Sebastian Kurz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sebastian Kurz
Sebastian Kurz, 2020
Sebastian Kurz, 2020

25. a 27. kancléř Rakouska
Úřadující
Ve funkci od:
7. ledna 2020
Prezident Alexander Van der Bellen
Předchůdkyně Brigitte Bierleinová
Ve funkci:
18. prosince 2017 – 28. května 2019
Prezident Alexander Van der Bellen
Předchůdce Christian Kern
Nástupkyně Brigitte Bierleinová

17. ministr zahraničí Rakouska
Ve funkci:
16. prosince 2013 – 18. prosince 2017
Kancléř Werner Faymann
Christian Kern
Předchůdce Michael Spindelegger
Nástupkyně Karin Kneisslová

Předseda Rakouské lidové strany
(úřadující: 15. 5. 2017 – 1. 7. 2017)
Úřadující
Ve funkci od:
1. července 2017
Předchůdce Reinhold Mitterlehner

Poslanec Národní rady
Úřadující
Ve funkci od:
září 2013

Předseda OBSE
Ve funkci:
1. ledna 2017 – 18. prosince 2017
Předchůdce Frank-Walter Steinmeier
Nástupkyně Karin Kneisslová
Stranická příslušnost
Členství Rakouská lidová strana

Narození 27. srpna 1986 (33 let)
Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Sídlo Vídeň
Alma mater Vídeňská univerzita (nedokončil)
Profese politik
Podpis Sebastian Kurz, podpis
Webová stránka www.sebastian-kurz.at
Commons Kategorie Sebastian Kurz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sebastian Kurz (výslovnost: [zeˈbastˌi̯a:n ˈkʊrt͡s] IPA; * 27. srpna 1986 Vídeň) je rakouský politik a od ledna 2020 spolkový kancléř, když tuto funkci zastával již v letech 2017–2019. Od července 2017 působí také jako předseda Rakouské lidové strany (ÖVP).

Narodil se a vyrostl ve vídeňském Meidlingu. V roce 2004 maturoval na gymnáziu GRG 12 Erlgasse[1] a v roce 2005 absolvoval povinnou vojenskou službu.[2] Téhož roku nastoupil ke studiu práva na Právnickou fakultu Vídeňské univerzity,[3][4] kterou však dobrovolně opustil, aby se věnoval politice.[5][6] Již v roce 2003 vstoupil do mládežnické organizace Strany mladých lidovců. O pět let později získal první vnitrostranickou funkci, když se stal předsedou její oblastní organizace ve Vídni.

V roce 2010 byl zvolen do vídeňské obecní rady. V rámci rekonstrukce prvního Faymannova kabinetu roku 2011 získal post státního tajemníka pro integraci při ministerstvu vnitra. V parlamentních volbách 2013 se stal poslancem Národní rady a v druhé Faymannově vládě ministrem zahraničí,[7] když tuto funkci vykonával po čtyřleté období.

Po rezignaci vicekancléře Reinholda Mitterlehnera v květnu 2017 jej nahradil na pozici předsedy lidovců. Mitterlehnerovo odstoupení vedlo k pádu kabinetu sociálnědemokratického kancléře Christiana Kerna, existujícího od května 2016. V následných parlamentních volbách 2017 dovedl lidovce k vítězství se ziskem 31,5 % hlasů díky akcentaci témat imigrace a sociální politiky.

Prezident republiky Alexander Van der Bellen jej pověřil sestavením vlády, kterou vytvořil na koaličním půdorysu lidovců a Svobodných (FPÖ).[8] Kancléřem byl jmenován 18. prosince 2017 spolu s dalšími členy svého prvního kabinetu. Během kancléřství prosadil řadu reforem a změn, ale vládu rovněž doprovázely skándaly. Po aféře Ibiza z května 2019 se většinová koalice ÖVP–FPÖ rozpadla a pouze minoritní lidovecká vláda nezískala důvěru parlamentu od opozičních subjektů SPÖ, FPÖ a JETZT. K předčasným parlamentním volbám v září 2019 dovedl zemi úřednický kabinet Brigitte Bierleinové.

Po jasné volební výhře sestavil svou druhou vládu, jmenovanou prezidentem Van der Bellenem v lednu 2020. Poprvé v historii Rakouska vstoupili do vládního patra politiky Zelení, s nimiž lidovci uzavřeli koaliční dohodu během prosince 2019.

V úřadu kancléře se Kurz stal nejmladším premiérem na světě, poprvé ve 31 letech[8] a podruhé o tři roky později, čímž v tomto kritériu předstihl Finku Sannu Marinovou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a začátky kariéry[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1986 ve Vídni, v jejíž čtvrti Meidling strávil dětství. Od roku 1996 studoval na gymnáziu (Bundesrealgymnasium Erlgasse), kde v roce 2004 maturoval. Následně absolvoval povinnou vojenskou službu. Při zaměstnání navštěvoval Právnickou fakultu Vídeňské univerzity,[9] kterou však nedokončil.[10]

V roce 2009 byl zvolen předsedou mládežnické organizace Rakouské lidové strany. V letech 2010–2011 zasedal ve vídeňské městské radě. V dubnu 2011 došlo k jeho jmenování do nově zřízeného úřadu státního tajemníka pro integraci při ministerstvu vnitra. V zářijových parlamentních volbách 2013 byl za lidovce zvolen do Národní rady.

Ministr zahraničních věcí[editovat | editovat zdroj]

Sebastian Kurz jako ministr zahraničí na schůzce s českým ministrem financí Andrejem Babišem v únoru 2015

V prosinci 2013 se stal ministrem zahraničí ve druhém kabinetu kancléře Wernera Faymanna, tvořeného koalicí lidovců a socialistů. Na kancléřovu žádost také nově získal portfolio sociální integrace. Ministerský slib složil ve věku 27 let, čímž se stal nejmladším členem rakouské vlády od založení Rakouské republiky a nejmladším šéfem diplomacie států Evropské unie.

Předseda lidové strany[editovat | editovat zdroj]

V červenci roku 2017 byl se ziskem 98,7 % odevzdaných hlasů na sjezdu v Linci zvolen předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP), když pro něj hlasovalo 464 z 472 přítomných delegátů.[11][12] V úřadu tak nahradil Reinholda Mitterlehnera. Před svým zvolením do čela strany rakouských lidovců zdůraznil také svůj požadavek moci více zasahovat do vnitrostranických záležitostí, např. mít možnost ovlivňovat, vetovat sestavování kandidátek aj.[13]

Jako předseda strany se v květnu roku 2017 kvůli rozporům v koalici se sociálními demokraty (SPÖ)[14] aktivně zasadil za konání předčasných parlamentních voleb.[15] Po volbách pověřil rakouský prezident Alexander Van der Bellen 20. října 2017 Sebastiana Kurze jako předsedu vítězné politické strany ÖVP sestavením nové vlády.[16]

Spolkový kancléř[editovat | editovat zdroj]

Setkání kancléře Sebastiana Kurze a ruského prezidenta Vladimira PutinaKremlu, únor 2018

Rakouská lidová strana pod jeho vedením vyhrála parlamentní volby 15. října 2017 se ziskem 31,5 % hlasů a 62 mandátů, což znamenalo posílení oproti roku 2013 o 7,5 % hlasů a 15 mandátů. Sociálně demokratická strana Rakouska dosavadního kancléře Christiana Kerna skončila ve volbách jen těsně druhá před Svobodnou stranou (FPÖ). Poté došlo k vyjednávání o nové vládní koalici mezi Kurzem a šéfem FPÖ Heinzem-Christianem Strachem. Shodu na všech programových a personálních otázkách oznámili 16. prosince 2017.[17] O dva dny později jej jmenoval prezident republiky Alexander Van der Bellen spolkovým kancléřem, Stracheho vicekancléřem i další členy vlády.[8]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Od osmnácti let udržuje partnerský vztah se Susanne Thierovou, která vystudovala obchodní akademii a působí na ministerstvu financí.[18][19] Žije v rodném Meidlingu, 12. vídeňském městském okrese.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sebastian Kurz na anglické Wikipedii.

  1. SCHUMACHER, Elizabeth. Make Austria Great Again — the rapid rise of Sebastian Kurz [online]. DW, 17-01-2018 [cit. 2019-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-18. (anglicky) 
  2. SEBASTIAN KURZ [online]. oeaab.com [cit. 2018-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-30. (německy) 
  3. Curriculum Vitae [online]. Federal Ministry for Europe, Integration and Foreign Affairs, Republic of Austria [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Wer ist wer (who is who) [online]. Parliament, Republic of Austria [cit. 2017-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-16. (německy) 
  5. Der Außenminister, der sich mit der Türkei anlegt [online]. Stern, 16-08-2016 [cit. 2018-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-05. (anglicky) 
  6. Tobias Rapp. Ein Mann, ein Programm [online]. Der Spiegel, 2017-05-26 [cit. 2017-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-17. (anglicky) 
  7. Austria swears in EU's youngest foreign minister Sebastian Kurz [online]. BBC News, 16-12-2013. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c Rakousko má novou vládu. Vede ji nejmladší premiér v Evropě Sebastian Kurz | Svět. Lidovky.cz [online]. 2017-12-18 [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. 
  9. Lebenslauf Sebastian Kurz. oevp-wien.at [online]. [cit. 2011-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-14. 
  10. heute.at Sebastian Kurz: "Ich kenne Strache. Er hetzt." vom 21. April 2011
  11. Šéfem rakouských lidovců byl zvolen třicetiletý ministr zahraničí Kurz. Může se stát kancléřem. Aktuálně.cz. 2017-07-01. Dostupné online [cit. 2017-10-06]. (česky) 
  12. AZET.SK. Sebastian Kurz sa stal predsedom rakúskej ÖVP. aktuality.sk. Dostupné online [cit. 2017-10-06]. (slovensky) 
  13. Napětí v Rakousku. Kurz si pro předsednictví ÖVP klade podmínky. TÝDEN.cz. 2017-05-13. Dostupné online [cit. 2017-10-11]. 
  14. Šéf diplomacie: Rakouské lidovce povede Kurz, chce předčasné volby. TÝDEN.cz. 2017-05-14. Dostupné online [cit. 2017-10-11]. 
  15. Rakousko míří pravěpodobně k předčasným volbám. Chce je nový šéf lidovců Kurz. Aktuálně.cz. 2017-05-14. Dostupné online [cit. 2017-10-06]. (česky) 
  16. Rakousko zřejmě povede nejmladší šéf vlády v Evropě. Prezident pověřil Kurze sestavením kabinetu. Aktuálně.cz. 2017-10-20. Dostupné online [cit. 2017-10-20]. (česky) 
  17. LÖWENSTEIN, Stephan: Prachtvolle Ausblicke nach Sonnenuntergang (Skvělé výhledy po západu slunce). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 18. prosince 2017, s. 2 (německy).
  18. Kurz: Das ist seine First Lady [online]. www.oe24.at [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. (německy) 
  19. Sie will keine Brigitte Macron sein [online]. Süddeutsche Zeitung, 16-10-2017 [cit. 2017-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-18. (německy) 
  20. Was die Österreicher jetzt über Kurz wissen wollen [online]. kurier.at [cit. 2018-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-30. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]