po schválení nominace parlamentem ji prezident republiky Sauli Niinistö jmenoval do úřadu 10. prosince téhož roku. Ve 34 letech se tak stala nejmladším finským předsedou vlády v historii a zároveň ke dni jmenování nejmladším stávajícím premiérem na světě.[3] Do úřadu vstoupila jako třetí žena po Anneli Jäätteenmäkiové a Mari Kiviniemiové.[4]

Na sjezdu sociálnědemokratické strany Finska byla 23. srpna 2020 na tříleté období zvolena předsedkyní strany.[5]

Soukromý život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Sanna Marinová se narodila 16. listopadu 1985 ve finském hlavním městě Helsinky.[6] Vyrůstala v chudších poměrech jako jediný potomek stejnopohlavních rodičů, biologické matky a její partnerky.[2]

V roce 2004 maturovala na střední škole v Pirkkale. Podle vlastního vyjádření se tak stala prvním členem rodiny s dokončeným středoškolským a následné i vysokoškolským vzděláním.[2][1] Roku 2017 absolvovala magisterský obor organizační studia na Tamperské univerzitě.[6]

Do manželství s Markusem Räikkönenem vstoupila v srpnu 2020, v lednu 2018 se jim narodila dcera Emma.[1][7]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 se stala členkou Mladých sociálních demokratů, kde mezi lety 2010–2012 působila ve funkci první místopředsedkyně.[8] Politickou kariéru zahájila v Tampere, kde roku 2008 nebyla nejdříve zvolena do městského zastupitelstva.[9] O čtyři roky později, ve věku 27 let, se již zastupitelkou stala[4] a v obecních volbách 2017 byla znovuzvolena.[10]

V roce 2014 se stala druhou místopředsedkyní sociálně demokratické strany.[11] V parlamentních volbách 2015 byla poprvé zvolena do jednokomorového finského parlamentu za volební obvod Pirkanmaa.[12][13] Po čtyřletém období mandát v následujících volbách obhájila.[14] V červnu 2019 se pak stala ministryní dopravy a komunikace ve vládě Antti Rinneho.[11]

Předsedkyně vlády[editovat | editovat zdroj]

Rinne na premiérskou funkci rezignoval na počátku prosince 2019 poté, co se se jeho strana dostala do konfliktu s liberálním koaličním partnerem Finský střed. Ten Rinnemu vyčítal čtrnáctidenní stávku poštovních úředníků.[15] Ve vnitrostranickém hlasování byla 8. prosince 2019 zvolena Rinneho nástupkyní v úřadu předsedkyně vlády, když porazila vůdce parlamentní frakce Anttiho Lindtmana těsným poměrem hlasů 32 : 29. Rinne formálně setrval ve funkci stranického lídra minimálně do sjezdu v červnu 2020.[16][17]

Po povinném schválení nominace parlamentem ji prezident republiky Sauli Niinistö jmenoval premiérkou 10. prosince 2019. Ve 34 letech se stala nejmladším finským předsedou vlády v historii a zároveň ke dni jmenování nejmladším stávajícím premiérem na světě (33letý Sebastian Kurz byl v mezidobí úřadu rakouského kancléře).[15][3] Finsko tak vyměnilo premiéra během předsednictví Evropské unie.[15] Marinová sestavila kabinet na existujícím půdorysu pěti koaličních subjektů, jimž předsedaly pouze ženy – při vzniku 32letá Li Anderssonová Svazu levice, 34letá Maria Ohisalová Zelenému svazu, 55letá Anna-Maja Henrikssonová Švédské lidové straně a 32letá Katri Kulmuniová Finskému středu. Ženy v kabinetu obsadily dvanáct z devatenácti křesel.[15][18][19]

Politické názory[editovat | editovat zdroj]

V otázce vstupu Finska do NATO se po nástupu do funkce vyjádřila odmítavě,[2] po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 kladně.[20] V květnu 2022 společně s prezidentem Sauli Niinistömem oznámili, že podporují vstup Finska do Severoatlantické aliance. Šlo o součást procesu, v němž země přehodnocuje svůj neutrální status v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Finnish minister Sanna Marin, 34, to become world's youngest PM. BBC [online]. 2019-12-09 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Finland to get youngest-ever PM. Yle Uutiset [online]. 2019-12-08, rev. 2019-12-09 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Yle Uutiset [online]. 2019-12-10 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Finland anoints Sanna Marin, 34, as world's youngest-serving prime minister. The Guardian. 9-12-2019. Dostupné online [cit. 9-12-2019]. (anglicky) 
  5. Санну Марин избрали председателем СДП – зал аплодировал стоя. yle.fi [online]. 2020-08-23 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (rusky) 
  6. a b Sanna Marin [online]. Eduskunta [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Finnish prime minister will be world’s youngest. The Mercury News. 9-12-2019. Dostupné online [cit. 9-12-2019]. (anglicky) 
  8. HEMMILÄ, Ilkka. SDP:n uraohjus nousi 10 vuodessa Pirkanmaan ääniharavaksi – Sanna Marin haluaa ravistella puolueita [online]. Maaseudun Tulevaisuus, 2018-05-18 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (finsky) 
  9. GREENALL, Robert. Sanna Marin: The rising star set to lead Finland's 5.5 million. BBC News. 9-12-2019. Dostupné online [cit. 9-12-2019]. (anglicky) 
  10. Elected [online]. vaalit.fi [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b Sanna Marin, Parlament Finska (finsky). cit. [2019-12-09].
  12. Candidates elected Ministry of Justice of Finland. Retrieved January 10, 2017.
  13. Sanna Marin [online]. [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (finsky) 
  14. Valitut [online]. tulospalvelu.vaalit.fi [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b c d Finsko bude mít zřejmě nejmladší premiérku světa. Do čela vlády míří 34letá Sanna Marinová [online]. ČT24, 2019-12-09 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  16. Social Democrats selects Marin as its candidate to succeed Rinne [online]. www.helsinkitimes.fi [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. LEMOLA, Johanna; SPECIA, Megan. Sanna Marin of Finland to Become World’s Youngest Prime Minister. The New York Times. 9-12-2019. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ; 2019. ‘I’ve proven my abilities’: Finland’s Sanna Marin becomes the world’s youngest prime minister [online]. 2019-12-09 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. MANZANARO, Sofia Sanchez. Finland's Sanna Marin becomes the world's youngest Prime Minister [online]. euronews, 2019-12-09 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. KOŠŤÁLOVÁ, Bára. Finsko zvažuje členství v NATO. ‚Bude to mít dalekosáhlé důsledky,‘ hrozí Moskva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-02-25 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  21. ČTK. Finský prezident a premiérka podpořili vstup země do NATO, přiměla je k tomu válka na Ukrajině. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-12 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]