Luhanská lidová republika
Luhanská lidová republika Луганская народная республика (Luganskaja narodnaja respublika) Луганська народна республіка (Luhanska narodna respublika) | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna: Státní hymna Luhanské lidové republiky | |||
Geografie | |||
Hlavní město: | Luhansk | ||
Časové pásmo: | UTC+3 (MSK) | ||
Poloha: | 48°55′12″ s. š., 39°1′12″ v. d. | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel: | 1 445 031 (2019)[1] | ||
Jazyk: | ruština, ukrajinština[2] | ||
Národnostní složení: | Ukrajinci, Rusové, Bělorusové | ||
Náboženství: | ruské pravoslaví | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení: | parlamentní republika | ||
Vznik: | 27. dubna 2014 (podepsání deklarace o vzniku) 11. května 2014 (referendum) 12. května 2014 (deklarace nezávislosti) 11. února 2015 (Druhá minská dohoda) | ||
Hlava státu: | Leonid Pasečnik[3] | ||
Předseda vlády: | Sergej Kozlov | ||
Měna: | ruský rubl, méně pak ukrajinská hřivna, vzácně také euro a americký dolar (RUB, UAH, USD, EUR) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
![]() |
Luhanská lidová republika (LLR, ukrajinsky Луганська народна республіка, rusky Луганская Народная Республика), je samozvaná republika na východě Evropy uznaná pouze sesterskou Doněckou lidovou republikou a Jižní Osetií. Vyhlášena byla v dubnu 2014 na území ukrajinského regionu Luhanská oblast. Fakticky však kontroluje pouze část svého území, většina zůstala Ukrajině a spravují ho orgány Luhanské oblasti.
LLR byla součástí Svazu lidových republik (později přejmenovaného na Novorusko – svazu lidových republik), mezinárodně neuznaného nezávislého konfederativního státu, který vznikl na části východního území Ukrajiny dne 24. května 2014 dohodou Doněcké lidové republiky s republikou Luhanskou. V listopadu 2014 byla činnost parlamentu konfederace zmražena.
I během existence konfederace fungovala Luhanská lidová republika jako samostatný stát. Svou deklaraci nezávislosti na Ukrajinské republice vyhlásila 27. dubna 2014. Pro nezávislost se vyslovili obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti v referendu 11. května a dne 12. května byla vyhlášena samostatnost. S Doněckou republikou to byl jeden ze dvou samostatných států, který v těch dnech vznikl okupací východu ukrajinského území.
Ukrajina si nárokuje území Luhanské lidové republiky a považuje ji za teroristickou organizaci, která prosazuje odtržení východní části Ukrajiny od země.[4][5][6]
Představitelé Luhanské lidové republiky mají ukrajinský režim za „kyjevskou juntu“ páchající válečné zločiny proti obyvatelstvu.[7]
Podle oficiálních údajů žije na území Luhanské lidové republiky 1,45 milionu obyvatel. Při sčítání lidu z roku 2001 se v tehdejší Luhanské oblasti přihlásilo k ukrajinské národnosti 58 % obyvatel, k ruské národnosti 39 % obyvatel.[8]
Obsah
Název a úřední jazyk[editovat | editovat zdroj]
Úředními jazyky v republice jsou ruština a ukrajinština.[pozn. 1] Fakticky orgány republiky úřadují v ruštině,[9][10] jazyku naprosto převažujícím i u obyvatelstva. Oficiální název republiky je rusky Луганская Народная Республика, v českém přepisu Luganská lidová republika, resp. ukrajinsky Луганська народна республіка, v českém přepisu Luhanská lidová republika . Česká média dávají u názvu republiky přednost přepisu z ukrajinštiny.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vznik republiky[editovat | editovat zdroj]
Dne 6. dubna demonstranti obsadili budovu tajné služby SBU v Luhansku a ozbrojili se zde nalezenými zbraněmi. Vedl je „Sjednocený štáb armády Jihovýchodu“.[11] Požadovali osvobození politických vězňů, amnestii policistů účastnících se událostí na Majdanu a provedení referenda v Luhanské oblasti o sebeurčení regionu.[12][zdroj?] O několik dní později žádali po Luhanském oblastním sovětu vyhlášení Luhanské lidové republiky a referenda, ve kterém by obyvatelstvo rozhodlo o tom, zda má Luhanská republika být součástí Ukrajiny nebo Ruska.[13][zdroj?]

Nakonec 27. dubna 2014 aktivisté vyhlásili Luhanskou lidovou republiku a současně vypsali referendum, v němž dali obyvatelstvu právo na potvrzení nebo odmítnutí jejich činů,[14] a od 29. dubna začali úřadovat v budově Luhanské oblastní administrace.[15]
V referendu 11. května se obyvatelé tehdejší Luhanské oblasti vyslovili pro nezávislost Luhanské lidové republiky, podle údajů volebního výboru pro ni hlasovalo 96,1 procent hlasů při 81% účasti.[16] Na základě vůle obyvatelstva úřady republiky následující den, 12. května, vyhlásily samostatnost. Byl to jeden ze dvou samostatných států, který v těch dnech vznikl na východě ukrajinského území.
Jednání o spojení Doněcké a Luhanské lidové republiky[editovat | editovat zdroj]
Vedoucí představitelé obou lidových republik předběžně jednali o spojení v jeden stát. Jednání zahájili na základě výsledků neuznaných referend o nezávislosti, v nichž se většina lidí vyjádřila pro samostatnost. Dne 24. května 2014 podepsali v Doněcku Alexandr Jurjevič Borodaj, předseda doněcké vlády, a Alexej Karjakin, předseda luhanského parlamentu, dohodu o sloučení Doněcké a Luganské republiky do Svazu lidových republik. Název republiky odkazoval na území tzv. Nového Ruska.[17] Později, v listopadu 2014, byla činnost parlamentu konfederace zmražena, což jeho předseda Carjov v květnu 2015 motivoval neslučitelností s minskými dohodami.[18] Česká média pozastavení činnosti novoruského parlamentu dezinterpretovala jako zrušení konfederace.[19]
Volby v listopadu 2014[editovat | editovat zdroj]
Dne 2. listopadu 2014 proběhly v Luhanské lidové republice volby hlavy státu a parlamentu (Lidové rady). Voleb se účastnilo 68,7 % voličů.[20] Na místo hlavy státu kandidovali dosavadní hlava státu Igor Plotnickij, předseda Federace odborů LNR Oleg Akimov, ministryně zdravotnictví Larisa Ajrapetjanová a podnikatel Viktor Penner. Zvítězil Igor Plotnickij s 63 % hlasů.[20]
Do Lidové rady kandidovaly volební strany Mír Luganštině (Мир Луганщине), Luganský ekonomický svaz (Луганский экономический союз) a Lidový svaz (Народный союз). Mír Luganštině získal 69,4 % hlasů, Luganský ekonomický svaz 22,2 %, Lidový svaz 3,8 %.[20][21] Poslanců získal Mír Luganštině 37, Luganský ekonomický svaz 13, třetí strana nepřekonala pětiprocentní bariéru a nezískala žádného poslance.
Představitelé republiky[editovat | editovat zdroj]
- hlava republiky
- Leonid Pasečnik – od 24. listopadu 2017 – dosud
- Igor Plotnickij – od 4. listopadu 2014 (úřadující 14. srpna – 4. listopadu 2014)
- Valerij Bolotov – od vzniku státu do 14. srpna 2014
- premiér-ministr rady ministrů
- Sergej Kozlov – současný
- Gennadij Nikolajevič Cypkalov – od 26. srpna 2014
- Igor Plotnickij – od 20. do 26. srpna 2014
- Marat Faatovič Baširov – od 8. července do 20. srpna 2014
- Vasilij Alexandrovič Nikitin – od 18. května do 8. července 2014
- předseda Lidové rady
- Alexej Karjakin – od 18. května 2014
- ministr obrany
Umístění a rozloha[editovat | editovat zdroj]
Mapa původní Luhanské oblasti v rámci Ukrajiny
Armáda[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
|
Symboly Luhanské lidové republiky[editovat | editovat zdroj]
Další informace naleznete na stránce Státní symboly Novoruska
Současné[editovat | editovat zdroj]
Starší verze vlajek – evoluce vlajky LLR[editovat | editovat zdroj]
Od nejnovější po nejstarší (zleva do prava).
Vlajka odlišné podoby od 2. listopadu do 26. listopadu konce roku 2014
Odlišná verze od 2. listopadu první poloviny roku 2014
První verze vlajky od 2. listopad první poloviny roku 2014
První oficiální znak LLR vycházející ze znaku Luhanské oblasti
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Численность населения Луганской Народной Республики на 1 июля 2019 года
- ↑ a b https://nslnr.su/zakonodatelstvo/konstitutsiya/ Временный Основной Закон (Конституция) Луганской Народной Республики (с изменениями)
- ↑ Luhanské separatisty vede po převratu agent ruské tajné služby. Novinky.cz [online]. 2017-11-27 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ http://www.kyivpost.com/content/ukraine/ukraines-prosecutor-general-classifies-self-declared-donetsk-and-luhansk-republics-as-terrorist-organizations-348212.html
- ↑ Самопроголошені республіки у Донецькій та Луганській областях кваліфіковано як терористичні організації [online]. ГПУ [cit. 2014-12-27]. Dostupné online.
- ↑ ГПУ оголосила так звані ДНР і ЛНР терористичними організаціями [online]. ТВі [cit. 2014-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-01.
- ↑ http://www.politnavigator.net/bolotov-poyasnil-svoyu-otstavku-polozhenie-lnr-slozhnoe.html
- ↑ http://2001.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/nationality_popul1/
- ↑ https://web.archive.org/web/20150522031008/http://www.lnr-portal.su/ Луганская Народная Республика (oficiální web tiskového střediska vlády a parlamentu LNR)
- ↑ https://nslnr.su Народный Совет Луганской Народной Республики, oфициальный сайт (oficiální web parlamentu)
- ↑ Возле СБУ в Луганске готовятся к штурму и продолжают укреплять баррикады (фото) — Новости Луганска
- ↑ Захватчики здания СБУ в Луганске выдвинули требования — Новости / ФРАЗА
- ↑ Луганские сепаратисты выдвинули свои требования — Новости Политики — Новости Mail.Ru[nedostupný zdroj]
- ↑ В Луганске объявлена народная республика
- ↑ В Луганске захватили ОГА
- ↑ http://ria.ru/spravka/20140512/1007494562.html Луганская область (Луганская народная республика)
- ↑ Na Ukrajině vzniklo den před volbami "Nové Rusko" [online]. ČT24, 2014-05-24 [cit. 2014-05-24]. Dostupné online. (česky)
- ↑ http://www.gazeta.ru/politics/2015/05/19_a_6694441.shtml
- ↑ Živě: Separatisté zavrhli Novorusko, nemají pro něj podporu
- ↑ a b c http://ria.ru/world/20141103/1031555896.html Плотницкий: власти ЛНР всегда были готовы к диалогу с Киевом
- ↑ http://www.vesti.ru/doc.html?id=2095286 Действующий глава ЛНР Плотницкий победил на выборах
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Nové Rusko
- Doněcká lidová republika
- Ukrajinská krize
- Proruské protesty na Ukrajině 2014
- Občanská válka na východní Ukrajině
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luhanská lidová republika ve Wikimedia Commons
- Народный Совет Луганской Народной Республики, oфициальный сайт, oficiální stránky Lidové rady (parlamentu republiky)