Ruská propaganda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Za fotografií zveřejněnou Kremelským tiskovým úřadem v srpnu 2009 během Putinovy cesty do Tuvy je podle řady žurnalistů snaha vzbudit dojem silného vůdce

Sousloví ruská propaganda nebo Kremelská propaganda[1][2] zahrnuje činnost ruské státní informační politiky, zvláštní informační činnosti („speciální operace[3]“, „politické technologie[4]“) a ruských institucí s cílem šíření mocenského vlivu do primárně ruskojazyčných, následně pak bývalých států Východního bloku.[5][6][7] Dalším významným cílem jsou rusky mluvící komunity v USA, EU a arabských zemích.[8][9][10] Dosud byla zaznamenána ve 40 jazycích ve 160 státech světa.[11]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ruská státní propaganda se vyznačuje propagací totalitarismu,[12] cynickými a odmítavými komentáři událostí západního světa a má přímé předchůdce sovětské propagandy, na Sovětské Rusko se také většinou dobrovolně odkazuje.[13][14][15][16][17]

Podle evropské skupiny proti propagandě Stratcom East je jednou ze strategií Ruska šířit tolik zpráv, které si odporují, že lidé dojdou k závěru, že existuje tolik verzí příběhu, že je nemožné zjistit, co je pravda.[18]

Studie[editovat | editovat zdroj]

Ruskou propagandou se zabývalo mnoho analýz investigativních žurnalistů a socio-politických expertů.

V Česku mezi nejvýznamnější patří Ondřej Kundra (týdeník Respekt). Svou Novinářskou křepelku drží za své investigativní texty, které ruský dezinformační systém podrobně zkoumají, v první řadě kniha Putinovi agenti.[19] Vládní média podle něj plynule navázala (také personálním obsazením) na strukturu tajných institucí za totality a dnes financují i některé proruské weby.[20]

Nicméně přestože se soustředí ruská propaganda na státy bývalého Sovětského svazu (což potvrdily i hromadné databáze prokazatelně nepravdivých zpráv proti západní demokracii jako zpráva East StratCom Task Force)[21], v Německu byl efekt možností odběru západních médii značně omezen. Přesto, v souvislosti s Evropskou migrační vlnou 2015 bylo zjištěno, že mnohé servery šíří mylné informace i zde.[22] Jde například o fiktivní příběhy obětí silvestrovských útoků v Kolíně[23] nebo placené facebookové „trolly“ sdílející nedoložené zprávy.[24]

Zodpovědnost[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní právo sice zakazuje propagandu podněcující k válce, podvracející nebo pomlouvačnou,[25] nicméně tyto hranice těchto definic jsou velmi mlhavé a proto Rusko nikdy před mezinárodním soudem nestálo. Nicméně například ICJ (International Commison of Jurists) usvědčilo Rusko z porušení lidských práv propagandou zaměřenou proti LGBT komunitě.[26]

Situace v cílových státech a reakce[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Ruská vláda zjevně věří, že se jí zadaří i v Česku. Igor Nikolajčuk z ruského Ústavu strategických studií označil Českou republiku za „rozdělenou zemi“, kde jsou podle něj dvě protichůdné tendence, zda se obracet spíš ke „germánskému nebo slovanskému“ světu.[27]

Resort ministra vnitra ČR Milana Chovance pro potírání vlivu informační války vyčlenil tři desítky lidí ke sledování ruské propagandy, jejichž činnost má být zahájena od ledna 2017. V Bruselu obdobná skupina vznikla již před rokem. Tlak na Česko je podle analytiků obrovský, ruskou propagandu podle nich v ČR na internetu šíří až okolo stovky subjektů.[28][27]

K výročí odchodu sovětských vojsk pořádá Člověk v tísni každoročně kampaň Proti ztrátě paměti, při níž vydává memorandum s články známých novinářů doprovázené výstavami, které má povědomí působení ruské propagandy rozšířit i mezi širší veřejností.[29]

V polovině roku 2016 připravili politologové z Masarykovy univerzity ve spolupráci s think-tankem Evropské hodnoty analýzu, kde identifikovaly metody prokremelských dezinformačních webů. Na základě rámcové čtenosti článků se analýza zaměřila na weby Sputnik, AC24, Svět kolem nás a Parlamentní listy a vynechala třeba známý web Aeronet. Jejich metody propagandy se podle nich nespoléhají už jen na prvoplánovou propagandu v podobě primitivní propagace Kremlu nebo podvrhů fotek a videí. Začaly používat sofistikované způsoby, které ale taktéž zásadně odporují žurnalistickým pravidlům. Zprávy jsou zabarveny především stylem referování či relativizováním některých témat. Obsahují emotivní figury nebo manipulativní techniky a každý pátý článek vyjadřuje negativní emoci. K porušení žurnalistických pravidel došlo ve 40 procentech prostřednictvím svalování viny, ve 34 procentech zveličováním a fámami, v 18 procentech neopodstatněným nálepkováním a necelými 8 procenty obsahem názoru autora článku. Překvapením bylo, že Parlamentní listy používaly ještě méně odkazů na zdroje, než ostatní weby (40 procent, zbytek 75 procent případů), a používaly častěji manipulativní metody než Sputnik. Čeští politici je přitom považují za standardní prostor pro svou prezentaci.[30]

Evropské hodnoty potom zveřejnily přehled 39 českých aktivních dezinformačních webů s jejich charakteristikami. V prosinci 2016 se na základě toho rozhodla stáhnout z těchto stránek svoji online inzerci Česká spořitelna, která se tak stala první velkou českou společností, jež přistoupila k tomuto kroku. Česká spořitelna k tomu uvedla, že je ni nepřijatelné financovat zdroje nepodložených a někdy i záměrně lživých informací. Už v květnu přitom k podobnému kroku přistoupila jazyková škola James Cook Languages a Evropské hodnoty oslovily za tímto účelem i další firmy.[31]

Evropská unie[editovat | editovat zdroj]

Propaganda putinovského Ruska podle západních státníků cílí i na projekt Evropské unie a podle amerického viceprezidenta Joeho Bidena je cílem vrátit svět k politice definované sférami vlivu. V politice evropských států nabývaly v druhé polovině 10. let 21. století úspěchu protiimigrační euroskeptické populistické strany, které se netajily sympatiemi k Rusku. Podle politologa Matěje Trávníčka z FSV UK tyto nové strany spojuje „důraz na změnu, protest proti stávajícím elitám a snaha v sobě zhmotnit a artikulovat nespokojenost, kterou v sobě v době nekončících krizí cítí voliči prakticky ve všech členských zemích Unie.“ Unie tak sleduje vývoj ohledně klíčových voleb v roce 2017, které čekají Francii, Itálii, Německo a Nizozemsko. Už v roce 2016 Británie odhlasovala odchod z EU, což Unií otřáslo, a Trumpovo vítězství v témže roce ukázalo nacionalistům, populistům a protiimigračním extremistům cestu k reálné moci. Rusko se podle bruselské skupiny proti propagandě Stratcom East bude snažit tyto volby ovlivnit dezinformační kampaní proti evropským politikům a principům.[18]

Existuje tu dalekosáhlá, alespoň částečně organizovaná dezinformační kampaň proti EU, jejím politikům a jejím principům
— zdroj blízký Stratcom East, bruselské skupině proti propagandě[18]

Spojené státy americké[editovat | editovat zdroj]

Rusko podle tajných služeb USA vedlo v roce 2016 kampaň posvěcenou ruským vedením, která měla ovlivnit výsledek prezidentských voleb v USA. Cílem bylo podpořit Donalda Trumpa a diskreditovat demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a podkopat tak demokratický proces v zemi. Shodly se v tom CIA, FBI i NSA. Prostředky, které měly být využity, jsou například hackerské útoky na počítače vedení demokratů a šíření falešných informací a zpráv na internetu a sociálních sítích vyvolávajících zmatek a pochyby. Cílem bylo mimo to podle amerického poslance Adama Schiffa z výboru pro kontrolu zpravodajských služeb také vyvolat nesváry v zemi.[32]

Další země[editovat | editovat zdroj]

Propaganda Kremlu cílí hlavně na Baltské státy, kde žije početná rusky mluvící menšina, a zprávy tak vycházejí v ruštině. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius považuje ruskou informační válku za skutečně vážnou hrozbu, která je silně podceněna.[27]

Ruská státem placená televize RT zaměřena na propagaci politiky Kremlu v zahraničí[33] dostala pokutu od britské rady pro televizní a rozhlasové vysílání Ofcom za tendenční zpravodajství o probíhajících konfliktech na východní Ukrajině a v Sýrii.[34]

Mediální propaganda řízená Kremlem[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Putinismus a Armáda trollů.

Zpravodajský server colta.ru přinesl v září 2015 svědectví několika novinářů z ruských televizí, mezi nimi např. televizního producenta Stanislava Feofanova nebo nejmenovaného pracovníka Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti, která dokládají, že v období vlády Vladimira Putina se začala měnit novinářská práce v Rusku a začala být ovlivňována Kremlem. Už před rusko-gruzínskou válkou byl v mediálním obrazu budován protivník Ruska, kterým byl světový kapitál zosobněný do Rothschilda, Morgana apod. a jeho negativní vliv na Rusko, především na vývoj cen ropy nebo na špatné potraviny dovážené Rusům. V období gruzínské války Kreml vytvořil konkurenční prostředí mezi televizemi, které soutěžily kdo natočí exkluzivnější reportáž o válce. Veřejnost tehdy ale válku nepodpořila.[35]

Kreml se poučil a vytvořil sjednocený propagandistický proud. Konkurenční televize začaly spolupracovat a vyměňovat si kontakty, záběry, informace a výsledkem je podle zpovídaných novinářů mj. i 86 procentní podpora Putina. Někdy v únoru 2014 se do ruských médií z Kremlu dostala informace o nové studené válce horší než té předchozí, která nahradí dosavadní informační válku.[35]

V období krymské krize byla tato sjednocená strategie vyzkoušena naplno. Kreml vydal zadání, že každý den bude natočena reportáž, jak právě nyní Krym prosperuje a roste blahobyt a radost staronových ruských občanů. Na nižších úrovních nevznikají žádné diskuse, zadání se plní mlčky. Podobně funguje zpravodajství z Luhanské a Doněcké oblasti, kde navíc působí válečný efekt, se kterým Kreml dopředu počítá.[35]

Podmanění státních médií Kremlu v praxi probíhá tak, že nejužší vedení stanic, ředitelé a šéfredaktoři odjíždějí každý pátek do Kremlu, kde se radí o propagandistické televizní strategii. Plán je přesný a vše je rozepsáno, zadáno je jakého pozvat experta k jaké debatě apod.[35]

V období ukrajinské krize a následné války už tato mašinérie jela naplno a zaznamenávala neuvěřitelná čísla sledovanosti. TV Rossija 24 zaznamenala trojnásobný vzrůst sledovanosti oproti stavu před válkou. Novináři pochopili, že na vlně této propagandy mohou vydělat peníze a vybudovat si kariéru, i proto jim Kremlem zinscenovaná role mnohdy vyhovuje.[35]

Propagandistické pokřivování skutečností během ukrajinské krize[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ukrajinská krize.

Ruská média často pokřivují fakta ve svých reportážích o ukrajinské krizi[36] nebo z tajení ruské techniky na povstalecké straně.[37] Podle internetového deníku Echo24 je ruská propaganda v souvislosti s válkou na východní Ukrajině velmi intenzivní a její dosah je ohromný. Deník ji dokonce označil jako „ruské lži“,[38] podobně jako Lidovky.cz.[39]

Server Echo24 odkázal na slovenský Denník N, který přinesl seznam aktivisty Juraje Smetany. Tento seznam obsahuje údaje o internetových stránkách, které propagandu ruských médií tlumočí v prostředí českého a slovenského internetu. Podle Smetany jsou tyto weby sice většinou anonymní, ale působí „profesionálním dojmem“. Často mají kromě toho společné to, že celkově líčí Rusko jako zdravou duchovní zemi, kdežto v západních zemích je podle nich morálně rozvrácená společnost.[38]

Součástí ruské propagandy je propagační projekt v dimenzi multimiliónové dolarové operace armáda trollů (rusky Веб-бригады, v anglických médiích běžně označovaná jako troll army).[40] Jedná se o státem financované internetové loutkové týmy komentátorů napojené na ruskou federální službu bezpečnosti, kteří se pomocí loutkových účtů podílí na ruských i mezinárodních webových blozích a internetových diskuzích s cílem šířit proputinovskou a proruskou propagandu. Převážně je využíván systém opačné cenzury založený na principu, že pokud není možné informace cenzurovat, je možné čtenáře „zahltit odpadem konspiračních teorií a pomluv“.[41]

Dalším fenoménem ruské propagandy je tvorba zinscenovaných scén obětí ukrajinské vlády. Za asistence kamer ruských televizí Syřanka z Damašku Maria Cypko již několik let natáčí zfalšované scény, ve kterých v různých převlecích a účesy vystupuje pokaždé jako jiná „oběť ukrajinské vlády“. Ruští propagandisté tuto „plačku k pronájmu“ využívají znovu a znovu a je jim jedno, že její vystoupení jsou médii dobře zdokumentovaná, takže se stejně ukáže, že jde o lež. [42]

Na rozmach ruské propagandy v Česku upozornila i BBC. V Česku vznikla velká skupina profesionálně vypadajících zpravodajských webů, které prezentují ruská stanoviska a dávají velký prostor ukrajinské krizi. Mají nepřehlednou vlastnickou strukturu a vyvstává tak otázka, kdo je financuje. Podle těchto webů je například ukrajinská vláda označována jako fašistická a Spojené státy podle nich plánují ovládnout svět. České stránky ruské oficiální zpravodajské služby Sputnik (bývalý Hlas Ruska) uvádí zprávy s titulky jako „Ruská armáda je nejsilnější v Evropě“ nebo „Obama nenávidí Rusko“. Při průjezdu konvoje Američanů přes Českou republiku si ruské televize všímaly jen negativních informací a některé informace naopak zatajovaly.[43] Podle dvou ze čtyř průzkumů od STEM/MARK a Phoenix research on-line většina Čechů proti konvoji nic neměla, podle třetího od SANEP byly tábory příznivců a odpůrců vyrovnané[44] a podle čtvrtého od Medianu bylo 38 % lidí pro konvoj a 25 % proti,[45] ruská média ale informovala o tom, že Češi jsou proti konvoji a masově protestují. Ještě silnější propaganda v ruštině je z Ruska cílena na pobaltské ruské menšiny.[43]

Obhajoba invaze roku 1968 ruskou státní televizí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa#Obhajoba invaze ruskou státní televizí v roce 2015.

Terčem ruské propagandy se stalo i Česko a Slovensko, když ruská státní televize Rossija 1 v roce 2015 natočila lživý film Varšavská smlouva. Odtajněné stránky (rusky Варшавский договор. Рассекреченные страницы), ve kterém mimo jiné svalila odpovědnost za invazi vojsk do Československa v roce 1968 na pražskou opozici a její „údernou sílu“ klub politických vězňů K 231, jehož členy film označil za odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty a nepřátele československého lidu, kteří chtěli vytvořit situaci beztrestného teroru a vyvolat ozbrojené srážky a krveprolití.[46] [47] [48] [49]

Obviňování Západu z útoků na ruské území[editovat | editovat zdroj]

Ředitel ruské Federální služby pro kontrolu narkotik Viktor Ivanov v červenci 2015 obvinil Západ, že může za drogovou epidemii, prostřednictvím které se západní tajné služby pokoušejí destabilizovat zemi. Na území Ruska byl podle jeho slov „proveden skutečný útok s použitím nového narkotika vykazujícího známky bojové otravné látky.“ Speciální jedy do drog podle něj vyvíjejí vědecké ústavy ve Spojených státech a Velké Británii a pod vlivem drog byly i davy protestujících na ukrajinském Euromajdanu, kteří strhli Janukovyčův režim.[50]

Zneužívání zahraničních novinářů[editovat | editovat zdroj]

Prokremelská propaganda stále častěji zneužívá novináře z různých částí světa, kterým připisuje autorství informací, které se nezakládají na pravdě. Stále více zahraničních novinářů zjišťuje, že jejich jména byla zneužita prokremelskou propagandou. Po dementování některá média zprávu stáhnou nebo alespoň zpochybní, jiné proruské servery ji šíří dál. Později se situace opakuje u jiného novináře.[51]

Alternativní či nelineární válka[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Hybridní válka.

Proti některým zemím EU a evidentně i proti České republice vede Moskva alternativní či nelineární válku. Je to válka, v níž se Kreml snaží prostřednictvím masivní propagandy v médiích a hlavně na sítích zmanipulovat veřejné mínění. Velkými finančními projekty ovlivňuje ekonomiku a daně, ale intenzívním zpochybňováním demokratických principů i politiku zemí, o nichž si Kreml myslí, že by měly patřit do sféry jeho vlivu.[52]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian propaganda na anglické Wikipedii.

  1. Метки / Кремлевская пропаганда / Крис Роман: Сегодня антирусская пропаганда активнее, чем во время "холодной войны" / © РИА "Новый День – Новый Регион". Главные новости [online]. [cit. 2015-11-08]. [1]. (anglicky) 
  2. Відео новини - Експерти: Кремлівська пропаганда наступає на старі граблі | "Факти" [online]. [cit. 2015-11-08]. [2]. (anglicky) 
  3. LifeNews — не журналісти, а конкретний бойовий підрозділ, — СБУ [online]. [cit. 2015-11-09]. [3]. (anglicky) 
  4. Кремль має намір маніпулювати громадською думкою в Америці та Європі через інтернет [online]. [cit. 2015-11-09]. [4]. (anglicky) 
  5. Кремлевская пропаганда: что это такое? / Спецпроект РИА «Новый Регион» / 19.06.14 / Пропаганда / © РИА «Новый День – Новый Регион» / Июнь 2014 [online]. [cit. 2015-11-09]. [5]. (anglicky) 
  6. Три кити російської пропаганди - Політика - Український тиждень, Тиждень.ua [online]. [cit. 2015-11-09]. [6]. (anglicky) 
  7. КОРЕСПОНДЕНТ, Бріджет Кендалл Дипломатичний; NEWS, B. B. C.. Російська пропаганда: гірше, ніж за Радянського Союзу? [online]. [cit. 2015-11-09]. [7]. (anglicky) 
  8. "Имидж государственной пропаганды Russia Today все равно не сможет отмыть". 
  9. Російська пропаганда активізувалася на європейському фронті [online]. [cit. 2015-11-09]. [8]. (anglicky) 
  10. Russia Today’s Disinformation Campaign [online]. . [9]. (anglicky) 
  11. About us : The Voice of Russia: News, Breaking news, Politics, Economics, Business, Russia, International current events, Expert opinion, podcasts, Video [online]. [cit. 2015-11-09]. [10]. (anglicky) 
  12. Общественное мнение против Путина [online]. [cit. 2015-11-09]. [11]. (anglicky) 
  13. Цензура в Росії: закрили ЗМІ, що пишуть правду про Україну [online]. [cit. 2015-11-09]. [12]. (anglicky) 
  14. Відео - Лія Ахеджакова вважає, що пропаганда і цензура в Росії посилюються [online]. [cit. 2015-11-09]. [13]. (anglicky) 
  15. МЗС України стурбоване ситуацією зі свободою слова в Росії [online]. [cit. 2015-11-09]. [14]. (anglicky) 
  16. Цензура в дії: Мінкульт Росії заборонив виставу про Майдан на книжковому фестивалі [online]. [cit. 2015-11-09]. [15]. (anglicky) 
  17. У російських соціальних мережах автоматично видаляють пости з критикою Путіна - Новини - Український тиждень, Тиждень.ua [online]. [cit. 2015-11-09]. [16]. (anglicky) 
  18. a b c KEJLOVÁ, Tamara. Proti Unii a imigrantům, vstříc Rusku: Evropu čeká volební rok, populisté slibují změnu. ČT24.cz [online]. 2017-02-16 [cit. 2017-02-16]. Dostupné online.  
  19. KUNDRA, Ondřej. Putinovi agenti: jak ruští špioni kradou naše tajemství. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2016. 200 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh..
  20. www.rozhlas.cz [online]. www.rozhlas.cz, [cit. 2016-05-07]. Dostupné online.  
  21. eeas.europa.eu [online]. eeas.europa.eu, [cit. 2016-05-07]. Dostupné online.  
  22. France 24 [online]. France 24, 2016-02-22, [cit. 2016-05-07]. Dostupné online. (en-US) 
  23. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. RadioFreeEurope/RadioLiberty, [cit. 2016-05-07]. Dostupné online.  
  24. NETBITE.CZ. Think-tank Evropské hodnoty [online]. Think-tank Evropské hodnoty, [cit. 2016-05-07]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  25. http://scholarship.law.duke.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=3117&context=lcp
  26. Russia: human rights groups hail historic decision on homosexual propaganda ban | ICJ. www.icj.org [online].  [cit. 2016-07-25]. Dostupné online.  
  27. a b c V Česku vzniká nový tým, který bude prověřovat cizí propagandu. [online]. Česká televize, 2016-05-25, [cit. 2016-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  28. NOVOTNÁ, Kristýna. Vnitro vyhlásilo boj proruské propagandě. Fandí jí tisíce lidí. [online]. Echo24.cz, 2016-08-19, [cit. 2016-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  29. Proti ztrátě paměti - O Kampani. www.protiztratepameti.cz [online].  [cit. 2016-07-25]. Dostupné online.  
  30. Prokremelské weby jsou nebezpečnější. Na podvrhy fotek už dávno nespoléhají. ČT24.cz [online]. 2016-06-13 [cit. 2016-12-14]. Dostupné online.  
  31. Česká spořitelna stáhne jako první velká společnost inzerci z dezinformačních webů. ČT24.cz [online]. 2016-12-14 [cit. 2016-12-14]. Dostupné online.  
  32. ČT24. Tajné služby: Kampaň, která měla ovlivnit prezidentské volby v USA, nařídil Putin. ČT24.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-02-16]. Dostupné online.  
  33. ČTK. Zmrazili nám účty v Británii, stěžuje si prokremelská tisková agentura. iDNES.cz [online]. 2016-10-17 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  34. bož. Britové zmrazili účty ruské státní televize Russia Today. Novinky.cz [online]. 2016-10-17 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  35. a b c d e GAZDÍK, Jan. Ruské televize přepnuly na novou epochu. Ke studené válce dostaly noty přímo z Kremlu. Aktuálně.cz [online]. 2015-09-10 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online.  
  36. Věrohodnost zpráv ruských médií opět zpochybněna, Wikizprávy, referencovaná zpráva, 13. dubna 2014
  37. Reportér ruských televizí mimoděk dokázal trvající přítomnost ruských tanků na ukrajinské frontě. Britské listy [online]. 2015-02-16 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.  
  38. a b 42 českých a slovenských webů, které šíří ruské lži. Echo24 [online]. 2015-02-27 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online.  
  39. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Putin lže celému světu do očí. A doma v Rusku oslavují jeho hrdinství. Lidovky.cz [online]. 2014-09-11 [cit. 2015-03-03]. Dostupné online.  
  40. Sindelar, Daisy (12 August 2014).  "The Kremlin's Troll Army". The Atlantic. United States:Atlantic Media. 
  41. Ukraine conflict: Inside Russia's 'Kremlin troll army', BBC
  42. Další zářez ruské propagandy: „Syřanka“ už několikrát hrála „oběť kyjevských fašistů“, Reflex
  43. a b BBC varuje: Proruská propaganda je v Česku na vzestupu. ČT24 [online]. 2015-04-03 [cit. 2015-04-04]. Dostupné online.  
  44. Americký konvoj a hlas lidu českého: Tři průzkumy... A jeden dopadl hodně, hodně jinak. ČT24 [online]. 2015-03-26 [cit. 2015-04-04]. Dostupné online.  
  45. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Specialni-pruzkum-pro-rozhlas-Rade-lidi-byl-prujezd-ukradeny-Zakladnu-odmitaji-369350
  46. Lživý film o srpnu 1968 ublíží spíš nám než Čechům, soudí ruští experti [online]. zpravy.idnes.cz, [cit. 2015-08-21]. Dostupné online.  
  47. V Praze po nás stříleli z kulometů, líčí ruský dokument srpen 1968 [online]. zpravy.idnes.cz, [cit. 2015-08-21]. Dostupné online.  
  48. Už zase šlo o přátelskou pomoc. Ruská televize obhajuje srpen 68. [online]. Česká televize, [cit. 2015-08-21]. Dostupné online.  
  49. V roce 1968 jsme vás ochránili! Ruský dokument obhajuje okupaci. [online]. Frekvence 1, [cit. 2015-08-21]. Dostupné online.  
  50. Západ chce v Rusku vyvolat nepokoje, šíří otrávená narkotika, tvrdí Moskva. E15.cz [online]. 2015-07-14 [cit. 2015-07-14]. Dostupné online.  
  51. Ruská propaganda našla novou zbraň. Skandální informace vkládá do úst zahraničním novinářům. Aktuálně.cz [online]. 2015-11-07 [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  52. Zemřel architekt hybridní války a strůjce ruského útoku na Krym. Respekt [online]. 2016-01-06 [cit. 2016-01-06]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUNDRA, Ondřej. Putinovi agenti: jak ruští špioni kradou naše tajemství. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2016. 200 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh..

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]