Ozbrojené síly Ruské federace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ozbrojené síly Ruské federace
Вооружённые Си́лы Росси́йской Федера́ции
Velký znak Ozbrojených sil Ruské federace
Velký znak Ozbrojených sil Ruské federace
Složky armády

Pozemní síly Pozemní síly
Ruské letectvo Vzdušně-kosmické síly
Ruské námořnictvo Vojenské námořnictvo
Raketová vojska strategického určení Raketová vojska strategického určení
Vojska vzdušno-vesmírné obrany Vojska vzdušno-vesmírné obrany
Vzdušně-výsadková vojska Vzdušně-výsadková vojska

Vojenské zálohy Vojenské zálohy
Velení
Vrchní velitel Vladimir Putin
Ministr obrany Sergej Šojgu
Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov
Stav
Věk odvodu 18–27 let
Délka odvodu 12 měsíců[1]
K dispozici
pro službu
, věk 15–49
Vhodných
pro službu
, věk 15–49
Aktivních vojáků 771 000[1] (5. na světě)
Rezervistů 2 035 000
Výdaje
Rozpočet 2 141,2 mld rublů (2013)[2]
Podíl na HDP 4.4%
Vlajka Ozbrojených sil Ruské federace

Ozbrojené síly Ruské federace (rusky Вооружённые Си́лы Росси́йской Федера́ции) jsou vojenské jednotky Ruské federace. Jejich hlavním velitelem je prezident Ruské federace.

Ozbrojené síly Ruské federace byly ustaveny dekretem Borise Jelcina ze 7. května 1992, který postavil všechny jednotky Sovětské armády příslušné k základnám na území Ruska pod ruskou kontrolu.

Organizační rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Organizačně jsou Ozbrojené síly Ruské federace rozděleny na:

  1. Flag of the Russian Federation Ground Forces.svg Pozemní síly
  2. Naval Ensign of Russia.svg Naval Jack of Russia.svg Vojenské námořnictvo
  3. Flag of the Air Force of the Russian Federation.svg Vzdušně-kosmické síly

V rámci Ozbrojených sil Ruské federace dále existují tři samostatné druhy vojsk, a to:

  1. Flag of Strategic Rocket Forces of Russia.svg Raketová vojska strategického určení
  2. Flag of the Russian Airborne Troops.svg Vzdušně-výsadková vojska
  3. RSAFRF flag.png Vojenské zálohy

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Správním úřadem, který má na starosti Ozbrojené síly Ruské federace je Ministerstvo obrany Ruské federace.

Ruská armáda dlouhodobě patří mezi nejsilnější armády světa. Po 2. světové válce tvořila největší konkurenci západnímu světu, který se její síly obával. Na základě této skutečnosti došlo k vytvoření bipolárního světa, který byl také definován ideologickou odlišností mezi Západem a Východem. V devadesátých letech došlo k ekonomickému kolapsu SSSR. Jednou z hlavních příčin byl tzv. závod ve zbrojení, který vedlo SSSR s USA. Toto předhánění začalo již po 2. světové válce, nicméně docházelo k brzdícím akcím. Vzájemné dohody o odzbrojování neboli tzv. SALT  však nedokázaly toto ekonomicky náročné soupeření ukončit. Naopak americký prezident Ronald Reagan v 80. letech navýšil armádní rozpočet a přistoupil k politice, která ekonomicky vyčerpala SSSR a následně vytvořila multilaterální světový systém.

V 90. letech „nově“ vzniklý stát Rusko procházel hlubokou krizí. Armáda nebyla prioritou, docházelo k velkému rozkrádání armádní výzbroje a zásob. Ruská armáda sice disponovala jadernými zbraněmi, nebyla však po dlouhou dobu modernizována a její konvenční síla byla v dezolátním stavu. Z dob SSSR bylo námořnictvo velmi silné. S odstupem času lze hovořit o tom, že SSSR se zaměřovalo především na kvantitu a účelnost zbraní. Opomeneme-li jaderné zbraně, tak dominantou sovětské armády bylo námořnictvo a tankové jednotky. Dnes ruská armáda disponuje pouze jednou letadlovou lodí, 55 ponorkami, 74 námořními korvetami a jinými loděmi, které jsou spíše pobřežními plavidly.  Nutné je si také uvědomit, že Rusko disponuje zhruba 8500 jadernými hlavicemi, což je zhruba o 800 více než USA a o 8250 více než Čína.  Na základě tohoto faktu lze zařadit Rusko mezi vojenské supervelmoci.

Změna přišla na konci 90. let s příchodem Vladimíra Putina. Jako prezident je nejvyšším představitelem bezpečnostních sil Ruské federace a armáda je mu přímo zodpovědná. Za doby jeho vlády se armáda začala modernizovat. Zaměřila se především na modernizaci ponorek a menších lodí, které mají spíše sloužit pro účel obrany pobřežních vod.  V roce 2008 se nejvyšší ruští představitele rozhodli urychlit a více modernizovat armádu. Důvodem byly nedostatky nejen v zastaralé technice, ale i logistice nebo koordinaci, které se projevily při 4denním konfliktu v Gruzii. Tyto reformy přinesly například jednotky zvláštního určení Specnaz nebo vzdušné a vyloďovací vojsko VDV. 

Emblém Ozbrojených sil Ruské federace

Modernizace armády musí jít souběžně s ekonomikou Ruska, která od svého vzniku zaznamenává značnou kolísavost. Nicméně ruský prezident dle svého vyjádření chce navrátit Rusku roli, kterou mělo dříve SSSR, a proto klade důraz na modernizaci armády a rozvoj klíčových oblastí.  Například v roce 2013 nařídil V. Putin remilitarizaci arktického území. V Arktidě má Rusko nejen důležité námořní trasy, ale vyskytují se tu také důležité surovinové zdroje. V této oblasti Rusko jasně dominuje, má světově největší flotilu ledoborců a modernizuje přístavy a letiště, které byly od dob Sovětského svazu téměř zapomenuty.  Tato oblast bude pravděpodobně hrát v budoucnu důležitou roli a toho si je ruský prezident vědom.

I přesto, že by Rusko mělo modernizovat svou leteckou flotilu, disponuje silnou vzdušnou obranou. K dispozici má zhruba 2500 letadel, jež jsou schopna provozu. Nicméně jeho stroje značky Suchoj pomalu ztrácejí krok a pro zajištění silné vzdušné obrany je nutné je nahradit technologicky lepšími stroji. Co se týče například bezpilotních letadel, i v tomto směru je Rusko pozadu.  Tyto stroje jsou zatím ve výzkumné fázi.

Vojenský rozpočet ruské vlády se pohybuje v desítkách miliard amerických dolarů a výdaje každoročně rostou. Nicméně přesná částka není zcela jasná. Různé zdroje se rozcházejí, například The Diplomat uvádí, že rozpočet pro rok 2013 byl 58,2 USD, zatímco nezávislá ruská televizní stanice RT uvádí 68,887 USD.  Vezmeme-li částku téměř 69 miliard USD v roce 2013, zjistíme, že od roku 2007 došlo k dvojnásobnému navýšení ruského armádního rozpočtu. Na navyšování ruského rozpočtu mají také vliv tržby prodaných zbraní. Stockholmská mezinárodní instituce uvádí, že tržby předních výrobců zbraní vzrostly v roce 2012 o 28 procent.  Ruský rozpočet v oblasti bezpečnosti roste již od svého vzniku v 90. letech a v roce 2016 by měl dosáhnout téměř 96 miliard USD. Položkami, které výrazně navyšují rozpočet, jsou výdaje na jaderné zbraně, letectví a námořnictví.  

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vojenské okruhy[editovat | editovat zdroj]

V období po rozpadu SSSR bylo území Ruska rozděleno do šesti vojenských okruhů: Moskevského, Leningradského, Severokavzského, Povolžsko-Uralského, Sibiřského a Dálněvýchodního. Jednotlivá loďstva byly z hlediska organizace samostatné. Těchto šest vojenských okruhu bylo v rámci reformy sloučeno a byly z nich vytvořeny čtyři nové vojenské okruhy, jejichž součástí jsou již veškeré pozemní, vzdušné a námořní síly Ruska.

Od konce roku 2010 jsou pozemní síly, letectvo a námořnictvo rozděleny do čtyř vojenský okruhů:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Masový hrob v Čečensku

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.cfr.org/russian-federation/russian-military/p33758
  2. http://www.komitet2-15.km.duma.gov.ru/site.xp/052057124055050054.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]