Luhanská lidová republika

; vlajka	; znak
	Hymna: Государственный Гимн Луганской Народной Республики (Státní hymna Luhanské lidové republiky)
	Motto: Луганск, сила и свобода (Luhansk, síla i svoboda)
geografie	; Poloha Luhanské lidové republiky
	; Poloha Luhanské lidové republiky
hlavní město:	Luhansk
	obyvatelstvo
počet obyvatel:	1 445 031 (2019)
národnostní složení:	Ukrajinci, Rusové, Bělorusové
náboženství:	ruské pravoslavné, bez vyznání
	státní útvar
státní zřízení:	parlamentní republika
měna:	ruský rubl, méně pak ukrajinská hřivna, vzácně také euro a americký dolar
hlava státu:	Leonid Pasečnik
předseda vlády:	Sergej Kozlov
vznik:	27. dubna 2014 – podepsání deklarace o vzniku); 11. května 2014 – referendum; 12. května 2014 – deklarace nezávislosti; 11. února 2015 – Druhá minská dohoda
zánik:	30. září 2022 (anexe Ruskem)
	státní útvary a území
	Luhanská oblast
	Rusko

Luhanská lidová republika; Луганская народная республика
	; znak ; vlajka
	Hymna: Государственный Гимн Луганской Народной Республики (Státní hymna Luhanské lidové republiky)
Geografie
Hlavní město	Luhansk
Souřadnice	49° s. š., 39° v. d.
Rozloha	8 377 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 464 039 (2018)
Hustota zalidnění	174,8 obyv./km²
Jazyk	ruština (úřední), ukrajinština
Národnostní složení	Rusové, Ukrajinci, Bělorusové
Náboženství	ruské pravoslavné, bez vyznání
Správa regionu
Nadřazený celek	Rusko (de facto); Ukrajina (de iure)
Druh celku	republika Ruska (de facto); oblast Ukrajiny (de iure)
Vznik	2014
Měna	ruský rubl
Oficiální web	glava-lnr.info
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luhanská lidová republika (LLR rusky Луганская Народная Республика) byl většinou zemí světa neuznaný separatistický loutkový kvazistát, vyhlášený na území ukrajinského regionu Luhanská oblast. Vyhlášena byla v dubnu 2014 na území ukrajinského regionu Luhanská oblast. Fakticky však dlouhodobě kontrolovala pouze část svého území, většina zůstala Ukrajině a spravovaly ho orgány Luhanské oblasti - od 2. července do 2. října 2022 kontrolovala republika celé území oblasti. Ruská federace uznává doklady a úřední dokumenty vydané oběma samozvanými republikami.^[1]

LLR byla součástí Svazu lidových republik (později přejmenovaného na Novorusko – svazu lidových republik), mezinárodně neuznaného nezávislého konfederativního státu, který byl vytvořen na části východního území Ukrajiny dne 24. května 2014 dohodou Doněcké lidové republiky (DLR) s republikou Luhanskou. V listopadu 2014 byla činnost parlamentu konfederace zmražena.

Také během existence konfederace fungovala Luhanská lidová republika jako samostatný stát. Svou deklaraci nezávislosti na Ukrajině vyhlásila 27. dubna 2014. Pro nezávislost se vyslovili obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti v referendu 11. května a dne 12. května byla vyhlášena samostatnost. S Doněckou republikou to je jeden ze dvou samostatných států, který v těch dnech vznikl secesí východu ukrajinského území.

Ukrajina si nárokuje území Luhanské lidové republiky a považuje ji za teroristickou organizaci, která prosazuje odtržení východní části Ukrajiny od země.^[2]^[3]^[4]

Představitelé Luhanské lidové republiky mají ukrajinský režim za „kyjevskou juntu“ páchající válečné zločiny proti obyvatelstvu.^[5]

Podle oficiálních údajů z roku 2019 žilo na území Luhanské lidové republiky 1,45 milionu obyvatel. Při sčítání lidu z roku 2001 se v tehdejší Luhanské oblasti přihlásilo k ukrajinské národnosti 58 % obyvatel, k ruské národnosti 39 % obyvatel.^[6]

Dne 21. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Ruská federace uzná LLR jako nezávislý stát.^[7] ^[8] Ještě téhož dne Putin podepsal dekret o uznání jak LLR tak DLR a ohlásil „mírovou misi“ Ruska na Donbasu.^[9] Následujícího dne ratifikovala ruská Duma toto uznání a parlamenty obou zemí také smlouvu „o přátelství a vzájemné pomoci“. Ruské uznání nezávislosti DLR a LLR většina členských států OSN odsoudila, zatímco několik států tento krok podpořilo, např. Venezuela nebo Středoafrická republika. V červnu 2022 republiku oficiálně uznala i Syrská arabská republika a v červenci 2022 také Severní Korea. 30. září 2022 se stala Luhanská lidová republika spolu s dalšími čtyřmi regiony Ukrajiny součástí Ruské federace na základě referenda o připojení k Rusku. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybňovány.^[10]

Název a úřední jazyk[editovat | editovat zdroj]

Úředními jazyky v republice jsou ruština a ukrajinština.^{[pozn. 1]} Fakticky orgány republiky úřadují v ruštině,^[12]^[13] používání ukrajinštiny je potlačováno. Oficiální název loutkového státu je rusky Луганская Народная Республика, v českém přepisu Luganská lidová republika, resp. ukrajinsky Луганська народна республіка, v českém přepisu Luhanská lidová republika. Česká média dávají u názvu přednost přepisu z ukrajinštiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Republika separatistů[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. dubna demonstranti obsadili budovu tajné služby SBU v Luhansku a ozbrojili se zde nalezenými zbraněmi. Vedl je „Sjednocený štáb armády Jihovýchodu“.^[16] Požadovali osvobození politických vězňů, amnestii policistů účastnících se událostí na Majdanu a provedení referenda v Luhanské oblasti o sebeurčení regionu.^[17]^[zdroj?] O několik dní později žádali po Luhanském oblastním sovětu vyhlášení Luhanské lidové republiky a referenda, ve kterém by obyvatelstvo rozhodlo o tom, zda má Luhanská republika být součástí Ukrajiny nebo Ruska.^[18]^[zdroj?]

Nakonec 27. dubna 2014 aktivisté vyhlásili Luhanskou lidovou republiku a současně vypsali referendum, v němž dali obyvatelstvu právo na potvrzení nebo odmítnutí jejich činů,^[19] a od 29. dubna začali úřadovat v budově Luhanské oblastní administrace.^[20]

V separatisky pořádaném, a demokratické standardy nesplňujícím "referendu" 11. května se obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti údajně vyslovili pro nezávislost Luhanské lidové republiky, podle volebního výboru pro ni hlasovalo 96,1 procent hlasů při 81% účasti.^[21] Na tomto základě úřady následující den, 12. května, vyhlásily samostatnost. Byl to jeden ze dvou loutkových států, který byl v těch dnech vytvořen na východě ukrajinského území.

Jednání o spojení Doněcké a Luhanské lidové republiky[editovat | editovat zdroj]

Vedoucí představitelé obou lidových republik předběžně jednali o spojení v jeden stát. Jednání zahájili na základě výsledků neuznaných referend o nezávislosti, v nichž se většina lidí vyjádřila pro samostatnost. Dne 24. května 2014 podepsali v Doněcku Alexandr Jurjevič Borodaj, předseda doněcké vlády, a Alexej Karjakin, předseda luhanského parlamentu, dohodu o sloučení Doněcké a Luganské republiky do Svazu lidových republik. Název republiky odkazoval na území tzv. Nového Ruska.^[22] Později, v listopadu 2014, byla činnost parlamentu konfederace zmražena, což jeho předseda Carjov v květnu 2015 motivoval neslučitelností s minskými dohodami.^[23] Česká média pozastavení činnosti novoruského parlamentu dezinterpretovala jako zrušení konfederace.^[24]

Volby v listopadu 2014[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. listopadu 2014 okupační úřady v Luhanské lidové republice provedly volby hlavy státu a parlamentu (Lidové rady). Voleb se údajně účastnilo 68,7 % voličů.^[25] Na místo hlavy státu kandidovali dosavadní hlava státu Igor Plotnickij, předseda Federace odborů LNR Oleg Akimov, ministryně zdravotnictví Larisa Ajrapetjanová a podnikatel Viktor Penner. Zvítězil Igor Plotnickij s 63 % hlasů.^[25]

Do Lidové rady kandidovaly volební strany Mír Luganštině (Мир Луганщине), Luganský ekonomický svaz (Луганский экономический союз) a Lidový svaz (Народный союз). Mír Luganštině získal 69,4 % hlasů, Luganský ekonomický svaz 22,2 %, Lidový svaz 3,8 %.^[25]^[26] Poslanců získal Mír Luganštině 37, Luganský ekonomický svaz 13, třetí strana nepřekonala pětiprocentní bariéru a nezískala žádného poslance.

Uznání Ruskem[editovat | editovat zdroj]

Ruský prezident Vladimir Putin 21. února 2022 oficiálně uznal nezávislost DLR a LLR a nařídil ruským vojskům vstoupit na jejich území, pod označením speciální vojenské operace. Tímto fakticky začala Válka na Ukrajině, která stále trvá a vedou se v ní tvrdé boje, včetně bojů od února do července 2022 o zbytek Luhanské oblasti ovládané Ukrajinou, při nichž zemřely tisíce civilistů a vojáků. 27. března oznámila hlava republiky Leonid Pasečnik, že bude uspořádáno referendum o připojení republiky k Rusku. Na počátku července 2022 Rusko oznámilo, že Luhanská republika kontroluje veškeré své nárokované území.

V červnu 2022 DLR a LLR uznala Sýrie a o měsíc později Severní Korea.

3. července Rusko spolu se separatisty dobylo město Lysyčansk a tím získalo kontrolu nad celou Luhanskou oblastí.

Představitelé republiky[editovat | editovat zdroj]

hlava republiky
- Leonid Pasečnik – od 24. listopadu 2017 – dosud
- Igor Plotnickij – od 4. listopadu 2014 (úřadující 14. srpna – 4. listopadu 2014)
- Valerij Bolotov – od vzniku státu do 14. srpna 2014
premiér-ministr rady ministrů
- Sergej Kozlov – současný
- Gennadij Nikolajevič Cypkalov – od 26. srpna 2014
- Igor Plotnickij – od 20. do 26. srpna 2014
- Marat Faatovič Baširov – od 8. července do 20. srpna 2014
- Vasilij Alexandrovič Nikitin – od 18. května do 8. července 2014
předseda Lidové rady
- Alexej Karjakin – od 18. května 2014
ministr obrany
- Oleg Bugrov

Umístění a rozloha[editovat | editovat zdroj]

Oblasti pod vojenskou kontrolou proruských separatistů (do 2022)
Administrativní dělení LLR (do 2022)
Mapa původní Luhanské oblasti v rámci Ukrajiny
Mapa Evropy znázorňující umístění Luhanské lidové republiky od července 2022
Katedrála svatého Vladimíra v Luhansku

Armáda[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Luhanská lidová domobrana (rusky Народная милиция ЛНР) neboli „Armáda jihovýchodu“ (rusky Армия Юго-Восток)
- Batalion Zarya (rusky Батальон Заря) – oddíl tvořený ruskými dobrovolníky, zejména nacionálními bolševiky
  - Interbrigády – ruští dobrovolníci, nacionální bolševici
- Batalion Lešij (rusky Батальон Леший)
- 1. oddělená mechanizovaná brigáda „August“ neboli Batalion August
nezávislé jednotky Luhanské lidové republiky
- Velká donská armáda (rusky Всевеликое Войско Донское) - mezinárodní organizace^[zdroj?!] nabírající dobrovolníky ze zemí Ukrajiny a Ruska
  - Kozácká národní garda (rusky Казачья Национальная Гвардия) - dobrovolnický oddíl donských kozáků
- První kozácký regiment (rusky Первый казачий полк)
- Mechanizovaná brigáda „Prizrak“ neboli Brigáda Prizrak (rusky Бригада Призрак) – původně batalion povýšený na brigádu, je vedena Alexejem Mozgovojem
  - Kontinentální jednotka (francouzsky Unité Continentale) – jednotka složená z francouzských, srbských a brazilských dobrovolníků. Skládá se ze stoupenců Alexandra Dugina.
  - Jednotka #404 – mezinárodní jednotka komunistů vedená Piotrem Biriukovem
rozpuštěné nebo zaniklé oddíly LLR
- Jednotka rychlé reakce „Batman“ ( Группа быстрого реагирования «Бэтмен»)
  - Ruská kompanie
  - Ratibor