Think tank
Think tank (z anglického think myslet a tank nádrž) nebo také think factory (factory továrna) je instituce, společnost nebo výzkumná nebo zájmová skupina, typicky v oblasti politiky nebo ekonomiky. Většina think tanků jsou nevládní organizace, ale některé jsou poloautonomními agenturami ve vládě nebo jsou spojeny s konkrétními politickými stranami nebo většími podniky.
Think tanky se zabývají výzkumem či analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní síťové struktury na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, podnikání a nevládního sektoru.[1] Think tanky často překlenují akademickou oblast a politiku, slouží jako zdroj informací, koncepcí, nápadů v oblasti veřejné správy, vytvářejí multidisciplinární síť expertů a přispívají ke kultivaci debaty o veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu. Think tanky bývají financovány z více externích zdrojů – těmi mohou být vlády, státní instituce, mezinárodní organizace nebo soukromé nadace a společnosti i jednotliví dárci – v souvislosti s konkrétními projekty. Nutně se nesnaží o objektivitu; často hájí názory a zájmy své nebo sponzorů.
Think tank je neformální pojem, proto není chybou jej používat i v obecnější rovině, nejen pro obory politiky a ekonomiky. Potom je vhodné vymezit think tank jako organizaci, její část, nebo skupinu expertů, zabývající se vysoce synergickým výzkumem a poradenstvím v oblasti vědy, technologií, průmyslu nebo podnikání. Think tank obvykle působí na základě objednávek nebo požadavků teoretiků a intelektuálů, kteří se zabývají analýzami a doporučeními.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Think tanky lze vystopovat již ve středověku, kdy sloužily k propagandě.[2] Slovní spojení „think tank“ se častěji používá od 60. let 20. století.[3]
Politické think tanky[editovat | editovat zdroj]
Zatímco česká politická pravice má už delší dobu think tanků několik (CEP, CEVRO Institut, eStat, Liberální institut, Občanský institut, Pravý břeh – Institut Petra Fialy, TOPAZ), levicové projekty tohoto typu chyběly. Teprve v roce 2011 byla založena CESTA, která může být prvním plnohodnotným názorovým oponentem konzervativně-liberálních myšlenek pravice. Někteří mají za to, že právě intelektuální diskuze na obou stranách podporovaná seriózními institucemi může být přínosem ke kultivaci české politiky.[4]
Některé zahraniční think tanky[editovat | editovat zdroj]
- Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (American Israel Public Affairs Committee, AIPAC), USA–Izrael
- Atlantická rada (Atlantic Council), USA–NATO
- Bilderberg Group, utajovaná skupina
- European Council on Foreign Relations – ECFR, Evropská unie
- Projekt pro nové americké století, USA
- Římský klub (Club of Rome), globální think tank založený roku 1968
- United Nations University, světový think tank při OSN
- Nadace Konrada Adenauera
Některé české think tanky[editovat | editovat zdroj]
- Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
- Aspen Institute Prague (AIP)
- Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP)
- Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP)
- Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK)
- Centrum strategických a teoretických studií KSČM (CSTS)
- Centrum pro občanské svobody
- Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii (CESTA)
- CEVRO Institut – Liberálně-konzervativní akademie
- Česká akademie zemědělských věd (ČAZV)
- Demokratický klub (Dk)
- Ekologický institut Veronica
- Evropská akademie pro demokracii
- Evropské hodnoty
- Fontes Rerum – družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia
- Fórum Karla Schwarzenberga (FKS)
- Institut 2080
- Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA)
- Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
- Institut pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP)
- Institut pro politiku a společnost
- Institut pro pravicovou politiku (IPPO)
- Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA)
- Institut pro strukturální politiku (IREAS)
- Institut pro studium ekonomiky a politiky (ISEP)
- Institut svobody a demokracie (ISDe)
- Institut Václava Klause (IVK)
- Institut Williama Wilberforce (IWW)
- Institute H21
- Klub společenských věd (KSV)
- Liberální institut (LI)
- Masarykova demokratická akademie (MDA)
- Občanský institut (OI)
- Pravý břeh – Institut Petra Fialy
- Pražský institut bezpečnostních studií (PSSI)
- Pražský institut pro globální politiku – Glopolis
- Socialistický kruh (SOK)
- TOPAZ
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Srv. SCHNEIDER, Jiří. Think-tanky ve visegrádských zemích: analýza politiky a obhajoba zájmů. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2003.
- ↑ SOLL, Jacob. How Think Tanks Became Engines of Royal Propaganda. In: Tablet [online]. February 01, 2017 [cit. 8. 1. 2022]. Dostupné z: http://www.tabletmag.com/jewish-news-and-politics/222421/think-tanks-jacob-soll-propaganda
- ↑ Think tank. In: Books Ngram Viewer [online]. [2015] [cit. 8. 1. 2022]. Dostupné z: https://books.google.com/ngrams/graph?content=think+tank&year_start=1900&year_end=2008&corpus=15&smoothing=0&share=&direct_url=t1%3B%2Cthink%20tank%3B%2Cc0
- ↑ MACHÁČEK, Jan. CESTA sociálního státu. Respekt [online]. 2011, č. 4. 23. 1. 2011 [cit. 7. 11. 2016]. ISSN 1801-1446. Placený přístup z: https://www.respekt.cz/tydenik/2011/4
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Lobbování
- Nadnárodní nevládní neziskové organizace v oblasti životního prostředí
- Demokracie a trangrese
- Politizace vědy
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu think tank na Wikimedia Commons
