Ruské válečné zločiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ruský voják postává na hromadném hrobě Čečenců v Komsomolskoje, kteří byli zabiti v druhé čečenské válce, 2000

Ruské válečné zločiny představují porušení válečného práva včetně Haagských úmluv z let 1899 a 1907 a Ženevských úmluv, sestávající z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, ze kterých jsou obviněny oficiální ozbrojené a polovojenské síly Ruské federace od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. To zahrnuje také napomáhání ke zločinům kvazistátů nebo klientských států vyzbrojených a financovaných Ruskem, včetně Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky. Patří mezi ně okamžité popravy zajatých nepřátelských bojovníků, špatné zacházení s vězni při výslechu (mučení) a použití násilí proti civilistům, včetně znásilnění.

Organizace Amnesty International a Human Rights Watch zaznamenaly ruské válečné zločiny v Čečensku,[1][2][3] Gruzii,[4][5] na Ukrajině[6][7][8] a Sýrii[9][10][11][12]. Válečné zločiny v Čečensku zdokumentovali také Lékaři bez hranic.[13] V roce 2017 Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) oznámil, že Rusko použilo v Sýrii kazetovou a zápalnou munici, což představuje válečný zločin nevybíravých útoků v civilně osídlené oblasti.[14] Dne 13. dubna 2022 OBSE zveřejnila zprávu, která uznala Rusko vinným z válečných zločinů při leteckém útoku na nemocnici v Mariupolu, zatímco jeho cílené zabíjení a nucené zmizení nebo únosy civilistů, včetně novinářů a místních úředníků, by mohly být předběžně také zločiny proti lidskosti.[15]

Do roku 2009 Evropský soud pro lidská práva (ECHR) vydal 115 rozsudků (včetně případu Bajsajeva vs Rusko), které uznaly ruskou vládu vinnou z násilných zmizení, vražd, mučení a za to, že tyto zločiny v Čečensku řádně nevyšetřila.[16] V roce 2021 ESLP také samostatně uznal Rusko vinným z vražd, mučení, rabování a ničení domovů v Gruzii, jakož i zabránění návratu 20 000 vysídlených Gruzínců zpět na jejich území.[17][18][19]

V důsledku jejího zapojení do války na Ukrajině byly v roce 2014 a znovu v roce 2022 mnoha zeměmi uvaleny rozsáhlé mezinárodní sankce proti ruským představitelům.[20][21] Když Mezinárodní trestní soud (ICC) začal vyšetřovat ruskou anexi Krymu z důvodu možného porušení mezinárodního práva, Rusko v roce 2016 své členství stáhlo.[22][23] Dne 7. dubna 2022 rezoluce Valného shromáždění OSN ES-11/3 pozastavila Rusku členství v Radě OSN pro lidská práva kvůli válečným zločinům na Ukrajině.

Čečensko[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích První čečenská válka a Druhá čečenská válka.
Ruští vojáci pohřbívají mrtvoly v hromadném hrobě v Čečensku během druhé čečenské války

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásilo Čečensko na Ruské federaci nezávislost. Ruští představitelé odmítli vyhlášení nezávislosti, což vyvolalo napětí, které nakonec eskalovalo v plnou válku, když 25 000 ruských vojáků 11. prosince 1994 dorazilo do Čečenska.[13] Válka skončila faktickou nezávislostí Čečenska a stažením ruských jednotek v roce 1996. Druhý konflikt znovu eskaloval v roce 1999 a jeho protipovstalecké boje probíhaly až do roku 2009. Dospělo k němu, když Rusko převzalo plnou kontrolu nad Čečenskem a dosadilo proruskou vládu. Bylo zaznamenáno mnoho válečných zločinů, většinou ruských ozbrojených složek.[24][25]

Během obou válek byli Čečenci dehumanizováni a ruská propaganda je líčila jako „černochy“, „bandity“, „teroristy“, „šváby“ a „štěnice“.

Gruzie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Válka v Jižní Osetii (2008).
Téměř neporušená část ruské rakety v ložnici domu Gori, příklad možného nevybíravého útoku v civilních oblastech

Po eskalaci mezi odtrženým regionem Jižní Osetie a Gruzií ze dne 7. srpna 2008 ruské síly 8. srpna překročily mezinárodní hranici a zaútočily na gruzínské vojáky na podporu Jižní Osetie.[26][27][28] Ruští vojáci také přešli do druhé odtržené oblasti Abcházie, i když zde nebyly zaznamenány žádné boje. Válka skončila 12. srpna příměřím zprostředkovaným mezinárodními diplomaty. Ruská vláda uznala Jižní Osetii a Abcházii jako nezávislé země, ačkoli někteří učenci popisovali, že se tyto dva regiony ve skutečnosti staly ruskými protektoráty.[29]

HRW uvedla, že nebyly objeveny žádné důkazy o úmyslných útocích na nebojující ze strany gruzínských jednotek.[30]

Rusko záměrně zaútočilo na prchající civilisty v Jižní Osetii a okrese Gori v Gruzii.[4] Ruská letadla bombardovala centra civilního obyvatelstva v samotné Gruzii a vesnice etnických Gruzínců v Jižní Osetii.[4] Ozbrojené milice se zabývaly drancováním, vypalováním a únosy. Útoky milicí donutily gruzínské civilisty k útěku.[4]

Použití kazetové munice Rusy způsobilo smrt civilistů.[31] Amnesty International obvinila Rusko ze záměrného bombardování a útoků na civilní oblasti a infrastrukturu, což je válečný zločin.[5] Rusko použití kazetových pum popřelo.[32] V konfliktu zahynulo 228 gruzínských civilistů.[28]

Ruská armáda navíc neudělala nic pro to, aby zabránila etnickým čistkám Gruzínců v Jižní Osetii v oblasti pod její kontrolou.[33][34]

Ukrajina[editovat | editovat zdroj]

2014–2021[editovat | editovat zdroj]

Poškozená budova v Kurachove, 26. listopadu 2014

Po ukrajinské revoluci v roce 2014 byl proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč svržen a uprchl do Ruska, zatímco nová ukrajinská vláda přijala proevropskou perspektivu. Rusko odpovědělo anexí Krymu, kterou Valné shromáždění OSN ve své rezoluci 68/262 prohlásilo za nezákonnou,[35] zatímco proruští separatisté vyhlásili neuznaný protostát Novorusko, který má v úmyslu odtržení od Ukrajiny, a povstání, které nakonec vedlo k válce v Donbasu na východě Ukrajiny. Zatímco Rusko účast na válce v Donbasu popíralo, četné důkazy poukazovaly na jeho podporu proruským separatistům. Amnesty International obvinila Rusko z "přiživování separatistických zločinů" a vyzvala "všechny strany, včetně Ruska, aby přestaly porušovat zákony války".[7]

Human Rights Watch uvedla, že proruští povstalci „neučinili všechna možná opatření, aby se vyhnuli nasazení v civilních oblastech“ a v jednom případě se „ve skutečnosti přesunuli blíže k obydleným oblastem v reakci na vládní ostřelování“.[36] HRW vyzvala všechny strany, aby přestaly používat „notoricky nepřesné“ raketomety Grad.[36]

2022[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Ruská invaze na Ukrajinu (2022) a Masakr v Buči.
Mrtví civilisté po útoku na nádraží v Kramatorsku
Zmasakrovaní civilisté v Buči, duben 2022

24. února 2022 ruské síly napadly a zaútočily na Ukrajinu ze severu, jihu a východu, což bylo interpretováno jako forma extrémního ruského iredentismu.[37] HRW a Amnesty International obvinily Rusko z používání nepřesné kazetové munice v civilních oblastech, včetně blízkosti nemocnic a škol, což představuje nezákonné útoky zbraněmi, které bez rozdílu zabíjejí a mrzačí.[38][39] Vysoký komisař OSN pro lidská práva odsoudil vojenskou akci Ruska jako porušení mezinárodního práva.[40] Amnesty International to označila za akt agrese, který je podle mezinárodního práva trestným činem.[8] Byly zaznamenány četné válečné zločiny, včetně vražd, mučení, rabování, znásilňování ukrajinských žen, útoky na civilisty, nezákonné nálety nebo útoky na civilní objekty, hrozby násilím a nelidské zacházení s válečnými zajatci.[41]

Mezi cíli ruských náletů bylo ukrajinské hlavní město Kyjev s asi 3 miliony obyvatel.[42] Ostřelovány byly i mateřské školy a sirotčince.[43] Ruské síly byly obviněny z teroru proti Ukrajincům.[44] Už 3. března 2022 ruské síly údajně rabovaly v Chersonu.[45] Během obléhání Mariupolu bylo město zničeno ostřelováním a odříznuto od elektřiny, potravin a vody. Šestiletá dívka údajně zemřela na dehydrataci pod ruinami svého domu v Mauripolu 8. března.[46] Během útoku na Irpiň ruské síly nepřímo střílely na uprchlíky, kteří se snažili uprchnout přes zřícený most. Čtyřčlenná rodina byla zabita minometným úderem.[47][48]

Během bitvy o Charkov bylo město těžce poškozeno ruským ostřelováním, včetně internátní školy pro nevidomé. Z 1,8 milionu obyvatel zůstalo do 7. března v Charkově pouze 500 000 z nich.[49] 28. února 2022 zabil ruský útok kazetovou municí v Charkově 9 civilistů a dalších 37 zranil.[50][51] Dne 3. března bylo v Černigově zabito 47 civilistů, z nichž většina stála ve frontě na potraviny a čekala na chleba, když je zasáhl ruský letecký úder osmi neřízených leteckých pum.[52] Při náletu na nemocnici v Mariupolu byli zabiti tři lidé, včetně mladé dívky;[53] zatímco stovky lidí zemřely při náletu na divadlo v Mariupolu, který byl používán jako kryt před nálety.[54] Po stažení ruských sil z dálnice E-40 v oblasti Kyjeva objevila BBC News 13 mrtvých těl, která zůstala ležet na silnici, pouze dvě měla na sobě ukrajinské vojenské uniformy. Důkazy ukazují na to, že ruští vojáci tyto prchající civilisty zabíjeli.[55]

Poté, co ruské síly po měsíci okupace opustily oblast Buči, se 1.–3. dubna objevily fotografie a videa ukazující stovky zabitých lidí ležících na ulicích nebo v masových hrobech. Tato událost vyvolala mezinárodní odezvu, protože byla novináři široce pokryta jako masakr v Buči.[56]

Ruské bombardování Boroďanky a nádraží v Kramatorsku zanechalo zabitých desítky civilistů.[57][58] Ukrajinské uřady řekly, že Rusko používá mobilní krematoria k likvidaci těl v Mariupolu ve snaze zakrýt důkazy o válečných zločinech a skrýt počet lidí, kteří zemřeli.[59] 7. května 2022 při bombardování školy v Bilohorivce zahynuly desítky lidí skrývajících se v suterénu.[60] Oděsa byla bombardována nepřetržitě měsíce.[61]

15. června 2022 OHCHR vyjádřil znepokojení nad zprávami, že ukrajinské děti byly násilně deportovány do Ruska, kde byly posílány k urychlené adopci, a uvedl, že „se nezdá, že by zahrnovaly kroky ke sloučení rodiny nebo respektovaly nejlepší zájmy dítěte“ . UNICEF podobně prohlásil, že „k adopcím by nikdy nemělo docházet během mimořádných událostí nebo bezprostředně po nich“.[62] Ruské filtrační tábory byly zřízeny k zadržování, výslechu a mučení Ukrajinců podezřelých ze spojení s ukrajinskou vládou.

OSN oznámila, že do 30. března z Ukrajiny uteklo 4 miliony uprchlíků, cílem bylo 50 nemocnic v zemi a že Rusko použilo zakázanou kazetovou munici nejméně ve 24 případech.[63] 22. dubna OSN zaznamenala nejméně 2 343 zabitých civilistů, z nichž 92,3 % mají na svědomí na ruské ozbrojené síly.[64] Do 27. května OSN zaznamenala 4 395 mrtvých civilistů.[65]

Sýrie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ruská vojenská intervence v Sýrii.
Zápalná munice z ruského letounu na severu Aleppa v červnu 2016.

Dne 30. září 2015 zasáhla ruská armáda přímo do syrské občanské války na straně proruské vlády Bašára al-Asada. Podle Amnesty International se koncem února 2016 ruská letadla během bombardování záměrně zaměřovala na civilisty a záchranáře.[66] Skupina pro lidská práva zdokumentovala útoky na školy, nemocnice a civilní domy. Amnesty International také uvedla, že „Rusko je vinno z těch nejkřiklavějších válečných zločinů“, jaké zažilo za poslední desetiletí. Ředitelka programu reakce Amnesty na krizi Tirana Hassanová uvedla, že po bombardování civilních cílů se ruská letadla „otočila“ k druhému útoku na humanitární pracovníky a civilisty, kteří se snažili pomoci těm, kteří byli zraněni při prvním náletu.[66]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. No progress in Chechnya without accountability [online]. Amnesty International, 17 April 2009 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Worse Than a War: "Disappearances" in Chechnya—a Crime Against Humanity [online]. Human Rights Watch, March 2005 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. "NO HAPPINESS REMAINS" CIVILIAN KILLINGS, PILLAGE, AND RAPE IN ALKHAN-YURT, CHECHNYA, Human Rights Watch investigation report, April 2000
  4. a b c d Georgia: International Groups Should Send Missions [online]. Human Rights Watch, 18 August 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b AMNESTY INTERNATIONAL. Civilians in the Aftermath of War: The Georgia-Russia Conflict One Year On [online]. London: 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ukraine: Rebel Forces Detain, Torture Civilians - Dire Concern for Safety of Captives [online]. Human Rights Watch, 28 August 2014 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Ukraine: Mounting evidence of war crimes and Russian involvement [online]. Amnesty International, 7 September 2014 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Russia/Ukraine: Invasion of Ukraine is an act of aggression and human rights catastrophe [online]. March 1, 2022 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Syria: Russia's shameful failure to acknowledge civilian killings [online]. Amnesty International, 23 December 2015 [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Russia/Syria: Extensive Recent Use of Cluster Munitions | Human Rights Watch [online]. 20 December 2015 [cit. 2016-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Russia/Syria: War Crimes in Month of Bombing Aleppo [online]. Human Rights Watch, 1 December 2016 [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Syria/Russia: Incendiary Weapons Burn in Aleppo, Idlib [online]. Human Rights Watch, 16 August 2016 [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b BINET, Laurence. War crimes and politics of terror in Chechnya 1994-2004. [s.l.]: Médecins Sans Frontières, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  14. OHCHR 2 February 2017, s. 12
  15. Madeline Halpert. Russia Committed ‘Clear’ Violations Of Humanitarian Law And War Crimes, OSCE Says [online]. April 13, 2022 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. "Who Will Tell Me What Happened to My Son?" - Russia's Implementation of European Court of Human Rights Judgments on Chechnya [online]. Human Rights Watch, 27 September 2009 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. HARDING, Luke. Russia committed human rights violation in Georgia war, ECHR rules. The Guardian. 21 January 2021. Dostupné online [cit. 23 January 2021]. (anglicky) 
  18. Court Condemns Russia for Violating Human Rights After 2008 Georgia War. The Moscow Times. 21 January 2021. Dostupné online [cit. 23 January 2021]. (anglicky) 
  19. European court: Russia must answer for abuses in 2008 Georgia war. Reuters. 21 January 2021. Dostupné online [cit. 23 January 2021]. (anglicky) 
  20. EU restrictive measures in response to the crisis in Ukraine [online]. [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Michelle Toh, Junko Ogura, Hira Humayun, Isaac Yee, Eric Cheung, Sam Fossum, Ramishah Maruf. The list of global sanctions on Russia for the war in Ukraine. CNN Business. February 28, 2022. Dostupné online [cit. April 19, 2022]. (anglicky) 
  22. Russia withdraws from International Criminal Court treaty. BBC News. 16 November 2016. Dostupné online [cit. 21 December 2018]. (anglicky) 
  23. Russia's withdrawal from International Criminal Court statute is 'completely cynical'. www.amnesty.org.uk. Amnesty International, 16 November 2016. Dostupné online [cit. 21 December 2018]. (anglicky) 
  24. War Crimes In Chechnya and the Response of the West [online]. Human Rights Watch, 29 February 2000 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. The situation of human rights in the Republic of Chechnya of the Russian Federation - Report of the Secretary-GeneralUNCHR (26 March 1996) Archivováno 20. 7. 1997 na Wayback Machine
  26. KARLSSON, Håkan. Competing Powers: U.S.-RussianRelations, 2006-2016 [online]. 2017-01-22 [cit. 2021-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-22. (anglicky) 
  27. CHIFU, NANTOI, SUSHKO, Iulian, Oazu, Oleksandr. The Russian Georgian War A trilateral cognitive institutional approach of the crisis decision-making process. [s.l.]: [s.n.], 2009. (anglicky) 
  28. a b 2008 Georgia Russia Conflict Fast Facts. CNN. 3 April 2018. Dostupné online [cit. 21 December 2018]. (anglicky) 
  29. GERRITS, Andre W. M.; BADER, Max. Russian patronage over Abkhazia and South Ossetia: implications for conflict resolution. East European Politics. 2016, s. 297–313. DOI 10.1080/21599165.2016.1166104. (anglicky) 
  30. Executive Summary. Up in Flames. Human Rights Watch, 23 January 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Thomas Hammarberg. Human Rights in Areas Affected by the South Ossetia Conflict. Special Mission to Georgia and Russian Federation [online]. Council of Europe, 8 September 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  32. The human cost of war in Georgia [online]. Amnesty International, 1 October 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 October 2008. (anglicky) 
  33. Kim Sengupta, Shaun Walker. Georgians tell of ethnic cleansing. The Independent. 20 August 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Resolution 1647 (2009) - Implementation of Resolution 1633 (2008) on the consequences of the war between Georgia and Russia [online]. Council of Europe, 2009-11-22. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-22. (anglicky) 
  35. CRAWFORD, Emily. Introductory Note to United Nations General Assembly Resolution on the Territorial Integrity of Ukraine. International Legal Materials. 2014, s. 927–932. DOI 10.5305/intelegamate.53.5.0927. JSTOR 10.5305/intelegamate.53.5.0927. S2CID 218720652. (anglicky) 
  36. a b Human Rights Watch: Ukraine: Unguided Rockets Killing Civilians, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  37. Andrew Lichterman. The Peace Movement and the Ukraine War: Where to Now?. Journal for Peace and Nuclear Disarmament. 2022, s. 1–12. Dostupné online. DOI 10.1080/25751654.2022.2060634. (anglicky) 
  38. Ukraine: Russian Cluster Munition Hits Hospital [online]. February 25, 2022 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Russian military commits indiscriminate attacks during the invasion of Ukraine [online]. February 25, 2022 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Press briefing notes on Ukraine [online]. February 25, 2022 [cit. 2022-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 6, 2022. (anglicky) 
  41. Ukraine: Apparent War Crimes in Russia-Controlled Areas: Summary Executions, Other Grave Abuses by Russian Forces [online]. April 3, 2022 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)  Ukraine: Russian forces extrajudicially executing civilians in apparent war crimes – new testimony [online]. April 7, 2022 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)  Ukraine: Russian forces must face justice for war crimes in Kyiv Oblast. Amnesty International. May 6, 2022. Dostupné online [cit. May 6, 2022]. (anglicky)  Ukraine: UN rights office probe spotlights harrowing plight of civilians [online]. May 12, 2022 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Joshua Zitser, Sophia Ankel, Bill Bostock, Bethany Dawson. People in Ukraine describe the moment they awoke in a war zone as Russian forces bombed the cities where they live. Business Insider. February 24, 2022. Dostupné online [cit. February 28, 2022]. (anglicky) 
  43. Claire Gilbody-Dickerson. Russia accused of war crimes in Ukraine after 'shelling kindergarten and orphanage' during invasion. i news. February 25, 2022. Dostupné online [cit. February 28, 2022]. (anglicky) 
  44. Natalia Liubchenkova. Ukraine war: Distress and destruction as Russia continues its assault. Euronews. February 27, 2022. Dostupné online [cit. February 28, 2022]. (anglicky) 
  45. Liza Rozovsky. Panic in First Captured Ukrainian City: 'Russians Are Entering Houses, There's Looting'. Haaretz. March 3, 2022. Dostupné online [cit. March 6, 2022]. (anglicky) 
  46. AFP. Ukrainian Girl Dies of Thirst Under Rubble of Home: Mayor. The Moscow Times. March 8, 2022. Dostupné online [cit. March 9, 2022]. (anglicky) 
  47. Lynsey Addario, Andrew E. Kramer. Ukrainian Family's Dash for Safety Ends in Death. The New York Times. March 6, 2022. Dostupné online [cit. March 9, 2022]. (anglicky) 
  48. Ukraine: Russian Assault Kills Fleeing Civilians [online]. March 8, 2022 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Yulia Gorbunova. Under Shelling in Kharkiv: People with Disabilities Need to Evacuate Safely. Human Rights Watch. March 7, 2022. Dostupné online [cit. March 9, 2022]. (anglicky) 
  50. Civilian casualty report [online]. March 1, 2022 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Ukraine: Cluster Munitions Launched Into Kharkiv Neighborhoods [online]. March 4, 2022 [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. Ukraine: Russian 'dumb bomb' air strike killed civilians in Chernihiv – new investigation and testimony [online]. March 3, 2022 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. AFP. EU condemns Russian bombing of Mariupol maternity hospital as a ‘war crime’. Times of Israel. March 10, 2022. Dostupné online [cit. March 11, 2022]. (anglicky) 
  54. Ukraine fears 300 people were killed in Mariupol theatre bombed by Russia as families sheltered [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. Ukraine war: Gruesome evidence points to war crimes on road outside Kyiv. BBC News. April 1, 2022. Dostupné online [cit. April 1, 2022]. (anglicky) 
  56. Ukraine calls Bucha killings a ‘massacre’. The Hindu. April 4, 2022. Dostupné online [cit. April 4, 2022]. (anglicky)  Bill Bostock. Zelenskyy visited Bucha, town reclaimed from Russia where 300 civilians were killed. Business Insider. April 4, 2022. Dostupné online [cit. April 4, 2022]. (anglicky)  Ido Efrati. Israeli Minister Visits Ukraine, Decries 'Russian War Crimes'. Haaretz. April 4, 2022. Dostupné online [cit. April 4, 2022]. (anglicky)  Siladitya Ray. World Leaders Condemn Alleged Civilian Massacre By Russian Forces In Bucha. Forbes. Apr 4, 2022. Dostupné online [cit. Apr 5, 2022]. (anglicky)  Russia's Bucha 'Facts' Versus the Evidence [online]. 4 April 2022 [cit. 2022-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 April 2022. (anglicky) 
  57. PRENTICE, Alessandra; ZINETS, Natalia. Ukrainian soldiers hold out in Mariupol, pope laments 'Easter of War' [online]. 17 April 2022 [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. John Sparks. Ukraine war: Kramatorsk railway station attack survivors and witnesses describe terror on the platforms. Sky News. April 9, 2022. Dostupné online [cit. April 19, 2022]. (anglicky) 
  59. Donestk official: Russia using mobile crematoriums to dispose of bodies. The hill. 11 April 2022. Dostupné online [cit. 12 April 2022]. (anglicky) 
  60. Up to 60 feared dead after Russia bombs school in eastern Ukraine. Washington Post. May 7, 2022. Dostupné online [cit. 2022-05-08]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  61. Several killed in Russian missile strike on Ukraine’s Odesa. France24. April 23, 2022. Dostupné online [cit. May 12, 2022]. (anglicky) 
  62. UN’s Bachelet concerned over Ukraine orphans ‘deported’ to Russia for adoption. UN News. 15 June 2022. Dostupné online [cit. 20 June 2022]. (anglicky) 
  63. Ukraine war: Russia used cluster weapons at least 24 times, says UN’s Bachelet. UN News. March 30, 2022. Dostupné online [cit. April 1, 2022]. (anglicky) 
  64. UN’s Bachelet condemns ‘horrors’ faced by Ukraine’s civilians [online]. April 22, 2022 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. Ukraine: civilian casualty update 13 June 2022 [online]. 16 June 2022 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. a b Peter Yeung. Russia committing war crimes by deliberately bombing civilians and aid workers, says Amnesty International | Middle East | News. The Independent. Dostupné online [cit. 28 February 2016]. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]