Střední společenská třída

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Střední společenská třída (nebo jen střední třída) je sociální třída nacházející se uprostřed sociální stratifikace společnosti.

Výklady pojmu[editovat | editovat zdroj]

  • podle weberiánské socioekonomické terminologie socioekonomicky spadá mezi vyšší a dělnickou třídu
  • marxistická terminologie za střední třídu považuje buržoazii z doby (před)kapitalistické
  • v běžné řeči střední třída označuje (zejména v zemích s vlivem západní kultury, v nichž vládne kapitalismus) třídu konformní materiálnímu konzumerismu a soukromému vlastnictví[zdroj?]
  • má se za to, že označení střední třída existovalo již v přelomu středověku a novověku (minimálně v polovině 18. století), kdy vymezovalo třídu mezi poddanými a šlechtou;[1] popřípadě (a to zejména s nástupem kapitalismu) bylo zaměnitelné s třídou buržoazie resp. „menší buržoazie“ nebo maloburžoazie (petit bourgeoisie), nicméně marxismus buržoazii považuje za vyšší (nebo vládnoucí) třídu v kapitalistické společnosti[2]

Z historického hlediska[editovat | editovat zdroj]

Složky společnosti, které by se daly podle dnešních měřítek označit za střední třídu, existovaly již ve starověku v mnoha civilizacích a kulturách po celém světě. V raném středověku byla tehdejší společnost silně polarizována na šlechtu, coby zástupce nejvyšších a vládnoucích sfér společnosti, a poddané, patřící naopak do jejích spodních vrstev. S rozvojem řemesel, měst a obchodu se vytvořila vrstva středověké „podnikatelské třídy“ – úspěšných kupců, importérů a obchodníků s nezanedbatelným majetkem avšak bez postavení srovnatelného s tehdejší šlechtou, kteří by se za střední třídu podle dnešních měřítek dali považovat. Éra novověku, vědeckotechnická revoluce a vznik nových ideologií a sociálních systémů znamenaly další podstatné změny ve vrstvách a složení společnosti – většinou oslabily pozici představitelů vládnoucí třídy (v některých zemích a režimech byla tato třída svržena), a naopak vznikla silná dělnická třída. V průběhu 20. století v zemích Prvního světa pak postupně získala na síle (co do počtu i významu) právě střední třída. V zemích, kde tvoří drtivou většinu (pouze s marginální vyšší a nižší vrstvou) dokonce převládá názor, že střední třída reprezentuje typického nebo „průměrného“ občana, a politické směřování země, v níž žije, by tedy mělo adresovat problémy, které se týkají zejména této třídy. Zejména rozmach střední třídy v Americe a západní Evropě po 2. světové válce (a Číny a Indie od konce 20. století), který se týkal desítek až stovek milionů lidí a představoval výrazný vzestup v porovnání s jejich předchozí životní úrovní, ve 21. století staví politické elity před otázku, jakou zvolit strategii pro trvalou udržitelnost této úrovně svých občanů (týkající se spotřeby materiálů, energií, produkování znečištění a odpadů a další ekologické otázky).

Klasifikace střední třídy[editovat | editovat zdroj]

Podle moderní klasifikace se střední třída dělí na další dvě kategorie, a to na:

Měřítkem pro zařazení jedince do dané společenské třídy je jeho socioekonomické postavení, tj. kombinace jeho příjmů a životní úrovně vyplývající z jeho příjmů na jedné straně a jeho důležitost a postavení ve společnosti na straně druhé (přičemž, tyto dvě proměnné se navzájem ovlivňují – jedna vychází z druhé).

Naproti tomu, Marxismus střední třídu definuje fixně podle rozsahu majetku a společenské prestiže.

Typické znaky a hodnoty střední třídy[editovat | editovat zdroj]

Společné prvky jedinců střední třídy typicky zahrnují:

  • určitou úroveň žití (bydlení, čtvrť nebo komunita v okolí, trávení volného času)
  • určitá typická (i když těžko přesně definovatelná) výchova potomků, a dále plánování a vytyčování si cílů v životě
  • usilování o vyšší vzdělání (bez, nebo včetně akademického titulu)
  • trávení volného času, koníčky, hobby, záliby; volnočasové aktivity
  • získání profesionální kvalifikace (ne nezbytně závislé na výdělku ale alespoň s určitým společenským statusem)
  • inklinace ke spíše měšťanským hodnotám, jako vlastnictví domu a zastávání solidního (stabilního) zaměstnání
  • angažování se v politických a komunitních událostech a participace na řešení státních/lokálních problémů
  • národní cítění, identifikace se svou domovinou a její kulturou, ctění jejích (např. náboženských a jiných) tradic

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (francouzsky)Georges Lefebvre, La Révolution Française, 1951 1957
  2. http://www.mltranslations.org/Britain/Marxclass.htm

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Middle class na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]