Think tank

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Think Tank, sedmé album skupiny Blur.

Think tank (z anglického think myslet a tank nádrž) nebo také think factory (factory továrna) je instituce, společnost nebo výzkumná nebo zájmová skupina, typicky v oblasti politiky nebo ekonomiky. Většina think tanků jsou nevládní organizace, ale některé jsou poloautonomními agenturami ve vládě nebo jsou spojeny s konkrétními politickými stranami nebo většími podniky.

Think tanky se zabývají výzkumem či analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní síťové struktury na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, podnikání a nevládního sektoru.[1] Think tanky často překlenují akademickou oblast a politiku, slouží jako zdroj informací, koncepcí, nápadů v oblasti veřejné správy, vytvářejí multidisciplinární síť expertů a přispívají ke kultivaci debaty o veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu. Think tanky bývají financovány z více externích zdrojů – těmi mohou být vlády, státní instituce, mezinárodní organizace nebo soukromé nadace a společnosti i jednotliví dárci – v souvislosti s konkrétními projekty. Nutně se nesnaží o objektivitu; často hájí názory a zájmy své nebo sponzorů.

Think tank je neformální pojem, proto není chybou jej používat i v obecnější rovině, nejen pro obory politiky a ekonomiky. Potom je vhodné vymezit think tank jako organizaci, její část, nebo skupinu expertů, zabývající se vysoce synergickým výzkumem a poradenstvím v oblasti vědy, technologií, průmyslu nebo podnikání. Think tank obvykle působí na základě objednávek nebo požadavků teoretiků a intelektuálů, kteří se zabývají analýzami a doporučeními.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Think tanky lze vystopovat již ve středověku, kdy sloužily k propagandě.[2] Slovní spojení „think tank“ se častěji používá od 60. let 20. století.[3]

Politické think tanky[editovat | editovat zdroj]

Zatímco česká politická pravice má už delší dobu think tanků několik (CEP, CEVRO Institut, eStat, Liberální institut, Občanský institut, Pravý břeh – Institut Petra Fialy, TOPAZ), levicové projekty tohoto typu chyběly. Teprve v roce 2011 byla založena CESTA, která může být prvním plnohodnotným názorovým oponentem konzervativně-liberálních myšlenek pravice. Někteří mají za to, že právě intelektuální diskuze na obou stranách podporovaná seriózními institucemi může být přínosem ke kultivaci české politiky.[4]

Některé zahraniční think tanky[editovat | editovat zdroj]

Některé české think tanky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Srv. SCHNEIDER, Jiří. Think-tanky ve visegrádských zemích: analýza politiky a obhajoba zájmů. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2003.
  2. SOLL, Jacob. How Think Tanks Became Engines of Royal Propaganda. In: Tablet [online]. February 01, 2017 [cit. 8. 1. 2022]. Dostupné z: http://www.tabletmag.com/jewish-news-and-politics/222421/think-tanks-jacob-soll-propaganda
  3. Think tank. In: Books Ngram Viewer [online]. [2015] [cit. 8. 1. 2022]. Dostupné z: https://books.google.com/ngrams/graph?content=think+tank&year_start=1900&year_end=2008&corpus=15&smoothing=0&share=&direct_url=t1%3B%2Cthink%20tank%3B%2Cc0
  4. MACHÁČEK, Jan. CESTA sociálního státu. Respekt [online]. 2011, č. 4. 23. 1. 2011 [cit. 7. 11. 2016]. ISSN 1801-1446. Placený přístup z: https://www.respekt.cz/tydenik/2011/4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]