Kvazistát
Kvazistát, též označovaný jako protostát nebo de facto stát je politická entita, která představuje ne zcela institucionalizovaný a suverénní stát.[1]
Teorie[editovat | editovat zdroj]
Entity, označované jako kvazistáty, spojuje fakt, že nesplňují čtyři kritéria státnosti, jak je stanovuje článek 1 Montevidejské konvence, tedy: stálé obyvatelstvo, definované teritorium, vláda, kapacita vstoupit do diplomatických vztahů s jinými státy. Nejčastěji se jedná o čtvrté kritérium, pojem kvazistát se tak překrývá s pojmem stát s omezeným uznáním, nicméně článek 3 dále stanovuje, že "politická existence státu je nezávislá na uznání ostatními státy." Jedná se o státní jednotky, které naplňují faktické znaky státnosti, ale nebyly mezinárodním systémem uznány za suverénní, nebo též státní jednotky potýkající se s problémem prosazení vnitřní suverenity, tedy schopných ustavit monopol legitimního násilí v rámci svého teritoria.[2]
Dělení a příklady[editovat | editovat zdroj]
Obecně lze kvazistáty rozdělit do tří skupin:
Autonomní území[editovat | editovat zdroj]
Autonomní území suverénních států splňují první tři kritéria Montevidejské konvence, proto je lze označit za kvazistáty, zejména pokud jsou založena na etnické nebo kulturní odlišnosti. V takovém případě může mít místní vláda takového území široké pravomoci, v některých případech dokonce prakticky všechny s výjimkou zahraniční, obranné a měnové politiky.[3] Historickým příkladem mohou být britské kolonie, které měly jistou formu samosprávy ale zůstaly integrální části britské říše. Stejně tak republiky Sovětského svazu, které představovaly správní jednotky s vlastními národnostmi. Zpravidla je statut autonomního území upraven v ústavě dané země, někdy ale k jeho vzniku může dojít jednostranným vyhlášením (např. na základě referenda)[4], a v případě že centrální vláda tento krok neuzná, jedná se pak spíše o povstaleckou organizaci (viz níže).
Příklady (v závorce uveden suverénní stát ke kterému náleží dané území):
Grónsko (Dánsko)
Cookovy ostrovy (Nový Zéland)
Hongkong (Čína)
Tchaj-wan (Čína)
Irácký Kurdistán (Irák)
Syrský Kurdistán/Rojava (Sýrie)
Palestinská samospráva (Izrael)
Povstalecká organizace[editovat | editovat zdroj]
V současnosti je pojem kvazistát nejčastěji používán pro militantní povstalecké skupiny, které deklarují a vykonávají nějakou formu vlády nad určitým územím ale postrádají institucionální soudržnost. Takový kvazistát zpravidla nemá psanou ústavu ani žádné demokratické orgány, stejně tak žádné nebo jen minimální mezinárodní uznání. To však neznamená, že nijakým způsobem nevystupuje na mezinárodní scéně. Příkladem může být například mírová dohoda mezi Spojenými státy americkými a hnutím Taliban z roku 2020. V textu této dohody je Taliban označován jako "Islámský emirát Afghánistán, který není uznáván Spojenými státy jako stát a je známý jako Taliban".[5] V oblasti vojenství jsou tyto organizace také označovány jako násilní nestátní aktéři, otázka použití síly proti nim však nemá v mezinárodním právu jasné řešení.[6]
Příklady (v závorce uveden suverénní stát ke kterému náleží dané území):
Islámský emirát Afghánistán/Talibán (Afghánistán)
Islámský stát (Irák, Sýrie, Afghánistán, Somálsko, Jemen, Nigérie, Libye)
Doněcká lidová republika (Ukrajina)
Luhanská lidová republika (Ukrajina)
Krym (Ukrajina)
Abcházie (Gruzie)
Jižní Osetie (Gruzie)
Podněstří (Moldavsko)
Syrská opozice (Sýrie)
Somaliland (Somálsko)
Slabý stát[editovat | editovat zdroj]
Jako slabý stát (weak state), selhávající stát (failing state) či zhroucený stát (collapsed state) označujeme státy které sice formálně patří mezi suverénní, nicméně vyznačují se politickou zaostalostí, vnitřní slabostí a nestabilitou, a prokazatelně selhávaly v naplňování klasických funkcí státu. Nevýkonný státní aparát zapříčiňuje ztrátu legitimity a vytváří propast mezi státem a občany, kteří jsou nuceni hledat si vlastní cestu k zajištění živobytí a bezpečnosti. Způsob, jakým tak činí, je často v rozporu se státem a mocenská elita nedostatek legitimity zase kompenzuje spojenectvím s byrokracií a armádou, které ji izolují od potenciální mocenské konkurence a společnosti vůbec. Nezřídka jsou takovéto státy zmítány vnitrostátními konflikty, kdy část území je ovládána povstaleckou organizaci (viz výše).[2]
Příklady:
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Proto-state na anglické Wikipedii.
- ↑ BOUŠKOVÁ, Tereza. Kvazi státy v současném mezinárodním systému. Plzeň, 2012 [cit. 2022-03-22]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta filozofická. Vedoucí práce PhDr. Linda Pinkerová. Dostupné online.
- ↑ a b REMEŠOVÁ, Olga. O státech nestátech: Klasifikace slabé státnosti. Global politics [online]. Masarykova univerzita [cit. 2020-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-02.
- ↑ Grónsko [online]. Adventura.cz [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Kurdové odhlasovali vznik federace na severu Sýrie. Je to nelegální, reaguje vláda v Damašku. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Full Text of US-Taliban Peace Agreement [online]. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online.
- ↑ MLČÁK, Jiří. Legalita použití síly proti tzv. Islámskému státu. Praha, 2019 [cit. 2022-03-22]. Diplomová. Univerzita Karlova - Právnická fakulta. Vedoucí práce doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková Ph.D., E.MA.. Dostupné online.