Sirup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sirupy (latinsky: sirupi, arabsky: شراب‎‎, do roku 1957 česky syrupy) jsou koncentrované roztoky cukrů nebo vícesytných alkoholů ve vodě, ovocných šťávách nebo drogových výluzích. V potravinářství se používají sirupy jako koncentráty k výrobě nápojů, zejména ovocných.

Historie[editovat | editovat zdroj]

sirup na kašel

Léková forma vznikla v Arábii asi v 10. století. Dnes se sirupy používají hlavně v pediatrii (dětském lékařství) pro úpravu chuti. Pod sirupem se též rozumí i koncentrované ovocné šťávy, které se před konzumací ředí vodou. Ty vznikly později a v posledních několika desetiletích zcela převládla jejich výroba nad domácí přípravou.

Název[editovat | editovat zdroj]

Podstatné jméno sirup je arabského původu a do Evropy se dostalo prostřednictvím latiny (sirupus).[1] V češtině se vyskytovalo v podobách syrob, syrup, syrop, syrub, sirob a sirup.[1] Údajně pouze mylná etymologie vedla k jeho spojování s českým slovem syrý a podle něho se slovo sirup psalo s y.[1] Starší vydání Pravidel českého pravopisu psaní sjednotila tak, že jako spisovné uvedla jen dvě, syrob a syrup. Ve většině evropských jazyků se však slovo sirup píše s „i“, např. rusky sirop, slovensky sirup, německy Sirup, francouzsky sirop, italsky siroppo atd., latinsky sirupus. Pouze polština z důvodu zachování výslovnosti píše „syrup“.[1] Angličitina používá též slovo „syrup“, v americké angličtině se řidčeji vyskytuje též varianta „sirup“.[2]

Změna pravopisu slov syrup a lyšaj na sirup a lišaj jejich vynětím z vyňatých slov byla jednou z nejdiskutovanějších změn českého pravopisu ve vydání z roku 1957, které jinak žádnou zásadní reformu nepřineslo.[1][3] Uváděným důvodem změny bylo, že jejich psaní s y nelze odůvodnit ani z hlediska etymologického, ani analogií podle slov jiných.[1]

Suché sirupy[editovat | editovat zdroj]

Suché sirupy jsou práškové směsi léčivých a pomocných látek (zahušťovadla, sladidla) z nichž se připravuje sirup přidáním předepsaného množství vody. V podobě suchých sirupů se připravují hlavně antibiotikum. Výhodou suchých sirupů je delší trvanlivost. Označení těchto směsí jako sirupy není přesné, protože výsledná koncentrace sacharózy nedosahuje 64%. Vychází z toho, že vzniklá suspenze/roztok je díky přidaným sladidlům sladká/ý.

Sirupy[editovat | editovat zdroj]

Sirupy jsou viskózní tekutiny sladké chuti. Mohou být i slabě zabarvené. Hlavními surovinami jsou demineralizovaná voda, glukóza, sacharóza, mannitol, sorbitol a umělá sladidla. Sirupy dále mohou obsahovat aromatické látky, barviva, stabilizátory a antimikrobiální látky jako jsou například parabeny. V potravinářství je velmi častý je glukózo-fruktózový sirup, jenž slouží jako složka pro další přípravu potravin (např. různých mléčných výrobků a jogurtů, ochucených vod, cukrovinek atd).

Sirupy se plní do skleněných nebo plastových lahviček. Součást balení bývá odměrka.

Význam sirupů[editovat | editovat zdroj]

Kromě vlastností chuťových má sacharóza význam i stabilizační. Roztok sacharózy obsahující 64 % (nasycený roztok sacharózy při 0 °C) cukru rozpuštěného ve vodě způsobuje dehydrataci mikroorganismů. Mikroorganismy nejsou v takovém prostředí schopny existence a hynou.

Výroba sirupu[editovat | editovat zdroj]

Popis výroby základního sirupu (sirupus simplex) Sacharóza se rozpustí ve demineralizované vodě při teplotě 60 °C za stálého míchání. Roztok krátce povaříme a odstraníme vzniklou pěnu. Roztok se doplní vlažnou vodou na původní objem. Poté za tepla zfiltrujeme.

Zkoušky[editovat | editovat zdroj]

U sirupů hodnotíme obsah sacharózy nebo jiného sladidla, aciditu (kyselost roztoku), viskozitu a hustotu.

Příklady sirupů[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Zd. Hrušková: Sirup a lišaj, Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 1-2, s. 61-63
  2. sirup, slovnik.seznam.cz
  3. Karel Hausenblas: Psaní i a y podle nových Pravidel českého pravopisu, Naše řeč, ročník 40 (1957), číslo 7-8, s. 195-201