Přeskočit na obsah

Buča

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Buča
Буча
Železniční nádraží
Železniční nádraží
Buča – znak
znak
Buča – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška148 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastKyjevská
RajónBučský
Buča
Buča
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha10,55 km²
Počet obyvatel37 321 (2022)
Hustota zalidnění3 537,5 obyv./km²
Správa
StarostaAnatolij Fedoruk
Vznik1898
Oficiální webwww.bucha-rada.gov.ua
Adresa obecního úřaduвул. Енергетиків 12
08292 м. Буча
Telefonní předvolba4497
PSČ08292
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buča (ukrajinsky i rusky Буча) je město v Kyjevské oblasti na Ukrajině. Leží na potoce Buča zhruba 25 kilometrů na západ od Kyjeva a bývá počítáno do Kyjevské aglomerace. V roce 2022 žilo v Buči téměř 37 tisíc obyvatel. Dekretem prezidenta Volodymyra Zelenského z 24. března 2022 dostala Buča vyznamenání město-hrdina.[1]

Osídlení obce sahá k roku 1630, kdy je poprvé zmíněna osada s názvem Jabluňka, kterou založil Abrycht Radziwill. V ní byl asi roku 1843 postaven chrám sv. Petra a Pavla a v roce 1868 byla založena cihelna.[2] Početnější osídlení zde vzniklo koncem 19. století kolem železniční stanice na budované železniční trati ze Sarnů do Kyjeva. V roce 1943 se ve městě v rámci příprav osvobození Kyjeva od fašistů usídlil 1. ukrajinský front Rudé armády v čele s generálem Vatutinem. Samostatným městem je Buča od 9. února 2006, předtím byla sídlem městského typu a součástí nedaleké Irpině. Od roku 2020 k ní byly připojeny obce Balanivka, Lisova Buča (Bučanka), Melniky, Sklozavod, Jabluňka a Jastremšina.

Ruská invaze 2022

[editovat | editovat zdroj]
Trosky ruské vojenské techniky
Podrobnější informace naleznete v článku Masakr v Buči.

Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 probíhaly v Buči těžké boje v rámci kyjevské ofenzívy, což mělo za následek velké ruské ztráty. Ruské síly zaútočily na městský památník války v Afghánistánu, který si možná spletli s ukrajinským vojenským vozidlem.[3]

Po návratu města pod ukrajinskou kontrolu začátkem dubna 2022 bylo oznámeno, že okolo 270 místních obyvatel bylo pohřbeno v hromadných hrobech. Těla některých obětí byla ustupujícími okupanty ponechána nepohřbena v ulicích města.[4][5]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2022 zde byla těžena rašelina, v letech 1946–2016 provozována sklárna, do roku 2022 výrobna škrobu a sirupu a další drobné závody.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla z roku 1843 (nejstarší ze šesti kostelů)
  • Pravoslavný chrám sv. Ondřeje Prvorozeného, novostavba z roku 2010 (největší ze všech: na ploše 930 m², kupole vysoká 43 m).
  • Ruina letohrádku stavitele železnice Stamma
  • Památník na místě zbořené usedlosti rodiny Bulgakovových, kde trávil prázdniny spisovatel Michail Bulgakov s rodinou
  • Památník hrdinů Majdanu, mramorové sousoší z roku 2015; připomíná pět ukrajinských vojáků z Buči, zemřelých v letech 2014-2016 v rusko-ukrajinské válce (Antoněnko, Chembovskyj, Pasyčnik, Starov, Javorskyj)

Fotbalový stadion Jubylejnyj v roce 2017 hostil zápasy kvalifikačního kola šampionátu UEFA hráčů do 19 let.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butscha na německé Wikipedii.

  1. Dekret prezidenta Ukrajiny č. 164 z roku 2022
  2. Słownik geograficzny Królestwa Polskiego. Warszawa 1882, díl III, s. 342.
  3. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2022-03-02]. 
  4. STERN, David L; KELLY, Meg; PARKER, Claire. Bodies, rubble line the streets of Bucha following Russian retreat. The Washington Post. 2022-04-02. Dostupné online [cit. 2022-04-03]. (anglicky) 
  5. Nová Srebrenica se jmenuje Buča, zní z Kyjeva. Mluví o masakru. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-04-03 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]